Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Masové vraždy se šíří jako nákaza, říká po krveprolití v Německu psycholog

  15:26aktualizováno  15:26
Masové vraždy se kvůli celosvětové medializaci šíří krátkodobě jako psychická nákaza, říká v rozhovoru pro iDNES.cz psycholog Slavomil Hubálek. Zpochybňuje verzi, že vrah 15 lidí z německé školy trpěl depresí. "Takto se depresivní člověk nechová," soudí. Vliv akčních her a filmů by naopak nepodceňoval.

Psycholog Slavomil Hubálek nepracoval jen se sexuálními devianty, jako soudní znalec vyšetřoval i sto dvacet vrahů. | foto: Robert ZlatohlávekMF DNES

Mívají pachatelé "školních masakrů" a podobných masových vražd diagnostikovatelnou duševní poruchu? Nebo je může spáchat pod tlakem okolností i "normální" člověk?
Pachatelé většinou nemají duševní chorobu v pravém slova smyslu. Netrpí psychózou, schizofrenií nebo maniodepresivitou. Ale velmi často jsou zpětně diagnostikováni jako lidé s poruchou osobnosti, tedy jako osobnosti s psychopatickými rysy. Střelby na školách jsou často podobné - je to frustrovaný mladík, který se rozhodl zavraždit spolužáky a sebe spíš z nejasného zoufalství.

Mluvíte o zpětném diagnostikování. Odhalí ale psycholog tyhle rysy už před vražděním?
Kretschmer (vrah ze školy v německém Winnendenu, pozn. red.) u doktora podle toho, co píší média, byl. Pravděpodobně ale nijak zvlášť nespolupracoval, určitě se tedy nesvěřil s tím, co plánuje. Tak to často bývá - tito lidé mívají jeden až tři záznamy u psychiatra, kde se většinou snaží popřít své příznaky. A pak přestanou chodit.

Vývojáři her by měli přitvrdit

Názor blogera, který brání násilné počítačové hry

Německý střelec se údajně léčil z deprese. Ta ale přece, pokud není bipolární (kombinovaná s mánií), spíše uvrhuje do pasivity...
To říkáte správně. Já myslím, že deprese nebyla správná diagnóza. Nevíme, jestli to tak bylo, jeho dokumentaci jsme neviděli. Ale takto se nechová depresivní člověk. Spíš si myslím, že jeho problémem byla nezvladatelná agresivita.

Setkal jste se ve své praxi s nějakým reálným nebo potenciálním masovým vrahem?
Psal jsem například posudek na prvního českého teroristu. Byl to starší člověk, extrémně levicově orientovaný. Opakovaně se pokusil o vykolejení vlaku a o exploze. Bylo neuvěřitelné štěstí, že se mu to nepovedlo. Nakonec byl zadržen při pokusu o vyhození památníku smíření Čechů s Němci do vzduchu. Při zatýkání si probodl krk a krátce nato zemřel. Dá se tedy říct, že se nám takový pachatel také nevyhnul, jen to byl zaplaťpánbůh trochu popleta a nevyšlo mu to.

O vlivu agresivních her a filmů

K odreagování agrese moc nepomáhá. Funkce spouštěče agrese je mnohem silnější než terapeutický efekt.

A setkání s nějakým mladým člověkem, který by vám svoje plány oznámil, aniž by je třeba realizoval?
Těch lidí, kteří se přijdou svěřit se svými extrémně agresivními fantaziemi, zejména sexuálními, jsem v minulosti potkal dost. Ale nikdo z nich naštěstí nic takového neudělal. Většinou se mi je podařilo přemluvit k léčení, aby svou agresivitu nahlédli a zpracovali a ničeho takového se nedopustili. Ale ve fantazii se to odehrává u dost velké části mladých mužů.

Kdyby byl zamilovaný a úspěšný, tak to neudělá

Jak dlouho se takový "školní střelec" ke svému činu rozhoduje? A v jakém duševním stavu ho pak páchá?
Myslím, že se to odehrává v průběhu měsíců. U Kretschmera půjde zřejmě dost přesně vystopovat časový průběh. On ještě předtím hrál na nějakém turnaji ping-pong. Choval se tedy způsobem, který nic nesignalizoval. A jestli existuje prevence takových činů? Myslím si, že kdyby byl zamilovaný a úspěšný, tak by to neudělal.

Tim Kretschmer hrál večer před vraždou "střílečky" na počítači. Jaký je vliv akčních her a násilných filmů? Zvyšují obecně agresivitu, nebo je to jen spouštěč u vyšinutých jedinců?
O tom existují tisíce studií. Většina autorů se shoduje, že vliv mají. Zpětně se totiž často zjišťuje, že pachatelé byli extrémně náruživými konzumenty agresivních her. V jejich věcech se většinou najde velké množství agresivních filmů. Je to nějakým způsobem propojené, ale není úplně jasné, kde je příčina a kde následek.

Nemohou mít akční hry a filmy naopak i pozitivní funkci? Nemohou sloužit k odreagování agresivity?
Samozřejmě že psychoanalyticky uvažujícího člověka vždy napadá, zda nemohou fantazijně odreagovat agresi. Ale zdá se, že nikoli a že funkce spouštěče agrese je mnohem silnější než "terapeutický efekt".

Mediální "sláva" může u některých lidí hrát roli

U sebevražd je popsán epidemický efekt - po jednom medializovaném případu krátkodobě roste sebevražednost. Funguje to samé u masových vražd?
Zdá se, že ano. Globální propojení, kdy se můžete často dozvídat o podobné události na druhém konci světa, může způsobit, řekl bych, psychickou nákazu, efekt nápodoby. Když to bude někdo dlouhodobě analyzovat v časových řadách, tak pravděpodobně najde kumulace po publikovaných případech střelby.

O smrti Tima K.

V případě Kretschmera není úplně jasné, že chtěl spáchat sebevraždu

Médiím se dává za vinu, že psaním o hromadných vraždách podněcují další vrahy. Může být motivem střelby ve škole exhibicionismus a snaha dostat se do novin?
Já bych nepoužil termín exhibicionismus, i když se to tomu trochu blíží. Říká se tomu herostratismus. V roce 356 před Kristem jistý mladík Hérostratos podpálil Artemidin chrám, aby se zapsal do historie lidstva. V případech jako střelba ve škole může být motivem takzvaná rozšířená sebevražda. Pachatel se rozhodne zemřít a vzít s sebou několik dalších obětí, aby se jeho jméno objevilo ve zprávách a nebylo nikdy zapomenuto. U některých lidí toto skutečně může hrát roli.

Pravda je, že střelci se sebevražda po podobných masakrech většinou povede, takže asi nebývá jen demonstrativní.
V případě Kretschmera ovšem není úplně jasné, že chtěl spáchat sebevraždu. Proč by unikal? Zastřelil se, nebo možná byl nejprve postřelen a pak se zastřelil, až při úniku.

Jak si vysvětlujete, že se podobný masakr jako v německé škole ještě nestal v Česku? Hraje roli nějaký faktor národní psychiky? Nebo je to jen otázka času?
Nechtěl bych být nositelem tak drastických prognóz. Jsem přesvědčen, že to souvisí s množstvím zbraní ve společnosti. Můžeme si jenom přát, aby se nám to vyhnulo v podobě školních masakrů. Co se týče počtu zabitých na počet obyvatel, tak za světem už nijak nezaostáváme.

Stávaly se podobné masové vraždy i před 20. stoletím? A pokud ne, bylo to jen absencí účinné zbraně?
Samozřejmě je jinak nebezpečný klacek, nůž a samopal. Technologie přináší zvýšené riziko, že najednou bude zavražděno několik lidí. Kdysi akorát pachatel zabíjel po jednom.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Inzerce TOP 09 na titulní straně pražského deníku Metro (17. října 2017)
TOP 09 varuje v závěru kampaně fiktivními zprávami o Klausovi i Babišovi

Přesvědčit voliče ještě na poslední chvíli fiktivními zprávami o soupeřích se rozhodla opoziční TOP 09. A tak si v Praze čtenáři deníku Metro mohli v úterý na...  celý článek

Otázka pro prezidenta, projekt iDNES.cz
Zájemci o Hrad prozradili, jaké by chtěli pravomoci. Ohodnoťte odpovědi

Má hlava státu v Česku adekvátní množství pravomocí? Měly by jí přibýt? A o čem by prezident rozhodovat neměl? V šestém kole projektu Otázka pro prezidenta se...  celý článek

Kandidát na prezidenta Jiří Hynek (vlevo) a mentor Realistů Petr Robejšek. (17....
Realista Hynek získal podporu 22 poslanců pro prezidentskou kandidaturu

Kandidát na prezidenta Jiří Hynek podal u ministerstva vnitra kandidaturu na prezidenta republiky. Podpořilo ho 22 poslanců z pěti politických stran, řekl...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.