Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Masopust: Prastarý svátek se vrací

  0:13aktualizováno  0:13
P r a h a - Jestliže třeba v Roztokách nebo v Dolních Počernicích slavili masopust již minulý týden, sotva to lze považovat za pomýlenost. Masopust totiž označuje celé veselé období mezi Třemi králi a Popeleční středou. Nicméně - podle církevního kalendáře - vrcholí a končí právě v následujících čtyřech dnech. Co mohou Pražané zažít?

Žižkov

Maškarním dětským dnem pokračuje v sobotu masopust v Paláci Akropolis a to od 14 hodin. Pro pokročilé je na 19 hodin připravena v Akropoli Žižkovská maškaráda.V neděli mohou hosté Hospody u Vystřelenýho oka ochutnat lahůdky připravované záastupci žižkovské radnice. Masopust vyvrcholí úterním průvodem s hojností jídla i osvěžení, který se vydá na svou pouť ve 14 hodin z náměstí Jiřího z Poděbrad.

Hostivař

V sobotu od 10 hodin začíná masopustní slavnost v Toulcově dvoře ve staré Hostivaři. Připraveny budou jitrnice, masopustní koblihy, nápoje na žízeň i zahřátí. Lidé si budou moci vyrobit škrabošku nebo se jinak namaškařit do odpoledního průvodu, který vyrazí z Toulcova dvora v 15.30. Od 16 do 22 hodin ovládne Toulcův dvůr masoupustní candrbál.

Staré Strašnice

Začne se dnes v 8 hodin porážkou prasete na zahradě Trmalovy vily v ulici U Nových vil. Zabijačkový oběd je naplánován na 12 hodin. Strašnický masopust bude pokračovat v úterý od 14 hodin masopustním průvodem. Ten se vydá na pouť Strašnicemi od bývalé starostrašnické radnice (ulice v Zátočce 1).

Jižní Město

V neděli v 15 hodin vypukne v kulturním domě JM Sluníčko karneval se soutěží o nejpovedenější masku. Také v dětském klubu Benjamin je na nedělní odpoledne plánován maškarní bál. Na všechny čeká výroba a rej masek, hry a divadelní představení. Tradiční masopustní průvod  pro děti i rodiče připravuje kulturní dům JM Klubko až na sobotu 3. března od 14 hodin.

Průvod centra Duha

Od střešovické vozovny vyjede v 10.30 vyjede historická travaj na náměstí Jana Palacha. V 11.30 se od Rudolfina vydá masopustní průvod směrem ke Staroměstskému náměstí. V klubu Meloun  v Michalské ulici bude ve 14 hodin zahájen jarmark výrobků mentálně postižených.

Co je to masopust?

Průvody masopustních masek, jejichž počet se v komunistické éře rychle snižoval, bylo asi to jediné, co z masopustu ještě zbylo, alespoň ve městech. Masopustní veselí, ač to není z jeho průběhu tak patrné, bývalo totiž podstatnou součástí církevního roku.

Masopust je každým rokem jinak dlouhý. V českém a moravském prostředí se totiž masopustem označují nejen poslední tři dny před Popeleční středou oznamující čtyřicetidenní velikonoční půst, ale celé předchozí období lidových veselic, radovánek a zábav. Křesťanský kalendář toto období odstartoval ukončením vánoční doby, tedy první nedělí po svátku Zjevení Páně či Svatých tří králů.

Konec - a vyvrcholení - masopustu závisí ovšem na Popeleční středě, která nastává čtyřicet dnů před Božím hodem velikonočním. A protože datum velikonoc určuje každým rokem první neděle po prvním jarním úplňku, končí masopustní doba nejdříve 3. února, nejpozději 9. března.

Patrně nebudou daleko od pravdy znalci, kteří prehistorii masopustu hledají ve slavnostech starověkého Říma, jakými například byly únorové luperkálie na počest Fauna Luperka, který chránil půdu, dobytek i zemědělce, prostopášné březnové bakchanálie, hold bohu vína, vinařství a smyslné zábavy, či prosincové Saturnálie. Předhelénské kultury zase znaly podobné předjarní a jarní slavnosti v souvislosti se zabíjením a znovuzrozením bohů a bohyň vegetace.

Patrně přes Německo se masopust přenesl také do českých zemí, a to snad už ve 13. století, možná i dříve. Délkou byl sice závislý na církevním kalendáři, ale jinak se stal záležitostí výhradně světskou.

Tučňák. Jakousi přípravou na poslední masopustní třídenní byl předchozí čtvrtek, zvaný tučný nebo také tučňák. V mnoha usedlostech se pořádaly zabíjačky a vepřové hody. Věřilo se, že v ten den má člověk jíst a pít co nejvíce, jestliže chce být celý rok při zdraví a vitalitě.

V masopustní neděli se pak u slavnostního oběda sešla celá rodina, nezřídka i příbuzní a blízcí známí a pochopitelně i čeleď. Hospodyně si dávaly záležet na tom, aby jídlo bylo chutné a vydatné, ale zase netrvalo příliš dlouho. Všechny stolovníky, a patrně nejvíce asi omladinu, totiž přitahovaly hospody. V nich se odehrávaly veselé a hlučné zábavy, hrálo se v kostky a karty, ale především tancovalo a pilo. Chasu přirozeně hostil hospodář. Zhruba od poloviny 18. století se na panských sídlech na venkově a ve šlechtických palácích ve městech začaly rychle šířit zvláštní taneční zábavy zvané reduty. Zpočátku byly přístupné jen pro místní honoraci, později i pro ostatní. Reduty stály zřejmě u zrodu později velice oblíbených masopustních plesů a bálů.

V masopustní pondělí se obvykle vyspávalo. Ale po obědě se opět všichni začali scházet v hospodě.

Úterý pak celý masopust korunovalo. V doprovodu muzikantů procházely vesnicí i městy pestré a hlučné průvody či reje masek, na které se zvláště mladí dlouho v tajnosti připravovali. Každý chtěl originalitou nebo nápaditostí nejen pobavit přihlížející, ale také přetrumfnout kamarády či kamarádky. O půlnoci totiž začíná velikonoční půst a radovánkách je na čtyřicet dní konec.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Po několikaměsíční rekonstrukci se v pondělí 31. října opět otevřel pro zájemce...
Rodiče posílali peníze na plavání dětí, šly ale do trenérovy firmy

Peníze, které rodiče poslali do znojemského plaveckého oddílu, nešly za dětmi, ale do soukromé firmy jejich trenéra. Tomu teď hrozí trestní stíhání za...  celý článek

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha. Za války spolupracoval s odbojem a...
Zemřel válečný veterán a účastník Pražského povstání Antonín Štícha

Zemřel válečný veterán Antonín Štícha, bylo mu 93 let. Za druhé světové války spolupracoval s odbojem a zapojil se do Pražského povstání. Do armády se...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.