Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mašínové dodnes rozdělují Česko, kvůli zabití policistů a pokladníka

  17:26aktualizováno  17:26
V USA zemřel Ctirad Mašín, jeden z protikomunistických odbojářů, kteří se probili na Západ. Skutky skupiny dodnes rozdělují českou společnost. Někteří je považují za hrdiny odboje, jiní za vrahy. Lidé nejvíc kritizují, že skupina kolem bratrů Mašínů zabila dva obyčejné policisty a pokladníka.

Bratři (zleva) Ctirad a Josef Mašínovi a Milan Paumer si před útěkem z komunistického Československa na Západ zlepšují fyzickou kondici. | foto: Archiv Milana Paumera

Synové válečného hrdiny Josefa Mašína, kterého za druhé světové války popravilo gestapo, se v roce 1948 nemohli smířit s komunistickým převzetím moci a uchýlili se k sabotážím. Během tří akcí ale zemřeli tři lidé - dva příslušníci tehdejší SNB a pokladník, který vezl výplaty.

Nejprve byl zabit v Chlumci nad Cidlinou příslušník SNB Oldřich Kašík. Stalo se to 13. září 1951, když Mašínové přepadli stanici, aby získali zbraně na odboj. O zhruba čtrnáct dní později přepadli kvůli stejnému účelu další budovu SNB.

Mašínova smrt

A právě tato akce je vůbec nejrozporuplnější čin bratří Mašínů. Starší z bratrů, v sobotu zesnulý Ctirad, při ní podřezal příslušníka Sboru národní bezpečnosti Jaroslava Honzátka, který byl v bezvědomí po omámení chloroformem.

Uranové doly a útěk

V srpnu 1952 přepadl Josef Mašín s dalším členem skupiny auto s výplatami a při rvačce zastřelil pokladníka. Později své jednání bránil. "Zabití policisty a pokladníka nebyl náš původní úmysl. Když se na mě vrhl, tak jsem ho zneškodnil," řekl v České televizi.

Mašínové plánovali od počátku také útěk ze země. Ten ale kdosi prozradil a oba muži putovali do vězení, Ctirad strávil 22 měsíců v uranových dolech v Jáchymově. Po jeho propuštění se spolu s bratrem Josefem a několika dalšími členy skupiny k sabotážím vrátili. Znovu také naplánovali emigraci.

V roce 1953 se pětice mužů - Ctirad a Josef Mašínové, Milan Paumer, Václav Švéda a Zbyněk Janata - vydala přes východní Německo na západ. Skupina byla ale ještě na území NDR odhalena. Muže pronásledovalo přes 20 tisíc policistů a příslušníků sovětských vojsk, několik jich přitom zemřelo.

Bratři Mašínové

Na dobovém snímku jsou označeny díry po kulkách ve zdi na nádraží v obci Uckro, kde se odehrála dramatická přestřelka skupiny Mašínových s východoněmeckou policií.
Občanský průkaz, který doputoval s Josefem Mašínem až do svobodné západní zóny v Berlíně.
Zbraně, které bratři Mašínové uloupili a zakopali v Československu před útěkem do Západního Berlína.
Rodina Mašínových za války, rok 1944.  V popředí zleva: Zdena Mašínová, babička...

"Viděli jsme to svinstvo kolem sebe a chtěli jsme proti tomu něco dělat. Všechny naše akce byly oprávněné, nikdy jsem o tom nepochyboval," řekl později Ctirad Mašín, který podle ČTK zabil dva východoněmecké policisty.

Zbytek skupiny komunisté popravili

Do západního Německa se nakonec podařilo probít jen třem odbojářům - kromě Ctirada a Josefa Mašínových ještě Milanu Paumerovi. Švédu s Janatou východononěmecká policie zadržela a předala zpět do Československa. Oba byli 2. května 1955 popraveni.

Kromě toho padly i další rozsudky nad lidmi spojenými se skupinou kolem Mašínů. Hrdelní trest dostal také jejich strýc Ctibor Novák, který synovcům pomáhal s přípravami k útěku. Dodával jim také zbraně.

Navíc padlo i jedno doživotí a třináct lidí bylo odsouzeno celkem k 241 letům - nejčastější byly tresty v rozmezí 15 až 18 let. K pětadvacetiletému žaláři byla odsouzena i matka Mašínových - v červnu 1956 zemřela ve vězení.

Mašínové se do vlasti vrátit odmítli

V Československu nebyli Mašínové ani Paumer nikdy odsouzeni, jejich stíhání bylo přerušeno a komunistické úřady několikrát marně žádaly USA, kam emigrovali, o jejich vydání. V polovině 90. let pak státní zastupitelství stíhání bratrů i Paumera kvůli promlčení odložilo.

Mašínové po útěku na Západ sloužili několik let v americké armádě, poté společně podnikali v Texasu. Po čase se pracovně rozdělili.

Paumer se po roce 1989 vrátil do vlasti. Bratři Mašínové ale návrat odmítli. Vadila jim mimo jiné existence komunistické strany a spojitost současných českých zákonů s komunistickými. Činnost skupiny dodnes v Česku dělí společnost. Zatímco jedni bratry a jejich spolubojovníky považují za hrdiny, podle druhých to byli vrazi.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Z tanečního parketu do basy. Když komunisté trestali mládež za rokenrol

Před šedesáti lety si komunistická moc v Praze došlápla na desítky mladých lidí, kteří se provinili pouze tím, že tančili rokenrol. V očích režimu propagovali...  celý článek

Řetězový most v Budapešti
100 POHLEDŮ: Skladiště pod elegantním mostem v Budapešti

Pro období let 1890 až 1914 se vžilo označení Belle Époque - „krásná doba“. Právě v tomto období vznikla většina fotografií, které jsme zařadili do seriálu 100...  celý článek

Lidé před Pražským hradem protestovali proti Zemanovi a Babišovi. (17. října...
Česko není Zeman, nechceme za premiéra agenta, protestovali lidé u Hradu

Nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a předsedy ANO Andreje Babiše byl hlavním tématem demonstrace s názvem Pánové, končíme!, která se v úterý večer...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.