Josef Mašín

Josef Mašín - Josef Mašín se poprvé objevil na území bývalého Československa. (10. listopadu 2005) | foto: Radek MičaMF DNES

Mašín: Čtyřicet let jste byli naložení v octě

  • 3005
Bratři Mašínové patří k nejkontroverznějším postavám našich poválečných dějin. Prezident opět nevyhověl návrhu senátorů a neudělil jim medaile za hrdinství. V anketě "hrdinů" iDNES.cz ale obsadili třetí místo. "Těší nás, že jsou lidé, kteří uvažují stejně jako my," řekl iDNES.cz Josef Mašín.

ANKETA: Zvolte si svého hrdinu

Josef Mašín poskytl iDNES.cz rozhovor ze svého sídla v Kalifornii. Pokročilý sedmdesátník je ve svých slovech ostrý a v názorech nekompromisní.

Česko považuje za komunistickou zemi, chartisty má za losery, hippies za parazity na společnosti. USA jsou podle něj v bojích za prosazení demokracie málo razantní a do boje proti terorismu by poslal své dcery, kdyby byly mladší.

V hlasování čtenářů iDNES.cz skončila skupina kolem bratří Mašínů na třetím místě. Medaili za hrdinství by jim dalo 282 čtenářů. - více zde

Bratři MašínovéOkrádání státu jako národní sport
Oba bratři do České republiky odmítají přijet, stále ji považují za komunistickou zemi. "Po válce byla v Německu zakázána nacistická strana, ale u nás ta komunistická nadále v nezměněné podobě existuje," zlobí se Mašín. V Česku i v dalších zemích bývalého východního bloku podle něj vládnou lidé načichlí komunismem a zvyklí na korupci.

"Nechte okurky 40 let v octě a uvidíte, co to s nimi udělá. To udělalo s Čechy 40 let komunismu, tři generace v tom vyrůstaly a národním sportem bylo a je okrádání státu."

Osm ranních kilometrů Joe Masina
Josef Mašín, 2006, USAJoe Masin [mejsn], jak se v Americe představuje, přijde každé ráno v devět do své kanceláře v Santa Barbaře v Kalifornii. Řídí vlastní firmu, která vyrábí ochranné čipy (snímací kódy na zboží či dokumenty apod.). Není-li v "ofisu", pak je zřejmě na služební cestě v některé z poboček, které má společnost po celém světě. Čtyřiasedmdesátiletý Josef Mašín, mladší z legendární bratrské dvojice je v kondici na muže v jeho věku nezvyklé. Vstává v pět, hodinu telefonuje s obchodníky v Evropě a pak si jde do osmi zaběhat. "Uběhnu asi osm kilometrů, v převýšení kolem dvanácti set metrů."

Nikdy není konec, dokud není konec
Jeho obchodní partneři donedávna netušili, co má jejich společník za sebou. Teprve až když vyšla anglicky knížka Mašínovy dcery Barbary Odkaz. "Předtím jsem to nikomu nevyprávěl. Když se to dozví, diví se, ale líbí se jim to."

Zatykač na bratry Mašíny

"Samotnému mi někdy připadá, že se to stalo někomu jinému," říká Mašín. Okamžiky cesty do Berlína si ale vybavuje přesně. Nejvíc události ve Waldowě. V malé východoněmecké vsi byli obklíčení tisícovkami příslušníků Volkspolizei. "Ne, strach jsme neměli," odmítne mou otázku. "Měli jsme hlad a byli jsme vysílení. Situace vypadala beznadějně, ale my jsme měli cíl a dělali jsme všechno, abychom toho cíle dosáhli. Byl jsem vždycky optimista. Nikdy není konec, dokud není konec."

Byl bych razantnější
Bavíme se spolu po telefonu ve dnech, kdy si Maďarsko připomíná 50 let od krvavého potlačení protikomunistického povstání. Tehdy prý Mašínové ztratili naděje, že by Amerika mohla ve východním bloku zasáhnout.

"My a naši kamarádi ve Special Forces jsme očekávali, že budeme nasazení, že se Amerika těch lidí v Maďarsku zastane. Opak bylo velké zklamání," vzpomíná Josef Mašín, který jinak působí jako nekritický obdivovatel USA. Zklamaly ho Spojené státy ještě někdy? "Ano, v Koreji, později ve Vietnamu a v 90. letech v Iráku, i loni ve Falúdži. Já bych byl v některých akcích razantnější," tvrdí. Jinak je ale rozhodným zastáncem působení USA v Iráku, jakoukoliv kritiku odmítá. "Američané se snaží být neutrálním soudcem, bránit teroristickým akcím, nastolit v Iráku demokracii. Ale to je těžké, nikdo si nemůže myslet, že je to otázka dvou let."

Doporučil bych mým dcerám, aby šly do boje
Kdyby byl mladší, zapojil by se aktivně do amerického boje proti terorismu? "Asi jo. A pokud by byly moje děti mladší, tak bych jim doporučil, aby vstoupily do armády. Člověk nemůže jen využívat benefitů, demokracie a svobody, kterou USA nabízejí. Musí něco dát." Josef Mašín má ale dvě dcery. "S tím nemám žádný problém, ve všech ozbrojených složkách jsou ženy. Lítají i jako piloti, kromě prvních linií v pozemních složkách se uplatní všude."

Josef Mašín s manželkou, USA 1993

"I v Americe existují lidé, kteří jsou proti tomu, aby USA prosazovaly ve světě demokracii... Ale to jsou paraziti na společnosti." Považuje tedy za "parazity" třeba hnutí hippies? "Ano, dá se to velmi dobře srovnat. Byli proti válce ve Vietnamu, kde padly desetitisíce americkejch kluků, ale byla to část mozaiky, která pomohla k tomu, aby se sovětský blok rozpadnul."

Výroba a konzum je koloběh života
"Všichni chtějí do Ameriky. Miliony imigrantů. Chtějí benefity. Ale demokracie, svoboda, volné podnikání a vysoká životní úroveň jsou výsledky ochoty Američanů za tyto hodnoty bojovat."

Kritiku USA jako konzumní společnosti ze strany Evropanů považuje za alibismus. "Chápu, ve starém východního bloku nebylo ani co konzumovat... Snaží se ukázat svoji morální výšku tím, že budou tvrdit, že konzum je špatný, ale sami by nejspíš rádi konzumovali. Věci se nedělají, aby ležely na polici. Výroba a spotřeba je životní cyklus. Když není výroba, lidi nemají práci, nežijou."

Bojovníků bylo málo, byly jen oběti
"Historie komunismu u nás nezačala v roce 1968, ale v roce 1948. Výmluvy, že je málo materiálu, jsou plané. Materiálu o zvěrstvech komunismu je dost. Existují svědectví politických vězňů. Těm ale kladu taky za vinu, že se nepostavili za to, aby byla komunistická strana postavená mimo zákon."

Bývalí muklové byli podle něj málo razantní, přestože zažili zločiny komunismu na vlastní kůži. "Po roce 1989 se starali o to, aby měli slevněnky na tramvaj. A většina z nich, bojovníci z front, vlastně vystřílela svoji munici už v boji s fašismem a v 50. letech už byli jen oběťmi komunismu. A oběti nejsou bojovníci."

Podle jeho definice by tak oběťmi byli téměř všichni protivníci režimu 50. let s výjimkou jejich skupiny. "Tohle rozhodnutí musí udělat každý sám. To je, jak jsme to viděli my. Ale byli i další, třeba Ota Ramboušek nebo kluci ze speciálních amerických složek, kteří měli být nasazení v případné 3. světové válce."

Chartisté byli "lůzři"
To, že se v Československu bojovalo vždy spíš písmem než zbraní, považuje za nedostatečné. "Po 40 let komunismu si Češi pomáhali švejkováním. A Charta 77, to byli podle mě losers. Pár lidí bylo dobrých, ale většina se nesnažila zbavit komunismu, chtěli jen komunismus s lidskou tváří."

Chartisté podle něj nebyli žádní hrdinové, za které je česká společnost často považuje. "Hrdinství, to znamená boj za vyšší morální cíle nebo záchrana cizího života bez ohledu na následky, které to pro jedince bude mít. Ale je to velice subjektivní, pohled na hrdinství se samozřejmě mění s morálním vývojem společnosti."

Na námitku, že i vydávání zakázaných knih a šíření protirežimních myšlenek bylo také riskantní, hrozilo vězení nebo jako v akci Asanace vyštvání ze země, odpovídá, že takové následky se nedají přirovnat k tomu, co hrozilo v 50. letech.

Mladí lidé to vidí správně

Josef Mašín, 1989

Vedle mnoha ostrých a tvrdých slov na adresu české společnosti a české politiky Josef Mašín přece jen vyjádří i naději, že se do své původní vlasti ještě podívá. "Je to otázka politického vývoje. Kontaktují mě mladí lidé z Čech, vedu s nimi diskuse v dopisech a po internetu. Dost mladých lidí tam podle mě vidí situaci správně, věřím, že budou mít v budoucnu vliv, že se zasadí o to, aby komunistické zákony byly zrušeny, aby zavládla skutečná demokracie."

Hrdinové vs. vrazi

Na vyznamenání byla navržena trojice Ctirad a Josef Mašín a Milan Paumer, kterým se v roce 1953 povedlo za dramatických okolností přejít do západního Berlína, in memoriam pak dva jejich kamarádi Václav Švéda a Zbyněk Janata, kteří byli na cestě postřeleni, dopadeni a v Československu popraveni, a Ctibor Novák, strýc Mašínů, který odbojové skupině pomáhal a byl také popraven.

Skupina se po puči v roce 1948 podle vzoru otce Mašínů, hrdiny první světové války a neúnavného bojovníka proti fašismu, rozhodla bojovat proti komunistickému režimu. V počátku 50. let provedli několik akcí, při kterých si chtěli opatřit zbraně k dalšímu odboji. Zemřeli při tom dva "esenbáci", jednoho z nich Ctirad zapíchl poté, co ho uspal chloroformem. Při přepadení auta s penězi pro zaměstnance jedné továrny pak zabili ozbrojeného pokladníka-milicionáře. Tato smrt je nejvíce diskutovaná. Dalšími třemi zabitými byli příslušníci východoněmecké Volkspolizei.

"Lidé, kteří přišli o život, byli bez výjimky ozbrojení. Lidé nevědí, co byla 50. léta. Chtěli jsme bojovat proti komunistům. Ti vyhlásili občanskou válku většině českého národa. Ve válce jsou oběti na obou stranách. Mnoho lidí odešlo, tisíce byly v lágrech, stovky zavražděny," řekl k tomu před časem v tisku Josef Mašín.

Josef a Ctirad Mašínovi a Milan Paumer vstoupili v USA do Special Forces, čekali, že budou nasazeni v boji proti komunismu v Československu. Nestalo se.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video