Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. | foto: Masarykova univerzita

Masarykova univerzita nabídne i vedlejší obory. Chce méně odpadlíků

  • 56
Od roku 2019 se budou moct studenti brněnské Masarykovy univerzity hlásit do nových studijních programů, ve kterých si zvolí kombinaci hlavního a vedlejšího oboru. Dvouoborové studium univerzita zavede v reakci na změnu systému akreditací, která bude zavedena od téhož roku.

Nová struktura umožní podle systému až tři různé varianty, jak školu vystudovat. Kromě jednooborového studia či studia se specializací bude největší novinkou program, ve kterém studenti budou moct kombinovat hlavní a vedlejší obor.

„V praxi jde o novou podobu dvouoborového studia, která se liší od současného stavu v tom, že si student bude moct vedlejší obor zvolit až po absolvování prvního ročníku,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

To podle něj přispěje k zvýšení úspěšnosti studentů. Až 40 % jich totiž v dnešní době studium na univerzitě nedokončí. „Studenti často nejsou rozhodnuti, jaký obor chtějí studovat, v dnešní době se pěstují všeobecné studijní předpoklady. Často tak přerušují studium již na bakaláři,“ sdělil Bek. Mezioborová struktura podle něj navíc vyhoví požadavkům zaměstnavatelů.

Masarykova univerzita poskočila v žebříčku Times Higher Education

  • Masarykova univerzita si polepšila v mezinárodním hodnocení vysokých škol. V žebříčku Times Higher Education se umístila na 501. až 600. pozici. Oproti tomu v loňském roce skončila na 601. až 800. místě.
  • Za Univerzitou Karlovou se tak stala 2. nejlépe hodnocenou českou univerzitou.
  • Žebříček Times Higher Education zveřejňuje tisíc nejlepších světových univerzit. Letos se v něm umístilo 13 českých institucí. První příčky obsadily britské a americké univerzity.

Podle Beka by měla připravovaná podoba dvouoborového studia v prvních letech tvořit asi deset až 15 procent nabídky. „Studenti si budou volit hlavní a vedlejší studijní obor, a to zejména na bakalářském stupni, není to ale vyloučeno ani v navazující magisterské úrovni,“ řekl.

„Pracovat s těmito možnostmi zamýšlí pro řadu studijních programů například fakulta sociálních studií nebo filozofická fakulta,“ doplnil prorektor Michal Bulant.

Hlavní obor by měl tvořit zhruba dvě třetiny studia a vedlejší, který by si studenti volili až po absolvování prvního ročníku, asi třetinu. Studenti budou mít také možnost rozhodnout se, že zůstanou u jednooborového studia.

Průmysl 4.0

„Pro polovinu absolventů by mohlo být přínosné, když budou mít vedlejší obory z informatiky. To je přece odpověď na průmysl 4.0,“ uvedl Bek. V současné době se o přesnější podobě programů jedná. „Jednooborové studium budou ale fakulty nejčastěji využívat i po roce 2019,“ dodal Bek.

Nová podoba vysokoškolského zákona umožňuje vysokým školám, které získají institucionální akreditaci od Národního akreditačního úřadu, samostatně rozhodovat o vzniku, zrušení a úpravách studijních programů. Masarykova univerzita chce o institucionální akreditaci požádat do konce roku.

Nové obory univerzita vypíše za rok na podzim. „Roku 2018 bude polovina studijních oborů transformována na nové studijní programy,“ řekl Bek. Od roku 2019 by pak mohli do nových programů nastoupit noví studenti. „Není to manévr, který by se dal udělat z týdne na týden,“ dodal Bek.

Se změnou struktury oborů bude zřejmě souviset i změna podoby přijímacích testů. Jak budou přijímačky na univerzitu v budoucnosti vypadat, se zatím ale ještě neví.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video