Nižňanský, který má od roku 1996 německé občanství, podle obžaloby jako velitel protipartyzánského oddílu Edelweiss masakry z ledna 1945 nařídil. Tvrdí, že je nevinný, hrozí mu doživotí.
Za oběť masakrů padlo 164 lidí včetně 18 židovských civilistů, kteří byli zastřeleni o pár týdnů později poblíž slovenské obce Kšinná. Jen v obci Ostrý Grúň zahynulo 21. ledna 1945 dvaašedesát lidí, nejmladšímu bylo 14 měsíců.
Nižňanský připouští, že byl členem komanda, veškerá obvinění ale popírá. Obžaloba má i s přílohami 163 stran, proces má trvat do konce října.
Ladislav Nižňanský byl už jednou za podíl na vraždění odsouzen. V roce 1962 dostal v nepřítomnosti trest smrti. V této době už žil v Mnichově a pracoval v Rádiu Svobodná Evropa. Souzen byl už v roce 1946, tehdy byl pro nedostatek důkazů osvobozen.
U mnichovského soud bude proti němu svědčit další člen komanda Edelweiss Ján Repaský, který byl v procesu před dvaačtyřiceti lety odsouzen za podíl na masakru odsouzen k osmi letům vězení. Repaský tvrdí, že Nižňanský sám zastřelil dvacet obětí.
Dalším svědkem má být podle deníku Süddeutesche Zeitung František Debnár, který jako třináctiletý přežil masakr v obci Ostrý Grúň. Debnár přežil jako jediný z rodiny. - více zde
Nižňanský během SNP bojoval proti Němcům, v září 1944 ale upadl do německého zajetí. Dostal na výběr mezi trestem smrti a vstupem do protipartyzánské jednotky Edelweiss. V té byla slovenská, kavkazská a kozácká část.
Nižňaský měl velet zhruba 110 Slovákům. Velitel jednotek Edelweiss major von Thun-Hohenstein byl v roce 1945 uvězněn Rusy a oběšen.
 Pohled na vypálenou obec Ostrý Grúň po nacistickém masakru, ke kterému došlo 21. ledna 1945 po potlačení Slovenského národního povstání. Podle obžaloby za ním stál Ladislav Nižňanský, který byl 16. ledna zatčen v Mnichově, kde žije. |
 Ladislav Nižňanský se před mnichovským soudem zodpovídá z nařízení masakru slovenských civilistů na konci druhé světové války. (9. září 2004) |
