Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Masakr v Beslanu rozpoutali Rusové, napovídá nahrávka

  23:05aktualizováno  23:05
Na veřejnosti se objevil dosud neznámý videozáznam dokumentující teroristický útok v severoosetském Beslanu z roku 2004. Ukazuje, že tragédii rozpoutaly bezpečnostní síly tím, že začaly střílet na školu plnou rukojmích obklíčenou teroristy.
Výbor Beslanské matky tvrdí, že video podporuje jejich přesvědčení, že bezpečnostní síly vypálily na tělocvičnu dva granáty, které vyvolaly požár a ten potom zachvátil celou budovu.

Výbor Beslanské matky tvrdí, že video podporuje jejich přesvědčení, že bezpečnostní síly vypálily na tělocvičnu dva granáty, které vyvolaly požár a ten potom zachvátil celou budovu. | foto: Reuters

První výbuch nezpůsobily uvnitř školy teroristé, jak uvádí ve svých závěrech oficiální vyšetřovací komise, ale přišel zvenčí.

Tvrdí to výbor Beslanské matky sdružující příbuzné obětí, který dostal nedávno anonymní videonahrávku poštou a seznámil s ní novináře.

Základní školu v severoosetském Beslanu obsadili 1. září 2004 teroristé a zajali více než tisíc lidí, které tři dny a dvě noci drželi násilím v tělocvičně bez vody a jídla.

Při zmatené osvobozovací akci speciálních ruských jednotek nebo v jejím důsledku zahynulo 332 osob, z toho 186 dětí.

Výbor Beslanské matky tvrdí, že video podporuje jejich přesvědčení, že bezpečnostní síly vypálily na tělocvičnu dva granáty, které vyvolaly požár a ten potom zachvátil celou budovu.

"Proč střílely, když v té tělocvičně byly děti," ptala se šéfka výboru Zuzana Dudijeová během debaty s novináři poté, co byl film promítnut minulý týden v místním kulturním středisku.

Úřady se podle ní snaží zakrýt skutečnou pravdu o selhání bezpečnostních sil při akci. "Úřad prokurátora odmítá nebo ignoruje všechny naše dotazy a tvrdí, že za to, co se v beslanské škole stalo, nesou plnou odpovědnost teroristé," řekla Dudijevová. "My s tím nesouhlasíme a hledáme nové důkazy."

Podle oficiální verze bylo více než třicet útočníků, kteří 1. září 2004 obsadili základní školu v Beslanu, odhodláno způsobit co největší ztráty na lidských životech.

Téměř všichni teroristé byli při osvobozovací akci na místě zabiti. Jediný který přežil, Nur-paša Kulajev, byl později odsouzen k doživotnímu vězení.

Video z 3. září
Na filmu, který byl zřejmě natočen ruční kamerou, je vyznačeno datum 3. září, tedy třetí den obklíčení, který vyústil v krvavou tragédii. Na jednom záběru pořízeném kolem třetí hodiny odpoledne se ozývají dva výbuchy a začíná vytrvalá střelba z automatických zbraní.

Nad budovou se vznáší oblak kouře. Před šestou hodinou večer, kdy krize skončí, vyšetřovatelé prohlížejí některé nastražené výbušniny, které neexplodovaly a leží na stole v jedné místnosti.

Je slyšet hlas, který říká: "Říkají, že byly dvě exploze, je jedna díra ve zdi. Tu díru ale nezpůsobil tento druh výbušniny. Zřejmě někdo vystřelil." Mnoho obětí ale nemá žádná zranění po šrapnelu, dodává hlas.

Další ráno uniformovaný vyšetřovatel prohlíží mrtvoly ve školní tělocvičně, kde pod plachtou leží spálená a zohavená těla. Na záběru je vidět, jak ukazuje, že velká skupina obětí zemřela pod basketbalovým košem, kde explodovala jedna výbušnina.

Říká však také, že druhá výbušnina už neexplodovala. Potom upozorňuje na díru v podlaze u zdi, kterou podle něho způsobila výbušnina. Na dalších záběrech je vidět velká díra ve zdi.

Pozůstalí se bouří
"Už dlouho se snažíme zjistit, jak došlo k první explozi, a tento videozáznam dokazuje, že exploze nastaly mimo budovu," řekla Dudijevová.

Její interpretace se shoduje se zprávou ruského poslance Jurije Saveljeva, experta na exploze, který byl členem oficiální vyšetřovací komise. Loni na podzim ale zveřejnil i svoji vlastní zprávu. Uvedl v ní, že chaotickou osvobozovací akci odstartovaly ruské bezpečnostní síly, které na školu vypálily granáty, a rozpoutaly tak sérii smrtících explozí.

Pozůstalí po obětech tragédie v beslanské škole odmítají závěry oficiální vyšetřovací komise a domáhají se spravedlnosti u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Podali na Rusko stížnost a obviňují ho, že porušilo čtyři články evropské konvence o lidských právech: právo na život, respektování soukromého a rodinného života, právo na účinnou obranu před soudy a právo na svobodu vyjadřování.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Barcelona protestuje proti uvěznění dvou separatistických lídrů a rozhodnutí...
Madrid přebere vládu nad Katalánskem. Sesadí Puigdemonta a vyhlásí volby

Španělská vláda omezí katalánskou autonomii. Sesadí tamní vládu a ve vzpurném regionu uspořádá volby, oznámil španělský premiér Mariano Rajoy. Návrh musí ještě...  celý článek

Ostrov Olchon, jezero Bajkal
Bajkal umírá. Mizí ryby i korýši, peníze na ochranu se rozkradly

Nejhlubší jezero světa čelí jedné z nejvážnějších ekologických krizí ve své dlouhé historii. V Bajkalu se šíří řasy a vodu znečišťují fosfáty. Ryby, korýši a...  celý článek

Cvičení kybernetické bezpečnosti Locked Shields 2017 v Estonsku
NATO čelí stovkám kyberútoků měsíčně, vylepšuje obranu a hledá zbraně

Dosavadní taktická výhoda na bojišti umožněná technologickou vyspělostí NATO by mohla být vážně ohrožena, pokud spojenci nebudou schopni stoprocentně čelit...  celý článek

Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?
Utýrala holčičku v pěstounské péči. Musíme teď zpřísnit zákony?

Tragický případ z minulého týdne nejspíš pohne českými zákony o pěstounské péči.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.