Masakr Němců zůstává bez trestu

  • 227
Pět malých německých kluků bylo zastřeleno před očima svých tátů. Ve statistickém výčtu obětí je to však směšně malé číslo. V největším poválečném masakru Němců v Postoloprtech na Lounsku zahynulo v červnu 1945 na osm set Němců, přesné počty nejsou známy.

Nikdo za to dodnes nebyl potrestán. "Byl to největší masakr ze všech a paradoxně se o něm na veřejnosti ví nejméně," říká archivář Vladimír Kaiser z městského archivu v Ústí nad Labem. Byla to totiž otřesná událost i na poválečné poměry. Němci byli většinou stříleni do zátylku a pochováváni v hromadných hrobech. Jenom exhumace o rok později trvala pět dní.

Co se vlastně v Postoloprtech po válce stalo?
Do tábora za městem byli nahnáni Němci z širokého okolí. Mnozí přežili, ale stovky z nich bezdůvodně skončily v místní bažantnici zabity kulkami vojáků československé armády. "Byla tam jednotka takzvaných Volyňských Čechů pocházejících ze SSSR, slyšel jsem, že už dříve byly s těmito vojáky problémy," říká archivář.

Odhady počtu mrtvých se rozcházejí. Americké noviny Sunday Post odhadly počty obětí na dva tisíce, německým pozůstalým se do roku 1995 podařilo pojmenovat "jen" 1532. Údaje z exhumací uvádějí kolem osmi set mrtvých.

Poválečné události v Postoloprtech byly natolik otřesné, že se o ně začaly zajímat československé úřady. Spis popisující tragédii (má přibližně dva tisíce stran) je zachován dodnes.

Mrtví Němci skončili neznámo kde
Hromadný hrob byl o rok později tajně uzavřen, mrtví exhumováni a odvezeni. Podle jedné z verzí do vytěžených dolů na Mostecku. Aby nebylo vidět, co se kolem hrobů děje, byl celý prostor zamaskován hustou stěnou z chvojí.

Utajení stejně nebylo k ničemu, zápach, který se z hrobů šířil, byl tak silný, že ho cítili v blízké vesnici.

Navzdory tomu, že se hromadné vraždění podařilo zmapovat, nebyl za ně nikdo pohnán k odpovědnosti.

Přitom po roce 1990 se severočeští policisté trestnými činy na sudetských Němcích zabývali několikrát, vyšetřovali i podezření z genocidy, což je nepromlčitelný trestný čin, ale nakonec případ vždyck odložili. "Není to kvůli tomu, že by se před padesáti lety nic nestalo. Chybí ale dostatečné důkazy, výpovědi některých svědků jsou neurčité," konstatoval policista, který je s případy obeznámen.

Pro obyvatele Lounska je tento případ velmi citlivý dodnes. "Každou chvíli bylo na záznamníku, že nás zastřelí. Chodily i anonymy," popisuje atmosféru novinář David Hertl z Loun, který s kolegyní Květou Tošnerovou o masakru informoval v místních novinách. To se psal rok 1995. 

Přežil jsem svou smrt, vzpomíná pamětník
Výpovědi pamětníků poválečných událostí, očitých svědků masakru v severočeských Postoloprtech, se podařilo shromáždit novinářům z regionálních novin Svobodný hlas z Lounska během několika let. Z těchto novin autentické vzpomínky přetiskujeme, na přání zpovídaných nejsou uváděna jejich celá jména.

Vyšetřování končí vždy stejně

• Přestože se policisté pokoušeli vyšetřit poválečné masakry Němců opakovaně a na různých místech, výsledky byly vždy totožné. Za tehdejší události nebyl nikdo obviněn.
• Poté, co dal v roce 1995 podnět k vyšetřování spisovatel Ludvík Vaculík se svými kolegy, začali se podezřením na genocidu zabývat policisté v severních Čechách a v Brně.
• Případ brněnského pochodu smrti byl odložen.
• Bez výsledku skončilo i trestní oznámení Němky Sigrid Meinlschmidtové na případ hromadné vraždy šestadvaceti Němců v obci Tocov na Karlovarsku. Policisté prakticky vždy poukazují na velký časový odstup od tragických událostí.

"V domku v Levonicích bydlel Němec. Měl pruh políčka, žádný fašoun, jen takový kovozemědělec. Šel si okopat cukrovku. Když vedli ty lidi na popraviště, tak ho přibalili," vypovídá jeden z očitých svědků, pan V. Č.

V jiném případě zase vypovídají pamětníci o zavraždění pěti německých chlapců z nedalekého Žatce. Nejmladšímu bylo tehdy dvanáct. Deset německých mužů muselo mrtvoly zastřelených chlapců odnést do výkopu a potom zahrnout zemí.

"Dvakrát vedli německé muže do bažantnice, do rokle podél silnice... Němci vykopali mělký příkop, do kterého je postříleli. Druhý den šlo na popravu dalších sto padesát. Měl to přežít nějaký mladík ze Rvenic. V šoku padl, podařilo se mu ukrýt," uvádí pan V. N.

Jiný zase popisuje, jak přežil doslova vlastní smrt. "Půl metru za svými zády jsem slyšel natažení pistole. Zazvonění v hlavě - složil jsem se a zatímco jsem se kutálel po svahu, přišel jsem opět k vědomí. Už během kutálení jsem si byl vědom, že musím zaujmout takovou polohu, abych působil jako mrtvý.

Ležel jsem na břiše, hlavu na ruce položenou, slyšel jsem další výstřely. A už padala další těla. Byl jsem zavalen mrtvolami. Cítil jsem, jak mi po obličeji teče krev, cítil jsem jejich poslední pohyby, slyšel poslední zachroptění," vzpomíná jeden z pamětníků. S prostřeleným pravým uchem se mu nakonec přece jenom podařilo dostat se do bezpečí za bavorskou hranici.

Podle výpovědí pamětníků skončili v masových hrobech v bažantnici i Židé, a dokonce i český občan jménem Němec. Vrazi jeho příjmení nepochopili.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video