Svoboda. Páni – to je ale pojem. Těžko nějak přesně definovat, co to ta svoboda vlastně je – je to něco jako umění – poznáte ho, když ho vidíte, líbí se vám, ale nejste si tak úplně jistí, jestli to skutečně je umění.
U svobody si taky nemusíte být úplně jistí, jestli ji máte, ale rozhodně poznáte, když už svobodní nejste. Za mého mládí v Československu moje rodina rozhodně věděla, že svobodu nemáme.
Chtěli jste jít na uměleckou školu? Známky nebyly důležité vůbec, talent jen trochu – ze všeho nejdůležitější byl váš kádrový profil. A ten měla moje sestra po mojí emigraci hodně pokažený, takže se musela spokojit se studiem zubního lékařství.
Když jsem totiž v roce 1975 požádala ve Spojených státech o politický azyl, o svobodu přišla nejvíc právě moje sestra.
Chtěli jste vycestovat do zahraničí? Nejdřív bylo zapotřebí získat povolení od školy – a to moje sestra nemohla získat, protože tamější děkan mě nenáviděl.
Chtěli jste hrát tenis v klubu? I to moje sestra mohla, dokud jsem neemigrovala, pak ji vykopli i odtamtud...
A to jsou jen malé příklady, co to znamená svoboda – nebo spíš nesvoboda. Kdyby Jana chtěla jít studovat zubní lékařství, nebyla by její přihláška zamítnuta. Kdyby nehrála tenis, tak by ji nevyhodili. Když člověk nic nedělá, má svobodu nic nedělat.
Ovšem pokud chcete něco dokázat, uspět, zlepšit se – hodně štěstí! Já ale zjistila, že s omezením svobody jde ruku v ruce omezená zodpovědnost – v zásadě děláte jen to, co smíte.
A když jsem se přestěhovala do Ameriky, mohla jsem si dělat, co chci, ale také jsem neměla žádné výmluvy, když se mi něco nepovedlo. Odpovědnost za správné rozhodování padala čistě na moje bedra.
Být svobodný neznamená dělat si, cokoli se člověku zamane. Když máte naprostou svobodu a s ní všechny příležitosti, které přináší, máte i odpovědnost. Odpovědnost k sobě samému a odpovědnost ke svým bližním. Omezujete se už jen sami – omezuje vás jen míra vašeho talentu, vašich schopností, vaší vůle dělat každý den maximum, aniž vám to někdo nakazuje – a ne že nesmíte dělat tohle kvůli tomu a tomu.
Svoboda znamená možnost, příležitost. A sny proměněné v realitu. Takže jen do toho – užijete si svou svobodu – a jak sladce to zní...
martina navrátilováTenistka světového jména se narodila 18. října 1956 v Praze jako Martina Šubertová. Jméno Navrátilová má po svém nevlastním otci, který byl jejím prvním tenisovým trenérem. Ve svých patnácti letech vyhrála mistrovství Československa V roce 1975 emigrovala do USA, protože se obávala, že jí režim bude bránit v další tenisové kariéře. Od roku 1981 je americkou občankou. Celkem vyhrála 59 grandslamových turnajů, 18 dvouher, 31 ženských Pozornost vzbudilo její přiznání k lesbické orientaci. |
