Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Putin krizi zlehčoval. Na Rusy platí spíš medvěd a zbraně, říká zpravodaj

  20:43aktualizováno  20:43
Putinova slova o pádu rublu Rusy příliš neuklidnila. Žádné řešení krize, která podle něj vlastně krizí není, šéf Kremlu nenabídl. Vyhnul se i nepříjemným otázkám o Ukrajině, podotýká zpravodaj Českého rozhlasu Martin Dorazín. Na ruském internetu se podle něj strhla další bitva mezi Putinovými příznivci a odpůrci.

Ruský prezident Vladimir Putin při výročním projevu (18. prosince 2014) | foto: Reuters

Ve středu jste iDNES.cz řekl, že Rusové nevědí, co si slibovat od dalších dnů (více čtěte zde). Uklidnil je Vladimir Putin?
Myslím si, že je moc neuklidnil. Vypočítával spíše úspěchy ruského hospodářství do vypuknutí rublové krize. V tu chvíli bylo jasné, že pasáž věnovaná samotné krizi bude víceméně jen obecná, bude se snažit zlehčovat situaci.

Pád rublu

Jen velice okrajově se zmínil o příčinách pádu rublu. Jak řekl, stojí za ním hlavně vnější faktory. Významnou roli však hraje i ruský Rosněfť a Putinův přítel, šéf Rosněfťu Igor Sečin. K pádu rublu přispěl významnými devizovými operacemi na ruském trhu. Putin se ho zastal a řekl, že je to člověk, který pracuje efektivně. O čemž ekonomové nejsou moc přesvědčení.

Jestli se Putin zastává lidí, kteří spoluzavinili, co se teď na finančních trzích děje, znamená to, že to bude pokračovat dál a že inflace, o které se Putin vůbec nezmínil, bude vyšší, než se čekalo. To znamená další znehodnocování peněz lidí.

Podle Putina za pád rublu nemůže Kreml, ale vnější faktory v čele se západními sankcemi. Co si o příčinách zdražování myslí zbytek Rusů?
Putin mluvil velice opatrně, aby toho mnoho neřekl. Soustředil se hlavně na pozici Ruska na mezinárodní scéně, aby Rusko ukázal jako silné obranyschopné a sebevědomé. Uvědomuje si, že ekonomickými argumenty a podrobným výkladem opatření včetně, které vláda chystá, by si lidi nezískal.

Zapůsobil proto vahou ruských jaderných zbraní a příměry o ruském medvědovi, kterého se snaží stáhnout z kůže. To samozřejmě na Rusy platí mnohem víc než nějaké ekonomické teorie. Těm ostatně příliš nevěří, dokázali to hlasováním nohama. A to doslova - vlastníma nohama, které utíkaly do obchodů vykoupit zboží, které má nějakou hodnotu, nebo vyměnit klesající rubl za západní dolar nebo euro.

O tom hlasování nohama jsme se spolu bavili už ve čtvrtek. Pokračovalo i v pátek, nebo už se zákazníci uklidnili?
Dá se říct, že to pokračuje. Zboží, o které je zájem, je ovšem stále méně. Některé autoprodejny už nemají co prodávat. Zmizelo také luxusní zboží, elektronika, televize, počítače. Pokračuje to do doby, než lidé vykoupí zásoby a než se pravděpodobně na počátku příštího roku zboží doplní. Ovšem už s daleko vyššími cenami a daleko hůře prodejné.

Putin by podle svých slov o „krizi“ nemluvil. Na druhou stranu se už kvůli pádu rublu spekulovalo i o pádu vlády. Je to tedy krize, nebo není?
Chodil kolem toho slova velmi opatrně. Naopak mluvil o tom, jaká může klesající rubl přinést pozitiva pro domácí průmysl nebo zemědělství. Ale krize to určitě určitým způsobem je. Řekl, že bude trvat maximálně dva roky - to je docela dlouhé časové období.

Jak prezident upozornil, přizpůsobit se budou muset všichni - ekonomika i lidé. Ale bohužel nenastínil žádné reformní kroky, které by asi byly nutné. Vláda pojede dál ve svém udržovacím stylu. Nepříliš reformním, nepříliš průrazném. A pokud budou klesat ceny ropy a na ní vázané ceny zemního plynu, bude situace dál směřovat spíš ke zhoršení než ke stabilizaci.

V sále letos zazněly poměrně odvážné dotazy, novináři se ptali třeba na mrtvé ruské vojáky na Ukrajině. Překvapilo vás to?
Nepřekvapilo. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ve čtvrtek prohlásil, že prezident se nevyhýbá žádným otázkám a že na výroční konferenci dokonce akreditovali i ukrajinské novináře. Bylo jasné, že se tam na to někdo zeptá.

Fotogalerie

Putin se však vyhnul odpovědi na dotaz ukrajinského novináře, který se zeptal, kolik je ruských vojáků na Ukrajině, kolik je tam zbraní a kdy je odtamtud Rusko chce stáhnout. Vůbec neodpověděl na otázku, jak to je s mrtvými ruskými vojáky, kteří padli na Ukrajině. O tom se vůbec nezmínil a obešel to jinou odpovědí.

Řekl vlastně jen to, že lidé šli za hlasem svého srdce. Přiznal, že to jsou ruští vojáci, ale odmítl, že by šlo o nějaké žoldnéře, protože prý nepobírají plat. Což samozřejmě není pravda, protože z vlastní zkušenosti vím, že lidé, kteří slouží v ruských oddílech na straně povstalců, jsou placení. Samozřejmě nepracují zadarmo, tomu snad nemůže věřit ani malé dítě.

Oficiálně ovšem stále platí, že vojáci mají volno, jedou tam dobrovolně a jsou vlastně na dovolené.
To už prezident přímo neřekl, protože by to znělo úplně komicky. Ale potvrdil, že to jsou dobrovolníci. Nemusí jít o aktivní vojáky, i když ti tam asi také jsou, ale může jít třeba o záložníky. O bývalé příslušníky sovětské nebo ruské armády, kteří mají specializace potřebné pro ovládání poměrně složitých zbraní.

Jak tříhodinovou řeč šéfa Kremlu hodnotí ruská státní média?
Hodnocení se ještě neobjevilo. Určitě se ovšem vynoří celá řada komentářů ruských politiků, kteří budou Putina chválit za další vynikající státnický projev, ve kterém ukázal Západu, že Rusko se nedá a dál bude provádět samostatnou zahraniční politiku. Zajímavé je, že se vůbec nezmínil o Novorusku, ale to se ve zdejších komentářích pravděpodobně neobjeví.

Na internetu se však už jistě diskutuje. Co na projev říkají běžní Rusové?
Názory na sociálních sítích jsou poměrně svobodné. Je to jedna z mála zón volného vyjadřování. Působí tam ta část společnosti, která je mladší a vzdělanější, takže se objevuje i řada záporných reakcí. Například, že cesta do ekonomických a jiných pekel je stále otevřená, že toho prezident o ekonomice moc neřekl a opět jen bránil platy svých kamarádů. Že je nepotrestal za to, co ruské ekonomice provedli, a že se vinu opět snaží svalovat na zahraničí.

Na ruských sítích to tedy vypadá podobně jako třeba v diskuzích pod českými články, kde se neustále střetávají Putinovi příznivci a odpůrci?
Je to v podstatě úplně stejná situace. Obrovským tématem je Ukrajina, v lidech to vře z jedné i druhé strany. Diskuze se vedou nevybíravým stylem, padají tam velice tvrdá slova. Je vidět, že i ruská společnost je v tomto hluboce rozdělena. Menší část sympatizuje s Ukrajinou, větší a možná i lépe organizovaná část se snaží poukazovat na Banderovce a profašistické elementy na Ukrajině.

V Česku a v západních zemích se objevují spekulace, že některé z těchto názorů v internetových diskuzích si platí samotné ruské úřady. Mluví se o tom i v Rusku?
Rozhodně není vyloučeno, že tam určitá organizovanost je. Na některých stránkách se dokonce psalo, že jsou k tomu zřízená zvláštní centra, která najímají mladé lidí nebo nezaměstnané, kteří jsou počítačově gramotní, aby seděli a odepisovali, nebo přímo iniciovali tyto diskuze. Především kolem Ukrajiny, aby se trochu zapomnělo na vnitřní ekonomické problémy.

Západ chce ruského medvěda svázat a sebrat mu med, říká Putin:

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.