Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ostrovní ráj mizí pod vodou. Místní se děsí oceánu a prchají do USA

  19:56aktualizováno  19:56
Pokud některá země naplno pociťuje dopady globálního oteplování, jsou to Marshallovy ostrovy. Obyvatelé mikronéského státu sledují vzestup hladiny Tichého oceánu a zažívají ničivé záplavy a tajfuny. Hrozí, že do konce století ostrovy zcela zaniknou. Místní proto stále častěji hledají nový život v USA.

Už do konce tohoto století mohou Marshallovy ostrovy zcela zmizet pod hladinou. | foto: Profimedia.cz

Angie Hepisusová si dodnes pamatuje, jak ji loni v létě ze spánku vytrhl křik jejího synovce Marka. „Záplavy! Záplavy! Uteč!“ řval na ni a freneticky bušil na její dveře. Angie si okamžitě vzpomněla na svou rozvětvenou rodinu, která žije roztroušena po celých Marshallových ostrovech. 

Jeden z jejích bratranců se toho dne probudil ve vodou zatopeném pokoji. Postel mu sloužila jako loď. Další z jejích synovců Jitiam se zoufale snažil přivázat rodinné vepříky ke stromu. Nechtěl, aby mu je vzala velká voda. „Moje mysl a srdce poskočily. Říkala jsem si – už zase?“ svěřila se Angie reportérovi serveru CNN.

Marshallovy ostrovy

Marshallovy ostrovy jsou ostrovní stát, rozkládajícím se na stejnojmenném souostroví v Mikronésii, ve střední části Tichého oceánu. Marshallovy ostrovy sestávají z 29 atolů a 5 osamocených ostrovů. Hlavní ostrovy jsou seskupeny do dvou rovnoběžných pásů, směřujících od severozápadu k jihovýchodu. Tyto dvě skupiny jsou v místním jazyce zvány Ratak a Ralik, což značí „Východ“ a „Západ“.

Podle ústavy z 1. května 1979 jsou Marshallovy ostrovy demokratickou republikou. V čele státu stojí prezident, který je zároveň předsedou vlády. Prezidenta volí ze svých řad poslanci 33členného parlamentu, zvaného Nitijela. Prezident poté mezi poslanci vybere členy své vlády. Funkční období parlamentu je 4 roky. Volební právo mají všichni občané starší 18 let. Spojení tradiční kultury s moderním politickým zřízením se projevuje tím, že jako poradní sbor parlamentu funguje též 12členná rada náčelníků (Iroji).

Jméno dostaly po britském kapitánovi Johnu Marshallovi, který je prozkoumal roku 1799.

Zdroj: Wikipedia

Takové zážitky nejsou pro obyvatele Marshallových ostrovů ničím novým. Zejména od uplynulého desetiletí, kdy se začaly  projevovat následky klimatický změn, soustavu ostrůvků a atolů pravidelně zaplavuje velká voda a příliv rok co rok ukrajuje více pobřeží. Když dorazí tajfun, není  před vodní stěnou úniku. Místním nezbývá nic jiného, než čekat, až řádění živlů pomine. Své příbytky pak nacházejí v troskách.

Obyvatele Marshallových ostrovů však v současnosti trápí mnohem větší problém. Ostrovům totiž hrozí úplný zánik. Pokud bude průměrná teplota v atmosféře i nadále růst, ostrovy by mohly už během několika desítek let zcela zmizet pod mořskou hladinou.

Katastrofické scénáře potvrzují i klimatologové, podle kterých by průměrná teplota mohla do konce století stoupnout o více než dva stupně. „I když bychom se dokázali zastavit na růstu dvou stupňů Celsia, podle mě by některé ostrovy pobřežní oblasti skončily pod vodou,“ myslí si profesor Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity v Berlíně.

Strach z moře

Následky globálního oteplování jsou na Marshallových ostrovech patrné na každém kroku. Metropoli Majuro zdobí poničené protipovodňové zdi, silnice obsypané písečnými valy a celá řada chátrajících domků. „Pořád jsem z toho v šoku. Dříve se tady takové věci neděly,“ smutní Angie, která žije právě v hlavním městě.

Příliv a velká voda mnohdy vyplaví i místní hřbitovy.
Prezident ostrovů Christopher Loeak se mnoho let snaží upozornit na následky globálního oteplování.

Místní stále častěji sžírá strach, co jim přinese budoucnost. Angie pravidelně kontroluje aplikace na svém chytrém telefonu, které ji v reálném čase ukazují předpověď počasí i varování před záplavami. Když si není jistá, raději vzbudí svého manžela Timothyho a ten vše zkontroluje. Jejich domek se nachází jen pár metrů od pláže. Angie v noci poslouchá oceán.

„Zvuky moře mi dříve pomáhaly usnout. Nyní však zní spíše jako rány kladivem. Jsou hlasité a v noci mě děsí. Změnilo se to. Melodie moře se změnila. Nezpívá už tu stejnou píseň, jakou jsem měla ráda,“ vypráví Angie.

Stěhování Marshallových ostrovů

Globální oteplování je dlouhodobě velmi diskutovaným tématem v nejvyšších politických i obchodních kruzích. Radikální řešení však nepřichází a pro obyvatele Marshallových ostrovů je tak jednou z mála možností stěhování do bezpečnějších regionů. Mnoho místních svou budoucnost vidí na Havaji. Migrace na slunné souostroví dává smysl. Nachází se relativně nedaleko (pouhých 3820 kilometrů) a nátura tamních obyvatel je velice podobná.

Obyvatelé Marshallových ostrovů však míří také do mnohem méně pravděpodobné destinace. Nový život hledají v americkém státě Arkansas, konkrétně ve městě Springdale „Jedná se o největší komunitu obyvatel Marshallových ostrovů na území Spojených států,“ uvádí generální konzulka Marshallových ostrovů ve Springdale Carmen Chong Gum. Ano, komunita je zde tak velká, že zde má malý ostrovní stát i svůj konzulát. 

Marshalovy ostrovy pravidelně sužují extrémní záplavy.

Marshallovy ostrovy mají celkem asi 70 tisíc obyvatel, ve Springdale jich přitom žije kolem deseti tisíc. Do Spojených států proto pravidelně vyjíždí i i politici z ostrovů. „Když vyhrajete v USA, vyhrajete i u nás doma,“ tvrdí Tadashi Lometo, senátor z Marshallových ostrovů. Zprvu se ostrované do USA vydávali kvůli lepšímu zaměstnání i vzdělání, v posledních letech se sem uchylují nejčastěji „klimatičtí uprchlíci“.

Amerika by měla pomoct

Své o postupném potápění Marshallových ostrovů ví i 23letý Ken Amlek. Jeho rodiče původně žili na atolu Bikini. Z jejich domu je však před mnoha desítkami let vyhnaly jaderné testy Spojených států (více viz box). 

Jaderné testy

V letech 1946 až 1958 provedli Američané na atolech Bikini a Eniwetok celkem 67 pokusných jaderných výbuchů o celkové síle 108 megatun TNT. V souvislosti s jadernými pokusy museli být vystěhováni obyvatelé několika atolů. Rozsáhlé oblasti byly zamořeny radiací na desítky let. Místní obyvatelé se alespoň částečného finančního odškodnění dočkali teprve nedávno.

Zdroj: Wikipedia

Přesídlili proto na jiný ostrůvek, který však několikrát do roka končí pod vodou. Amlek si myslí, že by Spojené státy měly buď rázně bojovat proti globálnímu oteplování nebo alespoň zajistit přesídlení všech, kteří o to mají zájem. Splatily by tak podle něj svůj dluh.

Podle klimatologů je změna trendů v globálním oteplování prací na několik desetiletí. A to v případě, že velmoci začnou jednat okamžitě. Pro obyvatele příbřežních a ostrovních národů je tak jedinou nadějí příprava na odchod z vlasti. Problémem však je současná legislativa. „Klimatické uprchlíky“ totiž nechrání žádné zákony.

Některé malé ostrovní státy se tak na alternativu regulovaného exodu připravují po svém. Zástupci Kiribati, malého ostrovního státu v Tichém oceánu, například zakoupili na dva tisíce hektarů pozemků na hornatém souostroví Fidži. Akademičtí pracovníci takový postup oceňují. Nazývají ho „migrací s rozumem“ a je podle nich mnohem lepší, než nekontrolované migrační vlny.

Pro většinu obyvatel Marshallových ostrovů je přesídlení až poslední variantou, jak stoupajícím hladinám moří a oceánů uniknout. Naneštěstí však tuší, že dříve či později budou muset nadobro opustit zemi svých předků a usadit se jinde. Dost možná v zemi, která jejich vlast poznamenala jadernými testy.

Prezident Marshallových ostrovů apeluje na světové velmoci:



Témata: tajfun




Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.