Kopii dosud nepublikovaného dokumentu představil veřejnosti francouzský historik Serge Klarsfeld. Návrh nařízení o vyloučení Židů z veřejného života je opatřen rukopisnými poznámkami samotného maršála Pétaina. Antisemitské opatření vešlo v platnost v říjnu 1940, čtyři měsíce po porážce Francie nacistickým Německem.
Pétainovy poznámky dokládají, že maršál návrh předělal tak, aby byl drastičtější a zahrnul více Židů. "Židovský status byl přijat bez jakéhokoliv nátlaku Němců. Bylo to vlastní nařízení Vichy," řekl podle listu The Guardian Klarsfeld. "Nyní máme důkaz, že jeho zpřísnění bylo Pétainovu osobní iniciativou," dodal historik.
Dokument předal památníku holokaustu v Paříži anonymní dárce, jeho pravost ověřili experti. Grafologové určili, že rukopisné poznámky v dokumentu napsal stařičký maršál. Dokázali tak, že obdivovaný hrdina od Verdunu do politiky nově vzniklého autoritativního státu promítl i vlastní antisemitské názory.
Maršál Pétain a Adolf Hitler se setkali 24. října 1940 v Montoire
Působnost statusu, který původně zakazoval uplatnění ve veřejném sektoru pouze cizím Židům, Pétain svými poznámkami rozšířil i na francouzské Židy. Výjimku, která chránila "potomky Židů narozených nebo naturalizovaných ve Francii před rokem 1860" jedním tahem pera přeškrtl. Škálu zaměstnání, která měla být Židům zapovězena, rozšířil o školství a právo. Zakázal jim také ucházet se o volené funkce.
"Hlavním argumentem Pétainových obránců bylo, že údajně ochraňoval francouzské Židy. Tento argument nyní padl," tvrdí Klarsfeld. Historici si až do dnešního dne nebyli jisti, do jaké míry se Pétain osobně zasazoval o přijetí antisemitských zákonů.
Rozdělená FrancieFrancie se na jaře 1940 během jednoho měsíce zhroutila pod pásy německých tanků. Podle smlouvy o příměří byla země galského kohouta rozdělena na severní část, kontrolovanou Němci, a jižní neokupovanou zónu, kde se vlády ujal autoritativní režim se sídlem v lázeňském městečku Vichy. V čele státu stanul hrdina první světové války, maršál Phillipe Pétain. Staré heslo Volnost, rovnost, bratrství nahradilo nové motto Práce, rodina, vlast a režim zavedl antisemitské zákony. Německé jednotky jih Francie obsadily v listopadu 1942 v reakci na spojenecké vyloděni v severní Africe. Francouzi dlouhá léta odmítali odpovědnost za podíl na holokaustu a vše sváděli na představitele nacistického režimu. Teprve v roce 1995 prezident Jacques Chirac přiznal podíl Vichy na deportaci Židů do vyhlazovacích táborů ve východní Evropě. Minulý rok nejvyšší soud rozhodl, že režim maršála Pétaina se na organizaci transportů podílel dobrovolně. V plynových komorách nalezlo smrt asi 77 tisíc Židů deportovaných z Francie, včetně přibližně sedmi set Židů československého původu. |
