"Minulé přiblížení Marsu k Zemi, které nastalo v srpnu 2003 na necelých 56 milionů kilometrů, bylo rekordně nejtěsnější za posledních 70 000 let," uvedl Pavel Příhoda z pražské Hvězdárny a planetária.
Letos si však budou moci obyvatelé střední Evropy Mars vychutnat ještě lépe, protože bude svítit vysoko na obloze, výš než předloni.
Nejbližší příští opozice Marsu a Země nastane na Štědrý den roku 2007. Znamená to, že k opozicím dochází průměrně po dvou letech a 49 dnech. Obvykle několik dnů před a po opozici se také Mars nejvíce přiblíží k Zemi.
"Mars nemá v této době mezi planetami konkurenci. Večer se vynoří na východě jako překvapivě jasný objekt, zatímco jindy nejjasnější Venuše už slábne nízko nad západním obzorem a pomalu mizí," popsal Příhoda.
Upozornil také na zajímavou barvu, kterou planeta má. "Je načervenalý, ale zdaleka ne rudý, jak se někdy říká," vysvětlil. Dodal, že právě proto viděli starověcí hvězdáři v Marsu boha války. Symbolizoval pro ně oheň a krev.
Mars v těchto dnech svítí v souhvězdí Berana a současně nedaleko od nápadné hvězdokupy Plejády, které se v Čechách říká Kuřátka. O půlnoci vrcholí nad jihem, pak klesá k obzoru a ráno zapadá. "Při jeho pozorování nebude vadit ani měsíc, protože je 2. listopadu v novu," vysvětlil astronom.
"Rudá planeta" je nejpodobnější Zemi
Mars je také ze všech známých nebeských těles nejpodobnější Zemi. Jeho den trvá jen o 40 minut déle než náš. Má rotační osu skloněnou skoro stejně jako Země, proto se i na jeho povrchu střídají roční doby. Jsou ale delší, protože Marsův rok je také delší - má 687 pozemských dnů.
Planetu obklopuje čile proudící ovzduší. Povrch je pustý s písečnými přesypy. Do výšky se zvedají mohutné sopky havajského typu. Vulkán Olympus Mons trčí 23 kilometry nad okolí a má průměr 550 kilometrů. Je zřejmě vyhaslý.
Mars je ale dál od Slunce než Země a má i desetkrát menší hmotnost. Přišel proto o většinu atmosféry i vody a promrzl. Hodně ledu zůstalo pod povrchem.
Mars by se dal možná osídlit
Hledání života na Marsu zatím nepřineslo výsledky. "Určitě tam nenajdeme nějaké Marťánky, zatím však nemůžeme vyloučit přítomnost odolných mikroskopických organismů," vysvětlil Pavel Příhoda.
Někteří optimisté podle něj soudí, že by bylo možné Mars kolonizovat. "Tvrdí, že by se na jeho povrch daly vysadit odolné rostliny, lišejníky a některé druhy zelených řas, které by uvolňovaly kyslík. Postupně by se pak mohly vysazovat vyšší rostlinné druhy, ovzduší by se zahustilo, až by nakonec umožnilo vznik jezer s vodou. Po mnoha staletích by mohli lidé na Marsu pobývat i bez skafandrů," uzavřel astronom.
