Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mars byl nejblíž, už se vzdaluje

  16:08aktualizováno  16:08
Rudá skvrnka na obloze, která přitáhla do hvězdáren tisíce lidí, se po desítkách tisíc let nejvíc přiblížila Zemi. Tak blízko, jako byla planeta Mars devět minut před polednem českého času, ji mohli vidět naposledy neandrtálci.

JAK SE MARS PŘIBLÍŽIL K ZEMI - INFOGRAFIKA

Vidět je na jihu coby nejjasnější bod noční oblohy. "Pouhým okem či dalekohledem ale nebude vidět jen dnes, nýbrž celý podzim," upozornil astronom Petr Bartoš.

Mars je podle různých výpočtů nejblíž Zemi za posledních 40 až 70 tisíc let.

Rudá planeta se přiblížila na vzdálenost 55,7 milionu kilometrů. Další srovnatelné přiblížení podle výpočtů některých vědců nastane v roce 2287.

Mars bude vidět týdny
K pozorování dalekohledem jsou nejvýhodnější podmínky zhruba do poloviny září. Před pražskou Štefánikovou hvězdárnou se po večerech tvoří dlouhé fronty.

KDE HLEDAT MARS

Mars vychází po půl deváté večer na jihovýchodě těsně nad obzorem, kolem druhé hodiny ranní spatříte Mars na jihu asi 25 stupňů nad horizontem a zapadá po šesté hodině ranní na jihozápadě. Po celou noc je nejjasněším objektem noční oblohy.

"Museli jsme otevřít i v pondělí, lidé by nás roznesli," poznamenal astronom Jakub Rozehnal. V pondělí mezi devátou hodinou večerní a půlnocí se prý u dalekohledu vystřídalo skoro pět set lidí.

Spokojení odcházeli z hvězdárny manželé Gubínovi. "Nečekala jsem žádný velký zázrak. Člověk si ale něco představuje a ono je to nakonec takové konkrétnější," řekla paní Gubínová, které se Mars zdál spíše oranžový než červený.

"Viděla jsem červenou kouli. Hezkou," shrnula dojem z pozorování sedmiletá
Jana Řeháková.

Za dobrým výhledem do pouště
Zkušení pozorovatelé tvrdí, že vůbec nejlepší místo je v pouštních oblastech. Několik hvězdáren v amerických státech Nevada a Arizona navíc nabízí špičkové vybavení. Ne náhodou byla z arizonské Lowellovy observatoře objevena planeta Pluto.

Méně náročným zájemcům o vesmír poslouží i obyčejný dalekohled, kterým je nyní možné spatřit spodní bílou polární čepičku, rudé planiny, tmavé prohlubně či písečné bouře.

Detaily zachytí Hubble
Obzvlášť detailní snímky poskytne lidem dosluhující Hubbleův teleskop. "Snímky se pravděpodobně dostanou do astronomických učebnic," soudí Jim Bell z Cornellovy univerzity.

NEJLEPŠÍ SNÍMKY MARSU

Hubbleův teleskop dnes pořídí několik fotografií, první z nich už je vidět na serveru www.hubblesite.org. Záběr Marsu v místě maximálního přiblížení server zveřejní kolem 13. hodiny českého času. Snímky by měly být během dne k vidění i na www.space.com.

Záběry z Hubbleova teleskopu jsou nejdřív uloženy do jeho vnitřní paměti, odkud jsou vyslány do Goddardova vesmírného leteckého střediska v Marylandu nebo vesmírného vědeckého institutu v Baltimoru, který snímky zveřejní.

Američtí astronomové vysílají na Mars rádiové signály, jejichž odrazy poskytnou zpřesňující informace o povrchu planety.

Na Marsu bude živo
Na oběžné dráze kolem Marsu krouží americké sondy Mars Global Surveyor a Mars Odyssey. Na přelomu roku dorazí ke čtvrté planetě sluneční soustavy evropská sonda Mars Express s britským přistávacím modulem Beagle 2.

Pokud se mu podaří úspěšně dosednout na povrch planety, bude tu hledat vodu, jakékoli stopy života a provádět důkladný geochemický rozbor. USA vysílají dva pojízdné roboty Spirit a Opportunity. K Marsu míří i japonská sonda Nozomi.

Na Mars poprvé dosedl americký Pathfinder v červenci 1997. Potvrdil, že na planetě byla voda a podnítil velké naděje, že tu mohl být i život. Před několika dny ale nové snímky ukázaly, že planeta byla nejspíš vždy příliš ledová a pustá.

Obdivovatelé Marsu přesto sní o tom, že lidstvo jednoho dne planetu osídlí. Organizace Mars Society uspořádala před pár dny v Oregonu mezinárodní konferenci o možnostech využití Marsu, které se zúčastnili i vědci a astronauti.

Chlapec v maltském městě Sliema pozoruje dalekohledem planetu Mars. (25. srpna 2003)

Snímek Marsu pořízený vesmírným Hubbleovým teleskopem 11 hodin předtím, než se planeta ocitla v nejmenší vzdálenosti od Země za posledních zhruba 60.000 let. Dvě planety sluneční soustavy se v této konstelaci ocitly 27. srpna v 11:51 SELČ, kdy byly od sebe vzdálené 55,760.220 kilometrů.

Návštěvníci brněnské hvězdárny pozorují obraz planety Mars, která se dnes ocitla v nejmenší vzdálenosti od Země za posledních zhruba 60.000 let. (27. srpna 2003)

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš na předvolebním mítinku v Praze (28. září 2017)
Američané si lámou hlavu: Vydá se Babiš po volbách Orbánovou cestou?

Andrej Babiš se nápadně podobá Donaldu Trumpovi a výsledek parlamentních voleb naznačí, jestli se Česko zařadí po bok Polska a Maďarska, čímž by se evropská...  celý článek

Začal sjezd Komunistické strany Číny. Čeká se, že na něm upevní své postavení a...
Komunisté v Číně zahájili sjezd. Očekává se, že na něm Si upevní moc

V Pekingu ve středu začal sjezd vládnoucí Komunistické strany Číny, od něhož se čeká upevnění moci prezidenta Si Ťin-pchinga a výměna většiny představitelů...  celý článek

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.