Spor vznikl kvůli úmluvě Rady Evropy, která se týká prevence a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Vláda ji schválila přes odmítavý postoj lidovců, když jak vicepremiér Bělobrádek, tak ministr zemědělství Jurečka byli proti.
„Prý zavádí genderovou ideologii,“ postěžovala si Marksová na svém Facebooku na to, že lidovci vůbec nepochopili, o co se jedná. „Mimochodem: kromě České republiky z Evropské unie zatím ke smlouvě nepřistoupilo jen Bulharsko a Lotyšsko,“ říká Marksová.
Ještě v průběhu jednání vlády se přímo na Facebooku s Marksovou pohádal Bělobrádek. „Úmluva v ochraně proti násilí na ženách v ČR přináší 0 nového. My se s manželkami nemlátíme. Míša Marksová zjevně nepochopila, proč jsme hlasovali proti. A že to fakt nebylo proto, že podporujeme, nebo nám nevadí násilí na ženách. To je fakt chucpe,“ napsal Bělobrádek.
Z Istanbulské úmluvyStrany podniknou nezbytná opatření pro podporu sociálních a kulturních vzorců chování žen a mužů s cílem vymýtit předsudky, zvyky, tradice a další praktiky, jež jsou založeny na předpokladu podřízenosti ženy anebo na stereotypním pojímání rolí žen a mužů. (článek 12, odstavec 1 Istanbulské úmluvy) |
Ani po jednání vlády si nechtěl nechat líbit výčitky, že nechápe stejně jako Jurečka, oč v úmluvě běží. „Ženská obřízka u nás neexistuje a to jediné, co je tam navíc, jsou prvky genderové ideologie,“ řekl po jednání vlády šéf lidovců. Nechápe, proč by KDU-ČSL měla podporovat něco, co podle něj přispívá k tomu, jak má vypadat rodina spíše z hlediska sociálního inženýrství než fyzické přirozenosti.
„Manželství je vztah muže a ženy, rodiče jsou otec a matka a není třetí pohlaví. Úmluva, která je nadřazena našim zákonům, nijak nepomůže v boji vůči domácímu násilí, to ošetřují naše zákony, jen se nevyužívají dostatečně,“ říká Bělobrádek.
Mezinárodní úmluva, již se také říká Istanbulská úmluva, zavádí definice nucených sňatků, mrzačení ženských pohlavních orgánů, násilného přerušení těhotenství či násilné sterilizace, a požaduje jejich kriminalizaci.
Přistoupení k úmluvě si vyžádá některé změny českých právních předpisů, které ještě bude muset projednat vláda. Parlament by poté mohl dostat úmluvu k ratifikaci do poloviny 2018.
Úmluva platí od srpna 2014, zatím se k ní připojilo 39 států Rady Evropy, zbývá jich osm včetně Česka.
