Ministryně Michaela Marksová ve Sněmovně

Ministryně Michaela Marksová ve Sněmovně | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Co u nás probíhá, nepovažuji za demokracii, ale za chaos, říká Marksová

  • 147
Není úplně obvyklé, aby si člen vlády v demokratickém státě stěžoval na úroveň demokracie v zemi. Ministryni práce a sociálních věcí Michaele Marksové z ČSSD se ve středu právě to povedlo. „To, co u nás probíhá, já nepovažuji za demokracii, já to občas považuji za chaos,“ řekla po jednání vlády. Na něm ministři řešili účast na interpelacích.

A právě Marksová patří podle informací zveřejněných na internetových stránkách kabinetu s ministrem financí a šéfem ANO Andrejem Babišem a vicepremiérem Pavlem Bělobrádkem z KDU-ČSL mezi tři největší „hříšníky“.

„Jestliže i takový parlament jako Bundestag může mít přesná pravidla jednání, já nevidím žádný důvod, proč to nemůžeme mít my. Je problém v organizaci interpelací, kdy vy dopředu nevíte, jestli vůbec nějakou budete mít a když, tak v kolik asi hodin, protože vy se to dozvíte v ten den v poledne a ať se na mě nikdo nezlobí, myslím si, že když se zeptáte jakéhokoli manažera jakékoli velké firmy, tak vám prostě řekne, že tohle je opravdu problém,“ řekla Marksová.

„Běžně se mi stává, že čekám několik hodin v Poslanecké sněmovně a na konci toho dne se ukáže, že naprosto zbytečně. U jednoho balíku zákonů jsem čekala asi čtyřikrát čtyři až pět hodin zbytečně. Pak člověku toho času, kdy může na nějaký výjezd nebo na konferenci, moc nezbývá,“ postěžovala si ministryně.

Babiš byl interpelován ve všech 18 vyhrazených dnech, přítomen byl však podle statistky vlády pouze třikrát. Dosáhl tak sedmnáctiprocentní účasti. Marksová dorazila jen ve třetině případů. Bělobrádek do Sněmovny přišel ve čtyřech z deseti případů, kdy měli poslanci zájem ho interpelovat. Méně než poloviční účast mají ještě ministr vnitra Milan Chovanec z ČSSD a ministr zemědělství Marian Jurečka z KDU-ČSL. Premiér Bohuslav Sobotka vyzval na jednání vlády ministry, aby na interpelace docházeli.

15.února 2017 v 12:57, příspěvek archivován: 15.února 2017 v 15:04

Účast na interpelacích je součást práce a povinností členů vlády. Požádal jsem proto,aby na interpelacích nechyběli! https://t.co/3vLJCaV8Nd

Ministr financí se neúčastnil ani středečního jednání vlády, ze kterého se omluvil kvůli jinému programu. „Nechodím na interpelace, protože říkám, že je to často buzerace, a radši pracuji pro lidi,“ řekl Babiš nedávno ve Sněmovně. (více zde)

Vzornou docházku mají Herman či Brabec

Mezi vzorné z hlediska docházky na interpelace patří ministr kultury Daniel Herman z KDU-ČSL, bývalý ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier z ČSSD a nový ministr zdravotnictví Miloslav Ludvík z ČSSD, kteří měli stoprocentní účast. Ministr životního prostředí Richard Brabec z ANO zvládl dorazit na 86 procent interpelací, a ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD ho proto na tiskové konferenci po jednání vlády v žertu označila za „šprta“ či „premianta“.

„Mělo by se to brát velmi vážně. Interpelace jsou součástí parlamentní práce,“ řekl ministr kultury Herman. „Účast na interpelacích je výrazem vztahu ke Sněmovně,“ řekl Brabec z ANO. „Poslanci mají v rámci toho čtvrtku se možnost ministrů ptát. Samozřejmě někdy se to pak trošku zvrhne v dotazy, které už nemusí být považovány za úplně konstruktivní, takže to možná vede i některé kolegy, že to považují za něco zbytnějšího. Já jsem v té Sněmovně poměrně často,“ uvedl ministr životního prostředí. Účast na interpelacích by ale podle něj neměla být pro členy vlády povinná. Babiš je podle něj často velmi vytížen, není to podle Brabce tak, že by se poslanců „bál“.

„Mou účast, vzhledem k tomu, že jsem často v zahraničí, hodnotil premiér velmi pozitivně,“ pochválil se ministr zahraničí Lubomír Zaorálek z ČSSD.

Ústní interpelace se ve Sněmovně konají ve čtvrtek od 14:30 do 18:00. První hodina a půl je určena na otázky na předsedu vlády, následují ústní interpelace na ostatní ministry. Opozice si dlouhodobě stěžuje na nízkou účast členů vlády.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video