Budoucí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (23.

Budoucí ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (23. ledna 2014) | foto: Michal Šula, MAFRA

Děti v Chrastavě nejsou nebezpečné. Do ústavu nepatří, řekla Marksová

  • 240
Naprostá většina chovanců z výchovného ústavu v Chrastavě podle ministryně sociálních věcí Michaely Marksové do takového zařízení nepatří. Jsou to děti, které mají problémy s chováním, nikoli kriminálníci, zdůrazňuje. Vyplývá to z šetření, které v ústavu provedl její rezort poté, co ministerstvo školství zjistilo dlouhodobé porušování práv tamních dětí.

Marksová na úvod svého středečního vyjádření pokárala novináře za to, že se o dětech v chrastavském ústavu vyjadřují zavádějícím způsobem.

Situace v Chrastavě

Ústav v Chrastavě se dostal do centra zájmu, když vyšlo najevo nepřijatelné zacházení s chovanci.

Ministerstvo školství odvolalo ředitelku Markétu Sochorovou a vedením zařízení dočasně pověřilo Soňu Cpinovou.

Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) se minulý týden rozhodla vyhrocenou situaci vyřešit zrušením výchovného ústavu. Skončí k 1. září. V Chrastavě zůstane jen dětský domov se školou.

„Už jsem z médií slyšela slova jako feťáci, delikventi, slyšela jsem, že to jsou nebezpeční lidé. To prostě není pravda. Kdybyste si pořádně ověřili, kdo v Chrastavě je, zjistili byste, že tam nikdo nebezpečný není,“ řekla ministryně.

Marksová, stejně jako dříve její kolegyně ministryně školství Kateřina Valachová, zdůraznila, že pouze třem z celkového počtu 34 chovanců soud nařídil ochrannou výchovu, což znamená, že v minulosti spáchali trestný čin. „A pořád to jsou drobné věci, jako například krádeže,“ podotkla Marksová.

Zbylých 31 dětí má soudem nařízenou ústavní výchovu a do výchovného ústavu podle ministryně jednoznačně nepatří. V současnosti proto jedná s přechodnou ředitelkou ústavu Soňou Cpinovou o tom, kam se tyto děti „přemístí“. Podle Marksové se může asi třetina dětí okamžitě vrátit domů k rodičům.

Ředitelka: Strach z našich dětí je nepřiměřený

„Děti, které se tam dostaly s problémy typu záškoláctví nebo s psychiatrickými problémy, se dostaly do systému, kde jim oholili hlavu, dali jim erární oblečení a zakazovali jim styk s rodinami. To já považuji za naprosto skandální. Uvědomte si, že to může být i vaše dítě, které se do takové situace dostane,“ řekla Marksová.

Marksová rovněž kritizovala bývalé vedení ústavu za to, že dětem neposkytovalo dostatečnou odbornou pomoc. „V Chrastavě nebyla žádná psycholožka, psycholog ani etoped,“ řekla Marksová.

Třetina chlapců může jít rovnou domů

Bývalý ředitel

K situaci v Chrastavě se intenzivně vyjadřuje bývalý ředitel Zdeněk Pelda, který z ústavu odešel před sedmi lety. „Dozvídám se, že se s chlapci v Chrastavě zachází hůř, než s nejtěžšími zločinci ve vězení, že je jim upíráno nejen jídlo, ale i pití. Už ale nezazní hodnocení dlouholeté práce týmu speciálních pedagogů, kteří mnohdy zachrání téměř odepsané děti,“ uvádí Pelda v otevřeném dopise, který Valachové zaslal. Výtky ministryně se ho prý osobně dotýkají.

Přístup ministryně školství Valachové, pod kterou ústav spadá, se s Marksovou ve většině bodech shoduje.

„Zpráva MPSV se v některých částech překrývá s našimi zjištěními, které byly důvodem ke zrušení výchovného ústavu v Chrastavě. Konkrétně hovoříme o neexistenci psychologa, etopeda, vázání styku s rodinou na bodový systém, neochotě předchozího vedení s tím cokoliv dělat apod,“ uvedla pro iDNES.cz Valachová.

Výsledky šetření MPSV prý Valachová zohlední v dalších krocích. „Předchozí šetření se nezabývala tím, zda tam je či není oprávnění pro pobyt klientů, zda s nimi sociální pracovnice dostatečně pracovaly. Pokud tam značná část dětí a mladistvých nemá být, jsem ráda, že díky paní ministryni začne OSPOD konat,“ uvedla Valachová.

Valachová plánuje zařízení v Chrastavě navštívit 21. června, kdy se chce zúčastnit i mimořádného jednání obecního zastupitelstva. Valachová v úterý jmenovala komisi pro výběrové řízení na nového ředitele. Uchazeči se mohou hlásit do 22. června.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video