Marjam Mírzácháníová byla první ženou, které se podařilo získat prestižní Fieldsovu medaili. Cenu, kterou vědecký svět považuje za matematickou obdobu Nobelovy ceny, obdržela za práci o symetrii zakřivených povrchů. Znalci její ocenění vnímají jako zlomové a přirovnávají ho k Nobelově ceně za fyziku pro Marii Curie-Skłodowskou.
Marjam MírzácháníováZ Íránu odešla poté, co v únoru roku 1998 přežila tragickou dopravní nehodu autobusu, při níž zemřelo sedm prvotřídních matematiků. Usadila se v USA, kde odpromovala na Harvardově univerzitě. Provdala se za českého vědce Jana Vondráka, který pracuje v IBM. Má s ním dceru. V osmatřiceti letech získala Fieldsovu medaili, která se uděluje od roku 1936 výjimečným vědcům do čtyřiceti let. |
Když Mírzácháníová cenu v roce 2014 obdržela, v její vlasti na ni byli pyšní. Prezident Íránu, Hasan Rúhání, tehdy na svém Twitteru napsal:
„Gratuluji Marjam Mírzácháníové k tomu, že se stala první ženou, jež vyhrála Fieldsovu medaili, čímž Íránce učinila velmi hrdými.“ K příspěvku připojil i dvě fotografie, na jedné z nich byla vědkyně s šátkem, na druhé bez něj. Noviny byly v dodržování pravidel striktnější a šátek tenkrát Mírzácháníové přimalovaly.
V neděli, kdy Írán pro matematičku truchlil, jí ale noviny šátek z hlavy svlékly, uvádí The Guardian. Ruhání na Instagram přidal fotografii Mírzácháníové bez hidžábu a připsal k ní: „Tragická ztráta Marjam Mírzácháníové, světově proslulé a významné íránské matematičky, je srdcervoucí.“
Díky Mírzácháníové by se mohly nyní změnit i íránské zákony. Parlament projednává novelu, která by umožňovala dětem iránských matek a cizinců obdržet iránské občanství. Mírzácháníová totiž byla provdaná za českého vědce Jana Vondráka, se kterým má dceru Anahitu. Problémem je, že teokratický režim odmítá sňatky íránských žen s nemuslimy, takže její manželství nebylo íránskými úřady uznané.
Mírzácháníové byla v roce 2013 diagnostikována rakovina prsu. Choroba nedávno metastázovala do kostní dřeně a v sobotu známá vědkyně zemřela. „Byla to brilantní teoretička matematiky, ale taky pokorná žena, která přijímala ocenění hlavně proto, že doufala, že tím povzbudí ostatní, aby její cestu následovali,“ uvedl Marc Tessier-Lavigne, rektor Stanfordské univerzity, kde Mírzácháníová působila.
V jednom z mála rozhovorů, které Marjam Mírzácháníová poskytla, řekla, že ve škole v matematice ani nebyla moc dobrá. K vědě ji prý přivedl její starší bratr. „Do posledního roku na střední jsem se matematice nechtěla věnovat. Snila jsem o tom, že budu spisovatelkou,“ vzpomínala Mírzácháníová.