Sedmatřicetiletá profesorka Marjam Mírzácháníová přednáší na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, kde se zaměřuje na geometrické struktury. Fieldsovu cenu obdržela 13. srpna na mezinárodním matematickém kongresu v Soulu za práci o symetrii zakřivených povrchů.
Íránka a ČechMarjam Mírzácháníová (37) z Íránu odešla poté, co v únoru roku 1998 přežila tragickou dopravní nehodu autobusu, při níž zemřelo sedm prvotřídních matematiků. Usadila se v USA, kde odpromovala na Harvardově univerzitě. Je provdaná za českého vědce Jana Vondráka, který pracuje v IBM. I když poměry v Íránu nijak explicitně nekritizuje, vracet do vlasti už se nechce. Podle listu The Guardian zůstává otázka, jestli by její manželství íránské úřady uznaly. Teokratický režim totiž odmítá sňatky íránských žen s nemuslimy. Sňatky mezi Íránci a cizinkami však povoluje. |
Íránský prezident Hasan Rúhání matematičce věnoval tweet se dvěma jejími fotografiemi - jednu v šátku, druhou bez něj. „Gratuluji Marjam Mírzácháníové k tomu, že se stala první ženou, jež vyhrála Fieldsovu medaili, čímž Íránce učinila velmi hrdými,“ zněl prezidentův tweet. Obhájci ženských práv oceňují, že Ruhání zveřejněním fotky bez šátku riskoval zlobu náboženských konzervativců.
Íránské noviny si ovšem podobnou troufalost nedovolily. Fotografii Mírzácháníové upravily tak, aby „vyhovovala normě“. Tedy v šátku. Podle zákona jsou Íránky povinny objevovat se na veřejnosti zahalené, a to i když pobývají v zahraničí. Známý je případ íránské herečky, která se objevila v australském filmu bez šátku a po návratu za to byla odsouzena k roku vězení a 90 ranám prutem.
Státní íránský list proto fotografii Mírzácháníové digitálně upravil a matematičce na hlavu šátek jednoduše přičaroval, uvedl server The Guardian. Reformní íránský list Sharg situaci vyřešil mazaně - a publikoval skicu, která ukazovala pouze její tvář (na obě verze se můžete podívat zde).
Íránští intelektuálové zemi hromadně opouštějí
Oceněná matematička v zemi ovládané ajatolláhy vzbudila i debatu o odlivu mozků. Podle oficiálních zdrojů ze země uteklo 70 procent vědců, kteří ve své vlasti vyhráli fyzikální či matematickou olympiádu. Rúhání si je situace vědom a při loňské návštěvě New Yorku přislíbil, že všichni Íránci, kteří odešli do zahraničí, mají možnost se do země vrátit.
Íránští vědci odcházejí hlavně do Spojených států či do Kanady, případně do Velké Británie. Někteří z nich v současnosti působí na prestižních univerzitách. „Z lidí z mého okolí, z téměř dvaceti íránských intelektuálů, se pouze tři rozhodli po studiích vrátit zpátky do Íránu,“ říká Behrang Núhí z londýnské Queen Mary University, který Mírzácháníové v 90. letech pomáhal s přípravou na vědeckou olympiádu.
Ocenění snad odstraní předsudky vůči ženským vědkyním
Fieldsova medaile se udílí od roku 1936 každé čtyři roky matematikům mladším 40 let. To, že letos poprvé připadla ženě, považují vědci za průlomový a naprosto zásadní posun.
Například Tim Gowers, který v minulosti cenu také dostal, je oceněním Íránky nadšen. „Přestože ženy přispívaly k výzkumu na té nejvyšší úrovni, široká veřejnost to nevnímala. Doufám, že to ukončí předsudky o ženách a matematice a podpoří více mladých žen, aby se matematickému výzkumu věnovaly,“ řekl Gowers pro server The Guardian.
Sama Mírzácháníová je přitom přesvědčená, že není poslední ženou v matematické komunitě, která získala Fieldsovu cenu. „Je opravdu spousta výborných matematiček, které dělají skvělé věci,“ citoval server Wired uznávanou vědkyni.
