Nedaleko jedné ze základních škol ve Strakonicích postává hlouček dětí. Kouří, nijak se neschovávají, nebojí a na vyučování nepospíchají. A rovnou přiznávají: zkoušeli jsme už i marihuanu a koupit si jointa či alkohol není ani na tak malém městě zase takový problém.
Ojedinělý jev? Vůbec ne, podle statistik každé třetí dítě mezi 14 a 15 lety kouřilo marihuanu a polovina deváťáků zkoušela cigarety. A mezi školáky do osmnácti let je podle statistik lékařů 4,5 tisíce narkomanů závislých na opiátech či pervitinu.
 |
„Marihuana na jointa se dá dneska snadno koupit, vždy se najde někdo z kamarádů, kdo ji během chvíle sežene,“ přiznává jeden ze školáků, čtrnáctiletý Michal. Jeho slova přesně vystihují analýzy, které připravilo ministerstvo zdravotnictví spolu s vládní radou pro koordinaci protidrogové politiky.
„Narůstá počet pravidelných uživatelů drog, zejména pervitinu. Představa, že děti odradí jen represe, je chybná, nejvíce dětí se na drogy nabalí přes kamarády. Čím méně proto bude problémových uživatelů drog, tím méně začínajících experimentátorů,“ říká národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.
Stát teď chce do boje proti konzumaci návykových látek dětmi nalít více peněz a zřídit pro snížení míry dětí zneužívajících drogy i v krajích specializované poradny.
S cigaretou už na 1. stupni
Běžné tak je, že kouří už i děti chodící na první stupeň základních škol. Například když si mezi 46 dětmi dělala anonymní průzkum zástupkyně ředitele a protidrogová poradkyně ze Základní a praktické školy v Moravských Budějovicích Hana Plačková, polovina kouření přiznala.
„Šestnáct pak i zkušenost s marihuanou. Alarmující je i kouření, kdy kouří i třeťáci nebo čtvrťáci, na druhém stupni polovina dětí,“ uvádí Hana Plačková.
Samotní žáci přiznávají, že drogy často zkusí právě proto, že jsou pro ně velmi dostupné. A například marihuanu už dnes většinou nepovažují za nic nebezpečného. „Běžně se dá sehnat i na diskotékách a v klubech. Člověk se k tomu prostě dostane přes kamarády úplně snadno,“ doplňuje další ze školáků Roman.
Vláda nyní právě proto, jak se drogy stávají dostupnějšími, schválila dokument, který plánuje boj s drogovou problematikou, alkoholem a kouřením až do roku 2018.
Letos chce do přímého boje investovat 146 milionů korun, příští rok o dalších 42 více a v roce 2018 až 209,5 milionu Kč. Formulace v plánu jsou však obecné, přičemž organizace, které se v protidrogové problematice pohybují, tvrdí, že ve školách chybí důkladná primární prevence mezi dětmi.
„S dětmi nikdo nemluví takříkajíc na férovku. Sliby z akčního plánu lze všechny podepsat, ale nikdo už neříká, jak se budou realizovat, a my třeba narážíme na to, že dnes nemůžeme svůj program rozšířit z kapacitních a finančních důvodů,“ říká ředitel organizace Drop In Jiří Presl.
Vzniknout má Národní centrum prevence závislostí, které bude koordinovat preventivní kampaně a ročně bude stát zhruba tři miliony korun. Nejzásadnější změna však má přijít postupně do konce roku 2018 ve všech krajích.
Stát chce, aby v každém vznikly ambulantní služby pro děti a dospívající do osmnácti let, stacionáře, detoxifikace, terapeutická komunita nebo třeba doléčovací program s chráněným bydlením. V každém okrese mají mít rodiny dostupné ambulantní a nízkoprahové služby.
„Z důvodu nedostatku financí se snižuje časová dostupnost služeb a jejich personální zabezpečení. Je nedostatek psychoterapeutů, psychiatrů a dalších lékařů,“ varuje zpráva, kterou schválila vláda.
Jen pro představu – od roku 2013 uzavřely pojišťovny jen několik smluv na pomoc s léčením závislostí, a to vůbec ne ve všech krajích. Česká průmyslová zdravotní pojišťovna například pro letošní rok schválila šest nelékařských pracovišť, pojišťovna ministerstva vnitra sedm a VZP jako největší plátce péče v České republice také sedm.
Policie přitom každoročně odhalí na tři sta pěstíren konopí, například loni zajistila 570 kilogramů marihuany a dalších 78 tisíc rostlin konopí.
