Ve hře je také křeslo v Bruselu při Radě Evropy nebo český zastupitelský úřadu v USA.
"Je to jistě jedna z variant, které by odpovídaly tomu, čím jsem se zabýval ve svém předchozím životě, zdaleka to ale není varianta jediná," řekl MF DNES Mareš na otázku, zda se před ním rýsuje diplomatická kariéra.
Na dotaz, zda s ním tuto možnost již někdo probíral, řekl, že mluvil s řadou lidí o různých možnostech.
Mareš odmítá, že jde o "trafiku" pro vysloužilého politika. "Nikdy bych nejel do země, ve které bych se nejen dobře nedomluvil, ale ke které by mě nepojila ani má profese," říká Mareš, profesí historik se specializací na moderní dějiny a amerikanista.
Marešova nominace je na úplném začátku a ministerstvo zahraničí se k výběru velvyslanců předem nikdy oficiálně nevyjadřuje.
Podle diplomata, který si nepřál být jmenován, se však má Marešovou kariérou v diplomacii zabývat nejbližší schůze personální rady. Ta jmenování ambasadorů připravuje, při obsazování významnějších postů se vedou politická jednání, protože nominaci schvaluje vláda. Konečné slovo má prezident.
Podle dostupných informací se však neočekává, že by s Marešovým odchodem do diplomacie mohly být problémy. Následoval by tak jiné nepříliš úspěšné politiky, například Vladimíra Špidlu, kterého vláda vyslala do Bruselu jako eurokomisaře, či někdejšího úřadujícího šéfa Unie svobody Ivana Pilipa, který je viceprezidentem Evropské investiční banky.
Šéfem české mise při OSN - pro Mareše zřejmě nejpravděpodobnější budoucí post - je nyní Hynek Kmoníček. Toho poslanci za ČSSD Kavan a Laštůvka v době vládní krize prosazovali na post náměstka ministra zahraničí. V New Yorku by měl Kmoníček skončit příští rok, počítá se s ním na některou z významných evropských ambasád.
