Marek O. Vácha má s Tomášem Halíkem společnou nejen popularitu

  8:40
Zhruba od Darwinova výročí narození před dvěma lety u nás katolická církev získává (vedle Tomáše Halíka) další významnou mediální tvář, Marka O. Váchu, kněze, teologa, přírodovědce, pedagoga a spisovatele, který je též přednostou Ústavu lékařské etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Jeho poslední kniha Modlitba argentinských nocí dokonce po několik týdnů zaujímala přední místo v knihkupeckých žebříčcích prodejnosti.

Marek Orko Vácha | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

Vácha v letošní své publikaci opět dovedně spojuje přírodovědecké vzdělání s posláním duchovního. Na mnoha příkladech například ukazuje, že žádný organismus v přírodě nemůže přežít bez pomoci a spolupráce s jinými organismy, což platí i pro člověka. To pak přenáší na duchovní rovinu a vyvozuje z toho, že i my „stojíme na ramenou svých předků a nyní je řada na nás, abychom se ve spojených nádobách světa modlili za své děti, za své pravnuky, se kterými se nebudeme osobně znát“, což je ovšem tradiční církevní učení, které u nás působivě vyjadřoval třeba prozaik Jan Čep.  

Marek Orko Vácha

Nemůžu, prostě nemůžu

Zato pro katolického kněze netypické a chvályhodné je to, že neopakuje dokola stará náboženská ponaučení o tom, že člověk – pán a cíl celého stvoření – má duši a zvířata ne. Vácha pokorně přiznává, že „jsme jen jeden druh z mnoha možných“. Jedinou naší zvláštností podle něj je, že jsme jako první „prorazili závoj nevědomí, uvědomili si sebe sama a začali používat dvojsečný nástroj rozumu. A sotva jsme kdysi dávno přišli k rozumu, dostali jsme svobodu…, dar pokory a možnost pýchy“.

O knize

Marek Orko Vácha: Modlitba argentinských nocí

Nakladatelství Cesta, Brno 2011, 176 stran, doporučená cena 159 korun.

Obal knihy Marka Váchy Modlitba argentinských nocí

Ocenění si zaslouží i to, že autor se rozhodně pyšně nevyvyšuje nad ostatní s odkazy na „důstojnost kněžského stavu“, nýbrž s až krutou otevřeností píše o těžkých chvílích, které přináší jeho kněžství („Mám mnoho bratří a sester, ale ve své skrupulózní úzkostlivosti nikoho, komu bych mohl v pátek v jedenáct večer zavolat, že jsem rozbil auto a že mi umřel kamarád a že je mi zle“). Ani o práci svých kněžských kolegů si nedělá iluze: přiznává, že z kazatelen jsou občas slyšet „nejdivočejší spekulace v příkrém rozporu s učením církve“, a dodává, že staří zkušení kazatelé „vždy se špetkou humoru kladli na srdce novokněžím, že by se v promluvě neměli dopustit více než tří herezí“.

Pro někoho humorné, pro jiného zřejmě trestuhodně svatokrádežné (možná až na hranici hereze) je autorovo líčení účasti na kytarové mši s rytmickými písničkami, při nichž přítomní věřící tleskají a gestikulují, „mladí ukazují, natažený palec s malíčkem u ucha, jakože mluví do telefonu s Pánem Bohem, a ruka na srdci, jakože se máme rádi…, nadšení katolíci všude kolem a úsměvy“. Jak ale Vácha přiznává: „…já bych moc rád ukazoval také, ale nemůžu, doopravdy nemůžu, neboť nemám tu správnou radost, a tak své kroky nerozezpívám“ (pro nezasvěcené dodejme, že poslední slova jsou citátem z písně Boba Fliedra, jehož písně autorovi zřejmě zvlášť leží v žaludku). Nakonec se autor skepticky ptá: „Co jestli si my všichni myslíme, že to mladí mají rádi, a mladí si to myslí taky, že my staří to máme rádi a jen to nikdo nechce z lásky ke druhým zkazit?

Marek Orko Vácha

I na jiných místech knihy se Vácha vyjadřuje proti tomuto „zážitkovému křesťanství“, a dokonce prohlašuje, že „současná katolická církev vychází vstříc potřebám maximálně šestnáctiletých dívek a to je tak všechno“. Mužským katolíkům ve středověku prý „bylo hej, ti měli své rytířské řády, ale co my?“, stěžuje si Vácha.

Není on sám také takový?

Polemicky dodejme, že ani dnešnímu knězi nic nebrání odejít do nějaké asijské či africké země, tam prožívat adrenalin coby misionář a zemřít tam mučednickou smrtí, nebo se věnovat mládeži, na niž dospělí nemají čas, a to třeba i formou mužských sportů, o což se pokouší hlavně salesiáni, s nimiž je spřízněn právě zmiňovaný Fliedr.

V citovaných autorových názorech se podle mne projevuje jistá rozkolísanost: jakkoli Vácha bojuje proti „zážitkovému křesťanství“, není jeho opěvování rytířství projevem čehosi podobného? Není jeho líčení nepříjemných pocitů při emocionálně nabité mši hlavně protestem proti tomu, jak to, že on ony libé pocity necítil? A když pateticky volá „Věřím, že láska je pro Boha tak důležitá věc, že kvůli dvěma lidem může Bůh stvořit celý vesmír a kvasary a hvězdokupami, a že když láska nás lidí pomine, tak že jej může srolovat jako plány, pozhasínat hvězdy a jít domů“, obsahově ani emocionální expresivností se to nijak neliší od textů Fliedra.

Kde časem možná skončí…

Kromě rytmických mší Vácha vyjadřuje nevoli i vůči jiným jevům: turistům („Životem procházíme dnes tak, jako se v sobotu procházíme po zoologické zahradě. Takto se ale s Bohem nikdy nesetkám; jako nezainteresovaný turista, který si během své životní vycházky po Zemi sem tam zmáčkne spoušť a vytvoří fotografii“) a novinářům („Pokud budu svět zkoumat jen z vnějšku, jako nezávislý a nezaujatý novinář, nikdy jej nepostihnu“). I když asi většina čtenářů pochopí, co tím chce autor říci, tohle manichejské černobílé vidění světa, jehož součástí je zavrhování celých profesních skupin, a touha po absolutních hodnotách „tady a teď“ mi připadají trochu podezřelé. K dospělosti, po níž autor volá, totiž podle mě patří i to, že si člověk připustí – například - možnost existence novináře, který je „správně“ zaujatý pro svoji věc…

Tomáš Halík

Na závěr uveďme, že mnoha svými názory (zvláště v kapitole Nejčastější omyly ateistů) má Vácha blízko k Tomáši Halíkovi, s nímž ostatně slouží v témže pražském kostele Nejsvětějšího Salvátora. Je přitom otázka, zdali i přes své otevírání bolavých míst katolické církve v této denominaci zůstane (ovšem v trvalém napětí s těmi, kteří v 90. letech v kostelích vyvěšovali prohlášení „Nejsme církev Halíků, Štampachů, Kolářů a Příhodů!“), nebo bude následovat Odila Štampacha či Jana Jandourka a církev opustí. Ovšem pozor: z Jandourka je dnes novinář!

Autor:

Šebo: Rodiče neočkovaných dětí jsou zločinci, černý kašel je pro kojence smrtící

  • Nejčtenější

Rvačka na lesbi show. Policista zbil pět dívek i ochranku smíchovského klubu

14. března 2024  13:49,  aktualizováno  14:10

Silně opilý policista v uniformě brutálně napadl a zaklekl 19letou dívku. Ta skončila v nemocnici....

Babiš se ptal na děti Lipavského. Nešlo o kompro, tvrdí. Za vulgarity se omlouvá

11. března 2024  15:14,  aktualizováno  16:57

Předseda hnutí ANO a expremiér Andrej Babiš v neděli u svých spolupracovníků poptal citlivé...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nedám Ukrajině ani cent a válka skončí, řekl Trump při setkání Orbánovi

11. března 2024  9:42

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických...

Pokud budeme ohroženi, jsme připraveni na jadernou válku, prohlásil Putin

13. března 2024  6:16,  aktualizováno  10:03

Sledujeme online Rusko rozmístí vojáky a zbraně u hranic s Finskem, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Vstup...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Wehrmacht na Václaváku. Kluka z ikonické fotky zavraždili v Osvětimi

13. března 2024

Seriál Ruce zaťaté v pěst a bezmoc českých strážníků. Tak Pražané před pětaosmdesáti lety „vítali“ německé...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Dalších šest let s Putinem: dosáhl toho, co chtěl, nejspíš ještě přitvrdí

19. března 2024

Premium Vladimir Putin si může gratulovat. I když se mu na Západě mnozí vysmívají, že v Rusku zorganizoval...

„Prázdný Topol“ či „kráva“ poslankyně. Nevybíravě mluvili premiéři i prezidenti

19. března 2024

Premium Andrej Babiš omylem poslal e-mail jinému adresátovi a v úterý se kvůli tomu mimořádně scházejí...

Slovenská prezidentská debata: jak se „krasomluvec“ Pellegrini otřel o Čechy

18. března 2024  20:40,  aktualizováno  23:36

Dva největší favorité slovenských prezidentských voleb se vůbec poprvé utkali v televizním duelu....

Na silnici z Klatov do Plzně bourala čtyři auta, v nemocnici skončil i kojenec

18. března 2024  21:06,  aktualizováno  21:37

Na hlavní silnici z Klatov do Plzně u Přeštic bouraly čtyři osobní automobily. Čtyři lidi včetně...

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...