Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vrchní soud Dalíkovi pravomocně snížil trest na čtyři roky ve vězení

  9:00aktualizováno  14:51
Pražský vrchní soud snížil v úterý lobbistovi Marku Dalíkovi trest v kauze nákupu obrněnců Pandur. Za trestný čin podvodu ve stadiu přípravy ho odvolací soud poslal na čtyři roky do vězení s dozorem a uložil mu pokutu ve výši čtyř milionů korun. Žalobce původně navrhoval zpřísnění trestu na osm let a zvýšení pokuty na 22 milionů. Verdikt je pravomocný.

Pokud Dalík nebude schopný pokutu splatit, prodlouží se mu trest o další dva roky. Lobbista na své nevině trvá a před vynesením rozsudku uvedl: „Jak jsem uvedl už mnohokrát, skutek se nestal.“ Po odchodu ze soudní síně se už nevyjádřil. Soud nižší instance mu v únoru za napomáhání k trestnému činu přijímání úplatku vyměřil pětileté vězení a pět milionů pokuty. Vrchní soud tedy Dalíkův čin překvalifikoval.

Fotogalerie

Dalík podle soudu předstíral, že dokáže ovlivnit rozhodnutí vlády. Firmu Steyer, která obrněnce české armádě dodala, tak v roce 2007 uvedl v omyl. S tím se ztotožnilo také státní zastupitelství jako žalující strana. „Vynesení trestu je dobrou zprávou pro všechny slušné občany,“ komentoval státní zástupce po skončení soudu.

Před soudem v úterý vypovídal jako svědek bývalý premiér Mirek Topolánek. Prohlásil, že Dalík na něj jako na předsedu vlády neměl vliv a že se spolu setkávali pouze neformálně kvůli konzultacím. „Výslechem svědka bylo prokázáno, že obžalovaný nemohl mít vliv na pokračování zakázky. Kvůli tomu se změnila právní kvalifikace na trestný čin podvodu ve stadiu přípravy,“ zdůvodnil soudce Martin Zelenka.

Verdikt je pravomocný, lobbista však může během dvou měsíců podat u Městského soudu v Praze dovolání k Nejvyššímu soudu.

Bezskrupulózní jednání, hodnotil žalobce Dalíka

Žalobce na úterním jednání žádal trest pro Dalíka naopak zpřísnit. Namísto původních pěti let navrhoval „aspoň osm“ a pětimilionovou pokutu žádal zvýšit na 22 milionů. Tuto částku určil jako 730 denních sazeb v hodnotě 30 000 Kč. „Na základě dostupných důkazů se Dalík dopustil toho, že uvedl v omyl dodavatele obrněnců o svém postavení ve vládě,“ řekl žalobce.

Lobbista se podle něj pokusil vylákat částku ve výši 18 milionů eur a „učinil vše nezbytné, aby se dokonal zločin“. „K tomu ale nakonec díky vnitřním mechanismům ve firmě Steyer nedošlo,“ prohlásil žalobce a Dalíkovo jednání označil jako závažné, promyšlené a bezskrupulózní.

Sám Dalík výpověď u úterního stání odmítl: „Nebudu vypovídat, protože jsem k věci už vše řekl během předchozích soudů.“ Soudce proto nechal přečíst výpovědi z let 2012 a 2014, v nichž lobbista vinu odmítl (více čtěte zde).

K soudu znovu dorazil expremiér Topolánek

Po desáté hodině dopoledne se k soudu v roli svědka dostavil bývalý premiér Mirek Topolánek. Jeho výpověď, během níž popisoval spolupráci s Dalíkem, trvala zhruba 20 minut. Uvedl, že míra kontaktů s lobbistou se snížila po roce 2007, kdy se dostal do čela vlády. Dalík se prý s tehdejším premiérem scházel pouze neformálně za účelem příprav na diskusní pořady s Jiřím Paroubkem.

„Ovlivňoval mě v politickém směřování a většinou nespokojeně konstatoval, že se nedržím jeho rad. To, že si někdo mohl myslet, že má vliv na předsedu vlády, je možné, ale nebyla to pravda,“ prohlásil bývalý premiér. Naznačil rovněž, že jejich spolupráce se stala kontroverzní až ve chvíli, kdy ji začali démonizovat lidé z ČSSD, která s ODS prohrála volby v roce 2006.

„Chtěli udělat Topolánka přes Dalíka. Začali démonizovat naší spolupráci a zpochybňovali ve Sněmovně mojí rozhodovací schopnost,“ tvrdí expremiér. Upozornil, že Dalík byl při fungování vlády a občanské demokracie osobou nezvanou. Neměl tedy vliv na její rozhodování.

Advokát Sokol: Žaloba zatajila důkazy, soud je zkresloval

Dalíkův obhájce Tomáš Sokol napadl prvoinstanční soud, který podle něj hrubě zkresloval význam a obsah důkazů a některé interpretoval tak, jak se mu to hodilo. Zpochybnil to, že byl vysloven požadavek na zaplacení 18 milionů eur. „Musely by existovat písemné dokumenty. Ve Steyeru jsou okamžitě činěny záznamy v případě nějakého incidentu,“ upozornil advokát.

Sokol dále poukázal na svědky Martina Bartáka (tehdejší náměstek ministra obrany, pozn. red.) a Miroslava Výboha (slovenský lobbista a zbrojař, pozn. red.), z jejichž výpovědí podle právníka nevyplynulo, že by v roce 2007 byl vysloven „neslušný požadavek“. Vrchní soud Sokol vyzval, aby si vyžádal spis od rakouské prokuratury, kde se podle něj nacházejí další důkazy, které by mohly svědčit ve prospěch Dalíka.

„Existuje podezření, že obžaloba zatajila významné důkazy. V jedné věci ve dvou časových momentech měla být dvěma osobami požadována ta samá částka za pokračování projektu. Je zajímavé, že to měl podle rakouské prokuratury požadovat Miroslav Výboh,“ prohlásil Sokol. Žalobce jeho slova odmítl.

Dalíkova obhajoba navrhla předvolání 101 svědků, kteří byli u jednání o nákupu obrněných vozů. Soudce tomu nevyhověl a zaměřil se na výpovědi Dalíka a Topolánka.

Tři krát šest milionů eur za pokračování zakázky

Spis dával Dalíkovi za vinu, že si při jednáních ohledně nákupu Pandurů řekl v roce 2007 zástupcům rakouské firmy Steyer o třikrát šest milionů eur (v přepočtu skoro půl miliardy korun). Právě o výpovědi manažerů této firmy se soudkyně prvoinstančního soudu Veronika Čeplová v odůvodnění rozsudku opřela. Slova Stephana Szücse a Johna Ulricha podle ní podpořil důležitý e-mail, který rakouská policie ve firmě zajistila.

O Dalíkově žádosti o třikrát šest milionů eur byla také informována americká armáda, i když ta informaci nijak nezkoumala (rakouský Steyer vlastní společnost General Dynamics, která dodává obrněná vozidla pro armádu USA, pozn. red.). Stejný požadavek měl být zopakovaný hned dvakrát, mimo jiné zbrojařem Miroslavem Výbohem.

V únoru nebyl Dalík odsouzený z pokusu o podvod, ale z úplatkářství (psali jsme zde). To znamená, že „poskytl jinému pomoc k trestnému činu přijímání úplatku“. Soudkyně Čeplová dospěla k názoru, že Dalík nežádal úplatek jen sám za sebe. „Částka byla tak ohromující, že by si nikdo sám nemohl dovolit o ni požádat. Ten, kdo žádost vyslovil, nemohl jednat na vlastní pěst,“ uvedla.

Smlouvu na nákup 199 pandurů schválila v roce 2006 vláda Jiřího Paroubka. Bylo to těsně před koncem jejího funkčního období. Dalík byl důležitý poradce následujícího premiéra Mirka Topolánka. Právě jeho vláda měla o smlouvě pochybnosti. Nakonec ji vypověděla, ale ještě v roce 2007 uzavřela s firmou Steyr nový kontrakt: za 14,4 miliardy Česko koupilo 107 obrněnců.

Osudy někdejšího premiéra Topolánka a jeho pravé ruky Dalíka se později rozdělily. Zatímco Topolánek se zabydlel v energetickém průmyslu, Dalík se vzdal své PR agentury, díky níž se k někdejšímu premiérovi dostal. Své vzájemné kontakty omezili na minimum i v soukromém životě.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.