Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Maratonská myš - vzor pro běžce zítřka

  1:00aktualizováno  1:00
Geneticky modifikovaný atlet už není pouhý sen. Zatím je to myš, ale je možná pouze otázkou času, kdy přijde na řadu i člověk. Ve chvíli, kdy se nejlepší světoví maratonci chystají ke startu, v americké laboratoři už "maratonská myš" láme rekordy.

Čtyřicet kilometrů na jeden zátah sice ještě nezvládne, ale i tak dokáže běžet téměř dvakrát déle a uběhne zhruba dvakrát tolik co obyčejná myš.

Stačilo zapůsobit na jeden jediný gen, jak to udělali vědci ze Salkova ústavu v kalifornském San Diegu, a supervytrvalá myš byla na světě.

Tým okolo Ronalda Evanse zablokoval gen PPAR-Delta tak, aby tělo myši vytvářelo svaly, jež spalují jen tuk (nikoli cukry) a jsou odolné vůči únavě. Výsledkem byla myš, která dokáže běžet nepříliš rychle, zato dlouho a daleko - a to i tehdy, když za sebou nemá žádný výcvik.

Genetická manipulace měla i zajímavý dietní účinek: myši, které ji prodělaly, pak netloustly, i když dostávaly hodně jídla a už moc neběhaly. To považuje Evans za hlavní přínos pokusů. "Je to opravdový průlom v našem chápání cvičení a výživy i jejich účinku na obezitu. Dává nám to opravdovou páku (pro působení) na látkovou výměnu v těle. Mohlo by se to hodit zejména u lidí s nadváhou a u těch, kdo mají potíže s cvičením," uvedl americký vědec.

Mezi myší a člověkem je samozřejmě velký rozdíl. Tváří v tvář novým a novým úspěchům genetiky však mnozí neskrývají obavy, že genetický doping u lidí je za dveřmi. Připouští to i Evans. "Zvýšený výkon u myši by se mohl promítnout do pěstování atletiky lidmi," konstatoval.

Údajně již existuje i pokusná látka GW501516 od farmaceutického koncernu GlaxoSmithKline, která má podobné účinky jako přípravky použité u "maratonské myši".

Poprvé zazněly obavy ze zneužití genetiky ve sportu před sedmi lety, když vědci vytvořili "schwarzeneggerovskou myš". Ta byla po genetických úpravách dvakrát větší než běžná myš - stačilo několik injekcí s geny podporujícími tvorbu svalů.

"Otázkou není zda, ale kdy se objeví první případy genetického dopingu," soudí německý expert Patrick Diel ze Střediska pro preventivní výzkum dopingu v Kolíně nad Rýnem.

Autoři:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Trailer k filmu Trotsky
Rusové zfilmovali život Trockého. Revoluce je špatná, nabádá seriál

Sto let po Velké říjnové socialistické revoluci vstoupí na ruské televizní obrazovky jedna z jejích nejvýraznějších postav – Lev Trockij. Životopisný seriál...  celý článek

Muž protestuje proti zadržení dvou katalánských separatistických vůdců (17....
Obnovíme ústavní pořádek, tvrdí Madrid. Katalánsku zřejmě omezí autonomii

Ve čtvrtek v deset hodin vypršela lhůta, v níž se měla katalánská vláda vzdát požadavku nezávislosti. Regionální premiér Carles Puigdemont místo toho opět...  celý článek

„Toto je korejská odpověď!“ Jeden z plakátů z dílny severokorejské propagandy.
KLDR už brzy zdokonalí své jaderné zbraně, varoval šéf CIA

Severní Koreu dělí jen měsíce o dalšího zdokonalení jejího jaderného arzenálu. Na bezpečnostní konferenci ve Washingtonu to ve čtvrtek prohlásil šéf americké...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.