Kartografové musejí překreslovat mořská pobřeží, jezera i říční koryta. Dokumentují, jak města rychle ukrajují další a další díly krajiny - hlavně v Africe a Asii. Už příští rok má podle prognóz žít víc lidí ve městech než na venkově, poznamenal na internetových stránkách list The Times.
Nejzásadnější změny jsou ale patrné právě u vodních ploch a toků. Lidé si berou obrovské množství vody, aby zásobili sídla a zavlažili zemědělské plodiny. Jezera a vnitrozemská moře vysychají: například africké jezero Čad se od roku 1967 zmenšilo o 95 procent, píší The Times. Středoasijské Aralské jezero ztratilo za stejnou dobu 75 procent plochy.
Čínská Žlutá řeka už v letních měsících ani nedoputuje do moře. Hladina Mrtvého moře je teď o 25 metrů níž než před padesáti lety. V Bangladéši naopak stoupající mořská voda zaplavuje pobřeží. "Máme tady ekologické katastrofy přímo před očima," říká Mick Ashworth, šéf týmu, který atlas připravil. Mapy jsou podle něj jasným varováním před důsledky lidské činnosti a globálního oteplování.
Mizející ostrovy a města duchů
Nebude trvat dlouho a některá místa z map docela zmizí. Mohou to být Marshallovy ostrovy v Pacifiku anebo Maledivy, oblíbená turistická destinace v Indickém oceánu. Jednoho dne je prostě zaplaví moře.
Novým prvkem v atlasu jsou města duchů. V mapách jsou označena jako "Abandoned" čili opuštěná. Jedním z nich je třeba Plymouth na karibském ostrově Monserrat, který v polovině devadesátých let zničily výbuchy sopky Soufriere.
