Autorem mapy (najdete ji zde), kterou do neděle na internetu navštívilo 50 tisíc uživatelů, je Petr Neuberg. Od svého otce slýchával vyprávění o pilotovi RAF Josefu Kloboučníkovi, jehož rodiče byli sousedy Neubergových. Kloboučník pocházel z Deštné na Jindřichohradecku.
Mapa osudů našich letcůPetr Neuberg na mapě začal pracovat koncem roku 2013, s přestávkami mu práce trvala dva roky. Věnoval jí podle svých slov odhadem 80-150 hodin času. Mapa se šířila zřejmě díky sociálním sítím už v roce 2014, tedy ještě v nehotovém stavu. Nyní je v zásadě kompletní. V prosinci 2015 představil Neuberg mapu komunitě přátel leteckých simulátorů. Od té doby prováděl jen drobné úpravy. |
„Jeho rodiče byli velice hodní lidé. Za války měli problémy s gestapem. Jejich syn, na kterého byli tak hrdí, se jim naneštěstí z ciziny nevrátil. Proto mě zajímalo, kde přesně skončil tento náš hrdina, který v noci nad Anglií lovil bombardéry u 68. noční stíhací perutě,“ popsal pro iDNES.cz svou motivaci Neuberg (více o peruti čtěte zde).
Neuberga nakonec možnost doslova zmapovat osudy letců, kteří se z války už nevrátili, zaujala natolik, že s využitím služby společnosti Google sestavil velkou mapu s 287 záznamy drtivé většiny míst, kde českoslovenští piloti za války padli. V případě osádek bombardérů či jiných vícemístných strojů jeden záznam sdružuje všechny členy osádky.
Mapa zahrnuje nejen západní frontu - Francii, Británii, Benelux a průliv La Manche - ale i východní bojiště včetně Slovenského národního povstání.
Neuberg uznává, že podobné projekty nemůžou být nikdy „úplně hotové“. „Páteří mapy je kniha pilota Františka Louckého ‚Mnozí nedoletěli‘. Osud každého pilota nebo osádky jsem se snažil ověřit - například z knih historika Jiřího Rajlicha, životopisů letců na stránkách měst a vesnic, odkud pocházeli, na fóru Valka.cz či na dalších internetových zdrojích,“ popsal Neuberg.
Péče o odkaz čsl. letcůNěkteré fotografie, použité v Neubergově mapě, pocházejí z internetového projektu Free Czechoslovak Air Force. Součástí projektu je i mapa míst, která mají vztah k československým letcům - například místa jejich hrobů, pomníků či ulic nesoucích jejich jména. Projekt FCAFA je dílem Toma Dolezala (a jeho spolupracovníků v ČR), syna válečného pilota RAF Oldřicha Doležala, který emigroval na Západ po komunistickém převratu v Československu. Oldřich Doležal byl pilotem jedné ze tří dakot, které na Západ uletěly v koordinovaném úniku v jediný den. Na palubě Doležalova letounu byl i půl roku starý syn Tom (více o úletu tří dakot čtěte zde). |
Letcům přiřadil v mapě ikony odpovídající výsostným znakům letectva, v jehož řadách padli, u letců sestřelených v rámci SNP použil výsostný znak čs. letectva, v případě RAF znaky konkrétních perutí. „Ne vždy je bohužel místo jejich posledních chvil blíže dohledatelné. Zvláště u osádek protiponorkových bombardérů 311. perutě je místo dopadu většinou jen symbolické, neboť od startu často nebyla zachycena o jejich osudu žádná zpráva,“ uvedl Neuberg.
Mapa připomíná i méně známou stránku válečné historie - a to, že mnoho úmrtí tvořily nebojové ztráty, například při výcviku, pro technické závady, nepřízeň počasí či vlastní chybou. Anebo úplně jiné okolnosti: například to, že letec Karel Kubánek podle všeho zemřel v sovětském gulagu na Sibiři.
