Server iDNES.cz vybral pět měst, kde je index kriminality nejvyšší, a pět měst, které jsou na opačné straně žebříčku, tedy že se tam krade, loupí či ubližuje nejméně. Index kriminality říká, kolik připadá trestných činů na jeden tisíc obyvatel.
Mapa kriminality (najdete ji zde) pracuje s aktuálními měsíčními statistikami policie. Poslední jsou z letošního října.
Nízký index kriminality policejní šéfové v daných obvodech přičítají demografii, prevenci či tomu, jak dobře policisté znají místní poměry.
"Nejsou zde sociálně vyloučené lokality, místní policisté mají přehled o problémových osobách a problémových místech. Za kladné považuji úzké napojení na místní samosprávu a vzájemnou spolupráci a preventivní akce směřované k seniorům, dětem a mládeži," vyjmenoval to nejpodstatnější Libor Rožník, vedoucí policie ve Slavičíně, kde od ledna do října statistiky hovoří o celkem 71 trestných činech. Z toho v šesti případech šlo o fyzické napadení. Stejný počet tvořilo také vloupání do domu či bytu.
Proti kriminalitě pomáhají i tradice a soudržnost lidí
"Neležíme na žádné tepně, aby nám tu pachatelé jezdili po silnici, železnici. Fluktuace tu není velká," vysvětluje si výsledky vedoucí oddělení policie v Letohradu Jiří Chalupník. Tamější mapa kriminality ukazuje, že od ledna do října letošního roku policisté řešili 130 tresných činů, z toho nejvyšší podíl měly fyzické útoky. Těch bylo 13 a 11 z nich v říjnu policisté objasnili.
Podobně hovoří také v Horní Lidči, kde od začátku roku řešili 85 tresných činů. "Je to obec, kde je velká soudržnost lidí a dodržuje se tam ještě spousta tradic a pravidel. Lidé tam vůči sobě nejsou lhostejní jako třeba ve velkých městech a rovněž tam není taková anonymita," popsala mluvčí policie na Vsetínsku Lenka Javorková.
Tady je podle statistik nejbezpečněji. Na snímku je náměstí ve Valašských Kloboukách.
Ve Valašských Kloboukách zase poukazují na to, že zločinci dostali za vyučenou a k trestné činnosti se nevracejí. "V posledních letech se nám podařilo poslat před soud osoby páchající trestnou činnost a jejich potrestání bylo dostačujícím prostředkem k nápravě. Setkáváme se tedy s malou recidivou," řekl vedoucí místního oddělení Pavel Káňa. Tamější policisté do října řešili 134 trestných činů, z toho ve 21 případech šlo o řízení pod vlivem alkoholu či drog. V říjnu z toho byly neobjasněni tři případy.
Ve Fryštáku, kde zatím řešili 113 trestných činů, připisují situaci tomu, že policisté mají velmi dobré místní a osobní znalosti a úzce spolupracují s úřady, podnikateli a občany. V Kolinci, kde zatím evidují jen 35 trestných činů, se snaží policisté řešit problémy v samých počátcích a být v kontaktu i s lidmi v okrajových částech obce.
Přepočítaná statistika má svá úskalí, ukázala Praha
Pokud jde o index kriminality, v mapě sestavené Otevřenou společností lze najít i místa, která jej mají nulový. Patří mezi ně i pražská nádraží. Odpovědí na to, proč jsou na tom tak dobře, není nulová kriminalita, ale to, že nádraží nemají žádné obyvatele, alespoň ve smyslu trvalého bydliště. Tudíž se u nich trestné činy nedají přepočítat.
Tento příklad ukazuje jeden z paradoxů přepočítávání statistik. Index kriminality sice ukáže přepočet trestných činů na jeden tisíc obyvatel, už ale nezohledňuje některá specifika. To se stalo v centru Prahy, kde je index kriminality extrémně vysoký.
"Zločin, jenž je spáchán na všech lidech, kteří se v dané lokalitě pohybují, je přepočítaný na počet těch, kteří tam bydlí. Takových ale v centru Prahy příliš není, na rozdíl od turistů či lidí, kteří tam dojíždějí za prací," upozornil Michal Tošovský z organizace Otevřená společnost, která mapu kriminality sestavila a aktualizuje každý měsíc její data.
Ostrava - střed je dle statistik jedno z nejméně bezpečných míst. Na fotce je Stodolní ulice.
Podobně mluví náměstek pražské policie Ivan Smékal. MF DNES řekl, že respektuje přepočty na obyvatele, ale v případech, kdy je index v Praze nejvyšší, jde o lokality, kde je obrovská koncentrace lidí a tedy i příležitostí pro zloděje, ale málo obyvatel.
Navíc čísla jsou navyšována i drobnou kriminalitou, mezi které patří například krádeže věcí z aut či kapesní krádeže. Ty jsou specifikem centra Prahy. V trojúhelníku ulic Bartolomějská, Benediktská a Krakovská jen letos kapsáři obrali 2 801 lidí. V celé Praze od ledna do října policisté evidují celkem 69 200 trestných činů.
Mezi pražské lokality se vklínilo centrum Ostravy, kde od ledna do října řešili policisté 1 532 trestných činů. Dominovaly krádeže věcí z automobilů (230 případů, 26 objasněno), fyzické útoky (43 případů, z toho 21 je objasněno a loupeže (13 případů, z nich deset už je objasněno).
Mluvčí moravskoslezského krajského ředitelství Petr Svoboda v souvislosti s těmito čísly připomíná, že kriminalitě se daří tam, kde je anonymita a vysoká koncentrace lidí. A střed Ostravy lidi mimo jiné přitahuje bary a zábavními podniky. "Obecně nelze opomenout ani zvýšený výskyt kriminality v okolí velkých nákupních center a na přilehlých parkovištích," dodal Svoboda.
