Téměř osmimetrová bronzová socha byla odhalena před rekonstruovanou budovou Čínského národního muzea v úterý. Pomník učence, který v lidských vztazích prosazoval vládu harmonie a vzájemného respektu, hledí do očí vyznavače permanentní revoluce, Mao Ce-tunga. Ten během tzv. Kulturní revoluce v letech 1966 až 1976 tvrdě bojoval proti Konfuciově odkazu.
Šest metrů vysoký a čtyři a půl metru široký obraz potutelně se usmívajícího Maa byl dosud jediným vyobrazením prominentní osobnosti na náměstí, které představuje srdce čínské moci. Visí na bráně Nebeského klidu, odkud Mao Ce-tung v roce 1949 vyhlásil vládu komunistické strany. Velký kormidelník z něj hledí na mauzoleum, kde od roku 1976 leží jeho nabalzamované tělo.
Portrét Mao Ce-tunga na náměstí Nebeského klidu v Pekingu
Podle kurátora Čínského národního muzea umístění sochy pomůže ukázat význam Konfucia. "Konfucius má jako veřejně známá osoba a mudrc proslulý v mnoha dynastiích dalekosáhlý význam i v mezinárodním společenství. Je předvojem a vizitkou tradiční čínské kultury," řekl The Times Lu Čang-šen.
Odhalení sochy podle britského listu The Times koresponduje se záměrem čínské vlády nahradit marxistickou filozofii myšlenkovým odkazem čínského národního myslitele. Komunistická strana posvětila nový ideologický kurz ve chvíli, kdy se heslem prezidenta Chu Ťin-tchaa stala "harmonická společnost". Vláda propaguje mudrcovo učení ve snaze zlepšit svoji image autoritativního mocenského monolitu.
Mudrcovo jméno si do štítu vepsala také čínská zahraniční politika. V reakci na udělení Nobelovy ceny míru vězněnému čínskému disidentovi Liou Siao-poovi přispěchal Peking se svojí vlastní medailí, Konfuciovou cenou za mír. Získal jí tchajwanský viceprezident Lien Čan za to, že přispěl k překonáni propasti mezi Tchaj-wanem a pevninskou Čínou.
