Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Manning, který na WikiLeaks zostudil diplomacii USA, dostal 35 let

  16:27aktualizováno  16:27
V jednom z nejsledovanějších procesů světa si americký vojín Bradley Manning vyslechl rozsudek 35 let vězení. V letech 2009 a 2010 vyzradil serveru WikiLeaks tajné dokumenty, především americké diplomacie. Prokuratura pro vojína žádala trest nejméně šedesáti let odnětí svobody.

Někdejšího analytika americké rozvědky Bradleyho Manninga eskortují od vojenského soudu ve Fort Meade (14. srpna 2013). | foto: Reuters

Manningovi, který byl obžalován z dvacítky trestných činů, hrozilo až 90 let vězení, přičemž vojenská prokuratura požadovala vedle šedesátiletého trestu i pokutu 100 tisíc dolarů (1,9 milionu korun).

Odsouzený stráví ve vězení nejméně osm let, protože mu mohou být za dobré chování odpuštěny až dvě třetiny trestu. Navíc se do výkonu trestu započítává doba strávená ve vazbě během vyšetřování případu. Soud zároveň Manningovi odpustil 112 dní vězení za to, že byl nejprve držen ve vazbě v přehnaně přísných podmínkách, podle obhájců byl třeba zamčen v cele 23 hodin v kuse a byl nucen několik nocí spát nahý. Z celkového trestu si tak může odečíst zhruba 3,5 roku.

O samotné vině už soud rozhodl koncem července. Obhajoba kladla důraz na nevyzrálou osobnost vojáka, který prý měl v tvrdých válečných podmínkách problémy s vlastní identitou, neměl zlé úmysly a vyzrazením dat serveru WikiLeaks podlehl klamu o vlastní roli spasitele. Manning při výpovědi minulou středu vyjádřil nad svými činy lítost.

Prokurátoři naopak označili Manninga za věrolomného zrádce stiženého slavomamem, který si byl dobře vědom dopadu svých skutků. Podle žaloby vyzrazením důvěrných dokumentů nejen zkompromitoval americkou diplomacii, ale přímo ohrozil životy amerických vojáků na bojištích v Iráku a Afghánistánu.

Manning unikl obvinění z napomáhání nepříteli

Když prokurátor Joe Morrow navrhoval pro obžalovaného nejméně 60 let vězení, vyzval soudkyni Denise Lindovou, aby poslala "jasný vzkaz každému vojákovi, který by uvažoval o krádeži utajovaných informací, a chtěl by tak zopakovat čin 25letého Manninga. Součástí Manningova trestu je i propuštění "beze cti" z americké armády a propadnutí části jeho platu.

Podle prvních komentářů amerických médií přihlédla patrně soudkyně k Manningově mládí, k naivitě, s jakou provedl svůj čin, a hlavně k jeho vyjádření lítosti nad tím, že poškodil svou vlast, a nad "neočekávanými následky" činu.

Manning před necelým týdnem před soudem vyjádřil lítost za své činy a omluvil se, že jimi poškodil Spojené státy. Dodal, že si byl vědom toho, co dělá, avšak v té době si nemyslel, že předáním informací způsobí nějaké škody. Unikl také obvinění z napomáhání nepříteli, a vyhnul se tím doživotí bez možnosti předčasného propuštění.

Voják umožnil zveřejnit stovky tisíc depeší

Manning umožnil WikiLeaks zveřejnit celkem 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, čtvrt milionu tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a mnoho dalších citlivých dokumentů.

Serveru WikiLeaks je poskytl v době, kdy sloužil v misi v Iráku jako zpravodajský analytik. Většina materiálů se pak objevila na internetu a kontroverzní zakladatel WikiLeaks Julian Assange se díky tomu stal světově známým.

Zveřejnění důvěrných dokumentů výrazně poškodilo americkou diplomacii a to přesto, že přes obrovskou pozornost světových médií nakonec nepřinesly žádná zásadní odhalení. Zájem o WikiLeaks i dokumenty, které byly díky Manningovi zveřejněny, proto poměrně rychle upadl.

Bradley Manning u soudu 1. března 2013:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.