Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Manikérka, nebo prostitutka? Británii trápí osudy ilegálních imigrantek

  11:25aktualizováno  11:25
Jsou všudypřítomné. Projděte po hlavní ulici a nemůžete si nevšimnout desítek nehtových studií, která tu byla otevřena v posledních letech. Levná a příjemná manikúra slaví ve Velké Británii úspěch i v dobách recese. Podle listu The Guardian si však pracovnice takových studií pod tlakem gangů mnohdy přivydělávají i jako prostitutky.

Manikérka nebo prostitutka? Británii trápí osudy ilegálních imigrantek. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

S manikúrou, která se dá pořídit už za deset liber (asi 300 korun) a netrvá víc než půl hodiny, nabízejí provozovny dokonalý a dostupný způsob, jak si zvednout náladu. Ovšem za jejich jasnými světly a nablýskaným prostředím je ukrytý úplně jiný a mnohem temnější příběh.

Odborníci jsou přesvědčeni, že mnoho z jejich zaměstnanců a zaměstnankyň, kteří jsou velmi často z Vietnamu, bylo do Británie propašováno nelegálně organizovanými gangy obchodníků s lidmi. Ti je nutí ve dne pracovat jako otroci a někdy ještě v noci provozovat prostituci nebo pracovat v pěstírnách marihuany, píše server guardian.co.uk.

V Suffolku už začala policie každé nehtové studio kontrolovat dvakrát ročně a pátrat po nelegálních zaměstnancích. Přiměl je k tomu případ sedmnáctileté manikérky nucené k prostituci v Ipswichi v pokojíku přeplněném pornografií. Dívka policii vypověděla, jak byla nelegálně do Británie propašována z Vietnamu, a nejprve musela pracovat v nevěstinci v Newcastlu.

Velmi znepokojivá je skutečnost, že největší poptávka je po mladých dívkách, protože ty mohou pasákům vydělat nejvíc peněz. Zpráva britského velvyslanectví v Hanoji z roku 2011 upozornila na alarmující praktiku injekčního podávání hormonů předpubertálním dívkám pašovaným z Vietnamu, aby se u nich urychlil nástup puberty.

Většina nelegálních imigrantů pochází z Vietnamu

Podle údajů britského střediska pro boj proti obchodu s lidmi 90 procent imigrantů přepravených nelegálně do Británie, aby tu pěstovali marihuanu, pochází z Vietnamu. V mnoha případech jde o ženy, které byly k cestě nalákány slibem práce manikérky v nehtovém studiu - narůstající počet odhalených případů ukazuje, že vietnamské drogové gangy využívají právě nehtová studia jako příhodnou legální zástěrku pro své aktivity.

Podle oficiálních odhadů v britských nehtových studiích pracuje na 100 tisíc Vietnamců; podle údajů ze sčítání obyvatel ovšem v Británii žije jen 29 tisíc lidí narozených ve Vietnamu. Britský svaz zkrášlovací terapie a kosmetiky (BABTAC) uvádí, že obchod s lidmi je v tomto odvětví "velký problém".

Spustil proto kampaň, která vyzývá zákazníky, aby pomohli a ptali se například manikérek na jejich výcvik a kvalifikaci.

Proč ale právě nehtová studia? Odpověď zní, že ačkoli obvykle nemají formální vzdělání, přijíždějí mnozí imigranti už vyškolení v tomto oboru.

Ve městech a vesnicích po celém Vietnamu si mohou v přepočtu za zhruba 150 liber (asi 4500 korun) koupit šestiměsíční kurz na specializovaných manikérských "akademiích".

Tady studenty a studentky obvykle oslovují pašeráci lidí, kteří mohou fungovat na vlastní pěst nebo jako součást gangu, a slibují lepší život v zahraničí. Za jeho zprostředkování vyžadují poplatek, který může dosahovat až desítek tisíc liber. Tento poplatek, anebo také "dlužní úpis", má naverbovaná osoba splácet z budoucích výdělků. Pokud souhlasí, přepraví ji pašeráci letecky do Ruska za zhruba 300 liber (asi 9 000 korun), které se stanou součástí dlužné částky.

Vidina lepšího života končí po příjezdu do Británie v troskách

Podle zprávy z roku 2011 o obchodu s ženami a dětmi, kterou vypracovalo britské velvyslanectví v Hanoji, vydává Rusko každý rok zhruba 50 tisíc víz vietnamským občanům, obvykle bez jakéhokoli ověřování. Z Ruska tito migranti putují pozemní cestou v zadním prostoru nákladních automobilů přes východní Evropu do Maďarska. Odtud jsou převezeni do Francie, a pak překročí Lamanšský průliv - opět v nákladních autech nebo kontejnerech.

Po příjezdu do Británie ale zjistí, že jsou vydáni zcela na milost a nemilost svého pašeráka. V nejlepším případě skutečně skončí u práce v nehtovém studiu, kde dostanou zaplaceno jen o málo víc než jídlem a ubytováním, které může představovat přeplněný byt nebo dokonce jen podlaha v provozovně studia.

Přesně tohle se stalo osmadvacetiletému Mi Duc Liovi, který zaplatil 23 tisíc liber (asi 692 tisíc korun) pašerákům, aby ho přepravili z Vietnamu na londýnské letiště Heathrow přes Thajsko. Následujících sedm let musel pracovat jako otrok pro svého "pána" Hanh Van Vua v nehtovém studiu USA Top Nail Bar v Milton Keynesu. Po sedmi letech se mu podařilo utéct a díky jeho svědectví byl Hanh Van Vu zatčen, než stihl uletět zpět do Vietnamu.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Slovenský ministr školství Peter Plavčan
Slovenský ministr školství po aféře s dotacemi odstoupil z funkce

Slovenský ministr školství Peter Plavčan odstoupil po aféře s podezřením na netransparentní rozdělování dotací z evropských fondů z funkce. K výměně ho ve...  celý článek

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Východ slunce na pražských Hradčanech (1. srpna 2017).
Sedmnáctiletá matka nechtěla budit dítě, v rozžhaveném autě zemřelo

Na západě Rakouska zemřelo dvouleté dítě, které matka s přítelem nechali při venkovní teplotě 30 stupňů Celsia zavřené v autě. Informovala o tom agentura APA....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.