Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mánička „Čuňas“ dráždila režim hárem, koncerty i vydáváním samizdatu

  13:13aktualizováno  13:13
František Stárek zvaný Čuňas patří k hlavním postavám českého undergroundu. Za normalizace prožil hodně času ve vězení za kulturní aktivity a vydávání samizdatového časopisu Vokno. Portál iDNES.cz ve spolupráci s ČRo a společností Post Bellum přináší další dokument z cyklu Příběhy 20. století.

František Stárek | foto: Post Bellum

Kdo si dnes myslí, že například 80. léta byla v ČSSR "už skoro svobodná", měl by si v příštích Příbězích 20. století určitě poslechnout Stárkovy vzpomínky.

Kdo je vlastně František Stárek? StB ho roku 1989 poctila zvláštním propagandistickým televizním pořadem Kamelot, v němž ho prezentovala takto: "F. Stárek, to je on, je signatářem Charty 77. A to je v protičeskoslovenské propagandě karta, na kterou se sází. Stárkovi je 37 let a v minulosti byl už dvakrát trestán pro výtržnictví: poprvé v roce 1976 v souvislosti s vystupováním nepovolených skupin The Plastic People of the Universe a DG 307." Estébácká charakteristika vcelku sedí, jen je třeba ji trochu doplnit.

František Stárek

František Stárek

Narozen 1. 1. 1952 v Plzni. Od první poloviny 70. let organizoval nezávislé kulturní akce.

Zakladatel a vydavatel samizdatového časopisu Vokno, signatář Charty 77, člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Česko-polské solidarity.

Do listopadu 1989 byl třikrát vězněn, z posledního kriminálu vyšel teprve 26. listopadu.

Disident a vydavatel samizdatové revue Vokno František Stárek se narodil 1. prosince 1952 v Plzni. Nelichotivou přezdívku Čuňas si vysloužil již na základní škole, jako dospívající kluk pak objevil Beatles a další beatové kapely a nechal si narůst dlouhé vlasy. Čím víc byl kvůli nim šikanován od učitelů i esenbáků, tím víc na nich lpěl.

Vyrůstal v Teplicích, studoval hornickou průmyslovku v Duchcově a maturoval roku 1973 v krátkovlasé paruce, pod kterou ukryl "háro". Nedostal pak doporučení na vysokou školu a věnoval se tomu, co měl rád: šířil svobodnou hudbu a svobodnou kulturu. Na to, aby se z něj v husákovském Československu stala nežádoucí osoba a posléze vězeň, to stačilo.

Roku 1976 se konal neoficiální 2. festival druhé kultury v Bojanovicích, po němž byli zatčeni členové The Plastic People of the Universe a další lidé z undergroundu. Hlavní proces se konal v Praze, druhý paralelně s ním v Plzni. František Stárek tu dostal osm měsíců za trestný čin výtržnictví v organizované skupině (jinými slovy organizování nežádoucích kulturních aktivit). Trest mu změnili na podmínku, ve vazbě v Plzni ovšem strávil půl roku.

V roce 1979 začal "Čuňas" vydávat samizdatové Vokno, které se stalo hlavním kulturně informačním časopisem českého "podzemí". Na samizdatové poměry měl obrovský náklad.

František Stárek na návštěvě u Václava Havla na Hrádečku (80. léta)

František Stárek na návštěvě u Václava Havla na jeho chalupě Hrádečku (80. léta).

František Stárek (vpravo) na setkání s Ivanem Jirousem po propuštění z vězení

František Stárek (vpravo) na setkání s Ivanem Jirousem po propuštění z vězení.

"Bylo nám jasné, že s přepisováním na (psacím) stroji nevystačíme. Jeden kluk v Teplicích se učil v Kancelářských strojích a vynášel tajně z podniku jednu součástku množicího aparátu za druhou. To si neumíš představit ten jásot, když jsme zatočili klikou a začalo to házet kopie. Mít tehdy množicí stroj, to bylo asi stejný, jako mít doma bombu," vzpomíná Stárek.

Příběhy 20. století

Příběh Františka Stárka zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli odvysílá jeho vzpomínky Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století.


Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Do roku 1981 vyšlo pět čísel Vokna. 10. listopadu 1981 byl "Čuňas" spolu s Ivanem Jirousem, Michalem Hýbkem a Jiřím Fričem zatčen a po téměř roční vazbě dostal jakožto iniciátor samizdatové skupiny dva a půl roku podle ponuře proslulého paragrafu 202 (výtržnictví), plus dva roky takzvaného ochranného dohledu. Říkalo se mu "poslední politický na Bytízu". Po propuštění časopis obnovil – a potřetí šel do kriminálu v únoru 1989. "Zase jsem dostal těch dva a půl roku a zase dva roky ochranný dohled. To byl za šéfredaktorství Vokna standardní trest," říká ke svému třetímu pobytu za mřížemi Stárek.

V roce 1990 nastoupil ke kontrarozvědce, kde pracoval až do roku 2007. Dnes se věnuje badatelskému a dokumentačnímu projektu o dějinách československého undergroundu. A mimo jiné má skvělé internetové stránky s obsáhlým archivem na adrese cunas.cz.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavla Jeslínka navštívil v nemocnici jeho otec Josef (první vlevo), za ním...
Divočákem napadený myslivec letěl čtyři metry. Do lesa chodit nepřestane

Ani v nejhorších snech by mě nenapadlo, že se něco podobného může stát. Tak popisuje myslivec Pavel Jeslínek setkání s divokým prasetem při honu u Přeštic na...  celý článek

Otevřená věznice Jiřice
VIDEO: V první otevřené věznici bydlí odsouzení v domcích a krmí klokany

U nápravného zařízení v Jiřicích na Nymbursku byla v pondělí představena první takzvaná otevřená věznice v České republice. Je to pilotní projekt, jehož cílem...  celý článek

Ilustrační snímek
Policisté hrají v pořadu Primy, prezidium jejich účinkování prošetřuje

Policejní prezidium se ohradilo vůči pořadu Policie v akci televize Prima. Vedení policie vadí, že vznikl bez jejího vědomí a že v něm účinkují skuteční...  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.