Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mánička „Čuňas“ dráždila režim hárem, koncerty i vydáváním samizdatu

  13:13aktualizováno  13:13
František Stárek zvaný Čuňas patří k hlavním postavám českého undergroundu. Za normalizace prožil hodně času ve vězení za kulturní aktivity a vydávání samizdatového časopisu Vokno. Portál iDNES.cz ve spolupráci s ČRo a společností Post Bellum přináší další dokument z cyklu Příběhy 20. století.

František Stárek | foto: Post Bellum

Kdo si dnes myslí, že například 80. léta byla v ČSSR "už skoro svobodná", měl by si v příštích Příbězích 20. století určitě poslechnout Stárkovy vzpomínky.

Kdo je vlastně František Stárek? StB ho roku 1989 poctila zvláštním propagandistickým televizním pořadem Kamelot, v němž ho prezentovala takto: "F. Stárek, to je on, je signatářem Charty 77. A to je v protičeskoslovenské propagandě karta, na kterou se sází. Stárkovi je 37 let a v minulosti byl už dvakrát trestán pro výtržnictví: poprvé v roce 1976 v souvislosti s vystupováním nepovolených skupin The Plastic People of the Universe a DG 307." Estébácká charakteristika vcelku sedí, jen je třeba ji trochu doplnit.

František Stárek

František Stárek

Narozen 1. 1. 1952 v Plzni. Od první poloviny 70. let organizoval nezávislé kulturní akce.

Zakladatel a vydavatel samizdatového časopisu Vokno, signatář Charty 77, člen Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Česko-polské solidarity.

Do listopadu 1989 byl třikrát vězněn, z posledního kriminálu vyšel teprve 26. listopadu.

Disident a vydavatel samizdatové revue Vokno František Stárek se narodil 1. prosince 1952 v Plzni. Nelichotivou přezdívku Čuňas si vysloužil již na základní škole, jako dospívající kluk pak objevil Beatles a další beatové kapely a nechal si narůst dlouhé vlasy. Čím víc byl kvůli nim šikanován od učitelů i esenbáků, tím víc na nich lpěl.

Vyrůstal v Teplicích, studoval hornickou průmyslovku v Duchcově a maturoval roku 1973 v krátkovlasé paruce, pod kterou ukryl "háro". Nedostal pak doporučení na vysokou školu a věnoval se tomu, co měl rád: šířil svobodnou hudbu a svobodnou kulturu. Na to, aby se z něj v husákovském Československu stala nežádoucí osoba a posléze vězeň, to stačilo.

Roku 1976 se konal neoficiální 2. festival druhé kultury v Bojanovicích, po němž byli zatčeni členové The Plastic People of the Universe a další lidé z undergroundu. Hlavní proces se konal v Praze, druhý paralelně s ním v Plzni. František Stárek tu dostal osm měsíců za trestný čin výtržnictví v organizované skupině (jinými slovy organizování nežádoucích kulturních aktivit). Trest mu změnili na podmínku, ve vazbě v Plzni ovšem strávil půl roku.

V roce 1979 začal "Čuňas" vydávat samizdatové Vokno, které se stalo hlavním kulturně informačním časopisem českého "podzemí". Na samizdatové poměry měl obrovský náklad.

František Stárek na návštěvě u Václava Havla na Hrádečku (80. léta)

František Stárek na návštěvě u Václava Havla na jeho chalupě Hrádečku (80. léta).

František Stárek (vpravo) na setkání s Ivanem Jirousem po propuštění z vězení

František Stárek (vpravo) na setkání s Ivanem Jirousem po propuštění z vězení.

"Bylo nám jasné, že s přepisováním na (psacím) stroji nevystačíme. Jeden kluk v Teplicích se učil v Kancelářských strojích a vynášel tajně z podniku jednu součástku množicího aparátu za druhou. To si neumíš představit ten jásot, když jsme zatočili klikou a začalo to házet kopie. Mít tehdy množicí stroj, to bylo asi stejný, jako mít doma bombu," vzpomíná Stárek.

Příběhy 20. století

Příběh Františka Stárka zmapovali dokumentaristé z Post Bellum. V neděli odvysílá jeho vzpomínky Český rozhlas - Rádio Česko v 10:05 v pořadu Příběhy 20. století.


Společnost Post Bellum sbírá vzpomínky pamětníků od roku 2001. S Českým rozhlasem a Ústavem pro studium totalitních režimů vede internetový portál Paměť národa, kde jsou příběhy k nalezení. Post Bellum žije především díky drobným darům, na jejich webu můžete pomoci i vy a stát se členem Klubu přátel Paměti národa.

Do roku 1981 vyšlo pět čísel Vokna. 10. listopadu 1981 byl "Čuňas" spolu s Ivanem Jirousem, Michalem Hýbkem a Jiřím Fričem zatčen a po téměř roční vazbě dostal jakožto iniciátor samizdatové skupiny dva a půl roku podle ponuře proslulého paragrafu 202 (výtržnictví), plus dva roky takzvaného ochranného dohledu. Říkalo se mu "poslední politický na Bytízu". Po propuštění časopis obnovil – a potřetí šel do kriminálu v únoru 1989. "Zase jsem dostal těch dva a půl roku a zase dva roky ochranný dohled. To byl za šéfredaktorství Vokna standardní trest," říká ke svému třetímu pobytu za mřížemi Stárek.

V roce 1990 nastoupil ke kontrarozvědce, kde pracoval až do roku 2007. Dnes se věnuje badatelskému a dokumentačnímu projektu o dějinách československého undergroundu. A mimo jiné má skvělé internetové stránky s obsáhlým archivem na adrese cunas.cz.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

V ubytovně pro 105 lidí žijí jednotlivci i rodiny, které nemají kam jít....
V Moravské Ostravě žádají konec ubytovny. Nájemníci prý hlučí, fetují a kradou

Několik set obyvatel rezidenční čtvrti okolo restaurace Slunečnice v Moravské Ostravě má obavy. Sepsali petici, ve které žádají zrušení ubytovny v Sadové...  celý článek

Budoucí podoba nového kulturního centra.
Šestiletý spor skončil, radnice v Lanškrouně zaplatí firmě čtyři miliony

Na dlouhých šest let se protáhl spor mezi městem Lanškroun a společností Gurman S, který se týkal plánovaného odkupu Společenského domu. Zastupitelstvo muselo...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.