Laureát Nobelovy ceny za mír strávil během apartheidu za mřížemi 27 let, většinu na notoricky známém Robben Island nedaleko Kapského města. Když 11. ledna 1990 vyšel na svobodu, začala v Jihoafrické republice cesta k demokracii. O čtyři roky později rasistický režim padl a Mandela se stal v prvních všerasových volbách prvním černošským prezidentem JAR.
Stárnoucí mandelaMandela, který své 92 narozeniny oslaví 18. července, se z veřejného života stáhl. Stále se ale věnuje ochraně lidských práv. |
Nyní ho Mandela pozval do svého domu a to i s lidmi, kteří stáli po jeho boku v boji proti apartheidu. Nechyběla ani manželka někdejšího lídra Afrického národního kongresu Winnie či jeho dcera Zindzi a Mandelovi někdejší spolubojovníci. Připomněli si tak blížící se 20. výročí Mandelova propuštění na svobodu.
Mandelovy narozeniny budou svátkemOSN ocenila jeho zásluhy v boji za mír a lidská práva |
Brand se stárnoucího Mandely vyptával, zda ještě pěstuje box, kterému se věnoval za mlada. "Čas od času. Zjišťuji, že pomalu stárnu," odpověděl podle agentury AFP jednadevadesátiletý politik, kterému během večeře vzdal hold také jeden z jeho bývalých spolupracovníků Cyril Ramaphosa. "Všichni máme obrovskou radost z toho, že jste svobodný muž a z toho, že jste nám přinesl svobodu," řekl.
Kontroverzní Winnie
Na rozdíl od Mandely, který dostal za nenásilný přechod od apartheidu k demokracii Nobelovu cenu míru, je jeho bývalá manželka Winnie v JAR už dlouhá léta jednou z nejkontroverznějších postav. Zatímco ji jedni označují za "Matku národa" pro utrpení, které vystála během vlády bílé menšiny, další jí zlořečí.
Třiasedmdesátiletá Winnie Madikizelaová-Mandelová jednou prohlásila: "S našimi zápalkami a náhrdelníky osvobodíme zemi." Tím zjevně odkazovala na způsob zabíjení lidí podezřelých z informování druhé strany. Občas zemřeli bolestnou smrti, když jim jejich vrazi připevnili kolem krku benzínem naplněné pneumatiky, které pak zapálili.
Během apartheidu byla usvědčena z únosu čtrnáctiletého Stompieho Moeketsiho, který byl později nalezen ubitý k smrti. A léta po zavedení demokracie ji soudy uznaly vinnou z podvodů. Mandela se s ní rozvedl v roce 1996.
Nelson MandelaMandela byl jako lídr ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu jedním z předních bojovníků proti rasistickému režimu v JAR. Režim ho označil za teroristu a v roce 1964 dostal za údajné plánování státního převratu doživotí. Za mřížemi nakonec strávil 27 let. Po jeho propuštění na svobodu se zasloužil s tehdejším bělošským prezidentem Willemem de Klerkem o pád apartheidu, aniž by v zemi vypukla občanská válka (ke které ovšem bylo blízko). Oba za to dostali Nobelovu cenu za mír. Mandela se následně stal prvním prezidentem JAR, který byl zvolen ve všerasových demokratických volbách. Nikdy nepodlehl touze zůstat u moci až do smrti (na rozdíl od jiných afrických vůdců, třeba Roberta Mugabeho) a po skončení prvního prezidentského mandátu z aktivní politiky odešel. |