Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mandela před dvaceti lety opustil vězení a pohřbil apartheid

  17:32aktualizováno  17:32
Dav nadšených příznivců tehdy u věznice nedaleko Kapského města skandoval: Mandela! Mandela! Bojovník za práva černošských obyvatel udělal 11. února 1990 po dvaceti sedmi letech za mřížemi první kroky na svobodě. Jeho cesta vedla do prezidentského úřadu, ke konci zhoubného apartheidu a nastolení demokracie v Jihoafrické republice.

Před dvaceti lety tehdy 71letého afrického hrdinu u cesty z káznice Victor Verster v městečku Paarl vítala řada jeho obdivovatelů s vlaječkami a plakáty.

APARTHEID

- Režimy s rysy apartheidu se projevovaly i v sousední Namibii, která byla do roku 1990 mandatorním územím JAR.

- Také Jižní Rhodésie (dnešní Zimbabwe) měla s apartheidem zkušenosti. Ty však vzaly za své v roce 1980, když se premiérem stal tehdy ještě demokraticky působící Robert Mugabe, pozdější diktátor.

Hned po propuštění začal vystudovaný právník Nelson Mandela spolupracovat s tehdejším bílým jihoafrickým prezidentem F. W. de Klerkem na odbourávání vlády apartheidu (odděleného soužití obyvatel různých ras - pozn. red.), jediné státem oficiálně uznávané rasistické politiky na světě.

Rasová segregace, která v zemi vládla od roku 1948, se vyznačovala kupříkladu oddělenými dopravními prostředky pro bělochy a černochy nebo zákazem vstupu obyvatel tmavé pleti do některých kin, parků, nemocnic nebo pláží.

Postupem let rasistickou politiku v JAR obrušovaly silný tlak ze zahraničí a aktivita pročernošských organizací. Jednou z nejvýraznějších ran pak bylo právě propuštění symbolu boje proti rasové segregaci.

Nelson Mandela

Nelson Mandela

V devadesátých letech Mandela s de Klerkem významně přispěli ke zrušení přísných segregačních zákonů, k zavedení všerasových voleb a vytvoření jedné z nejliberálnějších ústav na světě.

V roce 1993 oba získali Nobelovu cenu míru. O rok později se Mandela stal prvním černošským prezidentem v historii JAR.

"Věnujme tento den všem hrdinům a hrdinkám této země i zbylého světa, kteří mnohdy trpěli a nasazovali své životy, abychom mohli žít svobodně," zahájil tehdy svou inaugurační řeč.

"Jejich sen se stal realitou. A svoboda je jim odměnou. Jsem poctěn, že jsem se mohl stát prvním prezidentem jednotné, demokratické, nerasistické a nesexistické vlády," řekl Mandela. Zároveň slíbil, že zemi povede jen v jednom volebním období, což dodržel. Poté se v roce 1999 stáhl z veřejného života.

Výročí připomene pochod z věznice

Mandelova bývalá žena Winnie Madikizela-Mandela, kontroverzní politička a členka vládní strany Africký národní kongres (ANC), se první Mandelovy kroky na svobodě rozhodla připomenout stejným pochodem z věznice, který před dvaceti lety Mandela absolvoval.

Cesta je asi 450 metrů dlouhá, ale dnes 91letý bývalý prezident se jí nezúčastní. Přesto tamní média odhadla, že do vinařského městečka Paarl zavítá kolem 20 tisíc jeho příznivců.

Od šedesátých letech začaly různé organizace aktivně vystupovat proti politice apartheidu

Od šedesátých let začaly různé organizace aktivně vystupovat proti politice apartheidu

Podle britského listu The Times se někdejší prezident ukáže a krátce promluví pouze v jihoafrickém parlamentu, kde se pod taktovkou ANC v čele s prezidentem Jacobem Zumou chystá slavnostní ceremoniál.

Vzhledem k Mandelovu životu v ústraní se na jeho krátké vystoupení těší celá Jihoafrická republika. V poslední době se všichni zajímají především o jeho zdraví a o to, jak se udržuje v kondici. "Není to snadné, ale čas od času cvičím," řekl Mandela nedávno na setkání výboru ANC. "Cítím, že stárnu. Čas letí. Ale já se nebojím," dodal s úsměvem.

Nerovnost mezi bělochy a černochy nezmizela

JAR nyní prožívá rozporuplné chvíle. Na jednu stranu bude letos hostit mistrovství světa ve fotbale, na druhou stranu se stupňuje nespokojenost a čas od času zabouří v chudinských čtvrtích násilné demonstrace.

Ekonomicky nejvyspělejší země černého kontinentu je totiž stále vystavena velkým nerovnostem mezi černošským a bílým obyvatelstvem. A i když černošská střední třída v zemi roste, sociální rozdíly se pořád výrazně prohlubují. Běloši vydělávají zhruba sedmkrát víc a v zemi je vysoká nezaměstnanost.

Mandelovi obdivovatelé v Jihoafrické republice

Mandelovi obdivovatelé v Jihoafrické republice

Podle amerického BusinessWeek.com nemá v Jihoafrické republice od recese v roce 2008 práci každý čtvrtý člověk.

"Když se kolem sebe rozhlédneme, stále vidíme velký počet spoluobčanů, kteří žijí v bídě, chodí do špatně vybavených škol a jsou nacpaní v málo bezpečných minibusech jako sardinky," řekl arcibiskup Desmond Tutu v předvečer oslav.

"Máme za sebou dvacet let a čtyři svobodné volby. Naše mladá demokracie se učí chodit. Už se toho hodně dokázalo, ještě mnoho toho ale ještě zbývá," dodal Tutu, laureát Nobelovy ceny.

NELSON MANDELA

MandelaVystudovaný právník a bojovník proti apartheidu se narodil 18. července 1918 (loni v listopadu rozhodlo Valné shromáždění OSN, že tento den bude celosvětově uznáván jako Mandelův den).

Ve čtyřicátých letech vstoupil do strany Africký národní kongres (ANC) a začal aktivně bojovat proti segregaci černochů a apartheidu.

V roce 1961 ho soud poslal za mříže kvůli sabotážím proti vládním a vojenským cílům a v roce 1964 byl odsouzen na doživotí. ANC byla roku 1961 zakázána.

2. února 1990 rozhodl tehdejší prezident JAR F. W. de Klerk zrušit zákaz strany ANC a podepsal Mandelovo propuštění z vězení. Ten na cestu svobody vykročil 11. února 1990.

Dnes se i nadále vzácně setkává se zahraničími politiky nebo s významnými osobnostmi, ale podle rodinných příslušníků a přátel si nyní především užívá zaslouženého odpočinku.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Desetiletý afghánský uprchlík Farhád Núrí ukazuje portrét srbského tenisty...
Srby okouzlil malý Picasso z Afghánistánu, prezident mu nabídl občanství

Srbský prezident Aleksandar Vučić nabídl desetiletému migrantovi z Afghánistánu a jeho rodině občanství. Chlapec, který si kvůli svým kresbám vysloužil...  celý článek

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Policie na místě, kde řidič najel do davu lidí  (20. prosince 2016)
Útoky automobilem v Evropě se za poslední rok prudce množí

Evropa zažila za poslední roky už mnoho útoků provedených automobily, většinou s teroristickým motivem. Téměř polovina z nich se však stala jen za poslední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.