Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mamut srstnatý vymřel kvůli žízni. Je to varování, míní vědci

  11:57aktualizováno  11:57
Jedna z posledních známých skupin mamutů vymřela kvůli nedostatku pitné vody. Mamuti jako zvířata doby ledové žili na odlehlém ostrově u pobřeží Aljašky. Vědci jejich zánik datují do doby před 5 600 lety. Podle nich vedlo oteplování klimatu k tomu, že jezera byla mělčí, a mamuti tak nedokázali uhasit žízeň.

Mamut srstnatý, kterého objevili v roce 1903 na Sibiři | foto: Profimedia.cz

Většina mamutů v jiných částech světa vyhynula ještě dříve - asi před 10 500 lety. Vědci se domnívají, že k jejich vyhubení přispěly klimatické změny a to, že tehdejší lidé zvířata lovili, píše server BBC.

Vědci přečetli celý genom mamuta, s jeho vzkříšením však váhají

Skupina mamutů na ostrově svatého Pavla v Beringově moři se však dokázala udržet dalších asi 5 000 let. Studie vědců naznačuje, že tato zvířata čelila jiné hrozbě než jejich příbuzní na pevnině. Jak se po době ledové Země oteplovala, zvyšovala se hladina moří, což zmenšilo plochu ostrova, na kterém mamuti žili.

Některá jezera zmizela v oceánu a slaná voda přitekla do zbylých nádrží. Sladkovodních pitných zdrojů tak povážlivě ubylo. Zvířecí obři museli sdílet stále vzácnější napajedla. Jejich nadužívání ale způsobilo další problém.

Mamut srstnatý
Mamut srstnatý

Vedoucí autor studie Russell Graham z Pensylvánské univerzity vysvětluje: „Když vyschla ostatní jezera, zvířata se shromažďovala u napajedel. Pobíhala kolem nich, což ničilo vegetaci, jak to vidíme i v případě dnešních slonů. Erodované usazeniny pak mohly znečišťovat vodní zdroje, což stále více ztenčovalo zásoby pitné vody. Mamuti přispívali k vlastnímu zániku.“

Fatální změny prostředí

Graham je přesvědčen, že zvířata by velmi rychle vyhynula, kdyby vodu v napajedlech nedoplňoval déšť a tající led. „Dnešní sloni potřebují mezi 70 až 200 litry vody denně. Předpokládáme, že mamuti dělali totéž. Nepřežili dlouho, když napajedlo vyschlo. I když vyschlo pouze na měsíc, mohlo to být pro mamuty fatální,“ dodal.

Reakce jiných vědců na studii potvrzují její přínos. „Díky tomuto článku představuje mamutí populace z ostrova svatého Pavla patrně nejlépe popsaný a pochopený příklad vyhynutí v prehistorii,“ řekl švédský evoluční genetik Love Dalen.

„Z širšího pohledu studie zdůrazňuje, že malé populace jsou velmi citlivé na změny prostředí,“ doplnil. Podle vědců může mít i současná klimatická změna podobný dopad na malé ostrovy. Opět hrozí ztenčení zásob pitné vody, což je riziko pro zvířata i lidi.

Mamuti žili i na Jižní Moravě:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.