Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mamuti měli „nemrznoucí krev“, zjistila genetická studie

  8:14aktualizováno  8:46
Studie kanadských a australských vědců, zveřejněná v listu Nature Genetics, zjistila, že mamuti měli nemrznoucí krev. Zajišťoval jim to speciálně přizpůsobený protein hemoglobin, který dokázal jejich těla zásobovat kyslíkem i v mrazech.
Mamut. Ilustrační foto

Mamut. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Vědci zkoumali DNA tří mamutů srstnatých starých desítky tisíc let, jejichž těla uchoval permafrost (věčně zmrzlá půda - pozn. redakce). Z mamutí DNA oddělili geny hemoglobinu a sekci DNA přeměnili na RNA, což je molekula podobná DNA a je klíčová pro produkci proteinů. Tu pak vložili do bakterie escherichia coli, která vyprodukovala mamutí protein.

"Výsledné molekuly hemoglobinu nejsou jiné, než jaké bychom získali, kdybychom cestovali zpět v čase a odebrali vzorek krve skutečného mamuta," uvedl pro server BBS News, který s informací přišel, spoluautor studie Kevin Campbell z Manitobské univerzity v Kanadě.

"Oživený" protein hemoglobinu poté vědci zkoumali a přišli na zásadní rozdíl. Mamutí hemoglobin umožňuje do krve uvolňovat kyslík i při mrazivých teplotách. To například krev nynějších slonů nedokáže.

Červené krvinky, bílé krvinky, destičky"Bylo pozoruhodné přivést k životu komplexní protein z vyhynulého živočišného druhu a objevit zásadní změny, které neexistují u žádného z žijících zvířat," dodal spoluautor studie a ředitel australského střediska pro dávnou DNA Adelaidské univerzity Alan Cooper.

Hemoglobin se nachází v červených krvinkách a má na starosti přenos kyslíku. Jeho schopnost uvolnit kyslík do tělesných tkání však s klesající teplotou ustupuje a všeobecně je v mrazech utlumena.

Mamuti takovou genetickou adaptaci v tehdejších podmínkách podle vědců potřebovali. Bez této schopnosti by totiž ztráceli v zimě více energie a museli by ji doplňovat větším množstvím potravy, míní vědci.

Předkové mamutů srstnatých i dnešních slonů pocházejí z rovníkové Afriky. Před 1,2 až 2 miliony lety se jedinci mamutí linie začali stěhovat na sever. Podle studie umožnila speciální genetická adaptace mamutím předkům využívat v dobách pleistocénu nové, chladnější prostředí.

MAMUT

Je vyhynulý rod z čeledi slonovitých a řádu chobotnatců. Mamuti měli dlouhé zahnuté kly a severské druhy dlouhé chlupy. V době ledové obývali severní, střední i západní Evropu, Severní Ameriku a severní Asii. Největší z mamutů, mamut císařský z Kalifornie v kohoutku dosahoval výšky nejméně 4 metrů a mamuti vážili i 6 až 8 tun, ale většina druhů mamutů byla velká jen asi jako dnešní slon indický.
Mamuti byli býložravci. Žili v travnatých stepích a tundrách, které v jejich době pokrývali velkou část Evropy, Asie a Severní Ameriky. Pohybovali se ve stádech podobně jako dnešní afričtí sloni. Podle sezóny migrovali na zimní a letní pastviště.
Většina mamutů vyhynula na konci poslední doby ledové. Ještě před 18 až 13 tisíci lety byly rozšířeni ve východní Sibiři, v Beringii a na Aljašce. S postupujícím odtáváním pevninského zalednění byla Beringie zaplavena mořem, čímž vznikla dnešní Beringova úžina a mamuti na obou kontinentech hojně vymírali. Úplně zde vymizeli před 10 až 8 tisíci lety.

Zdroj: wikipedia.org

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Útok na policejní komplex ve městě Gardez na jihovýchodě Afghánistánu (17....
Islamisté přepadli základnu v Kandaháru, zabili 58 afghánských vojáků

Nejméně 58 vojáků a policistů zemřelo za poslední dva dny při útocích islamistického hnutí Tálibán na různých místech Afghánistánu, informovala ve čtvrtek...  celý článek

Eric Trump a jeho manželka Lara (Cleveland, 20. července 2016)
Trumpův štáb už rozjíždí volební kampaň, hvězdou bude prezidentova snacha

Do volebního zápasu o druhý prezidentský mandát Donalda Trumpa ještě zbývá mnoho času, ale podle agentury AP už v USA fakticky začala. Trumpův štáb nedávno...  celý článek

Ve vodách okolo Grónska plave stále více ker, které ohrožují lodní dopravu.
Stometrová tsunami nebo obří kry. Grónské vody jsou stále nebezpečnější

Na ochranu vesnic na grónském pobřeží se ročně vynakládají miliony dolarů. Podobnou sumu spolkne také monitoring a odstraňování rostoucího počtu obřích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.