Třiasedmdesátiletý Husajn na základě předběžných výsledků hlasování bez obtíží porazil svého jediného soupeře. Pákistánská muslimská liga (PML) v červnových volbách získala většinu míst v ústředním parlamentu i v regionálním sboru poslanců nejlidnatější provincie Paňdžáb, a zvolení Husajna proto bylo považováno za hotovou věc.
Podnikatel v textilním průmyslu a někdejší guvernér jihopákistánské provincie Sindh bude jako hlava státu pověřen hlavně ceremoniálními funkcemi. Reálnou moc v Pákistánu drží premiér Naváz Šaríf.
Opozice volbu bojkotovala, nesouhlasí se změnou termínu
Opoziční Pákistánská lidová strana (PPP), která má v parlamentu druhé nejsilnější zastoupení, navíc úterní hlasování bojkotovala, protože nesouhlasila s přesunem volebního data z původně plánovaného 6. srpna na dnešek kvůli závěru postního muslimského měsíce ramadánu. PPP dosluhujícího prezidenta Zardárího si stěžovala, že její kandidát údajně kvůli zkrácení kampaně neměl dost času na prezentaci svého programu.
Nového prezidenta vybíralo volební shromáždění složené z členů obou komor pákistánského parlamentu a sněmů čtyř pákistánských provincií. Husajn získal snadná vítězství v provinciích Paňdžáb, Sindh a Balúčistán a získal 277 z celkem 311 hlasů v obou komorách parlamentu.
Husajn se dnes krátce po svém zvolení vzdal členství ve své straně, čímž dal podle agentury Reuters symbolicky najevo, že se chce prezentovat jako nadstranický prezident.
Dosluhující prezident Zardárí byl manželem premiérky Bénazír Bhuttové, která byla zastřelena v prosinci 2007 po předvolebním shromáždění. Z podílu na vraždě je podezřelý i tehdejší pákistánský prezident Parvíz Mušaraf.
Zardárí byl často terčem kritiky kvůli ochromené ekonomice a bezpečnosti země. Už po pádu vlády Bhuttové v roce 1996 byl zatčen a obviněn z korupce. Ve vazbě pak strávil osm let, aniž byl formálně obviněn.
