Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Máme zkusit komunisty? váhá ČSSD

  0:01aktualizováno  0:01
Ještě minulý týden Stanislav Gross tvrdil, že chce novou vládu poskládat tak, aby nemusela být závislá na hlasech komunistických poslanců. Jenže v sobotu mu předsednictvo ČSSD doporučilo, aby o podpoře pro vládu jednal i s oběma opozičními stranami - tedy vedle ODS i s KSČM.

Vše o vládní krizi

Sociální demokraté a komunisté mají ve sněmovně dohromady 111 hlasů, tedy pohodlnou většinu.

Stanislav Gross je ve složité situaci: dohoda s komunisty by mu zajistila klidné vládnutí. Zároveň by však pětatřicetiletý politik zajistil komunistům tak významný podíl na moci, jaký komunistická strana neměla od roku 1989.

Pomohli už Klausovi
Gross proto o variantě podpory od komunistů hovoří jen velmi opatrně. "Nesmiřitelné boje mezi současnou vládou a opozicí k ničemu prospěšnému nevedly. A nepochybně brzdily řešení problémů v této zemi," říká Gross. Jasnému slovu, zda by o takovou podporu stál, se však vyhýbá.

Menšinová vláda za podpory komunistů má v ČSSD své vlivné zastánce - například místopředsedu Zdeňka Škromacha, poslance Vladimíra Laštůvku, Jana Kavana či šéfa vlivné severočeské organizace Jaroslava Foldynu.

Ti již také delší dobu připravují takové variantě "argumentační oporu": připomínají totiž, že bez hlasů komunistů by se Václav Klaus loni v zimě nestal prezidentem republiky. "Neztratili jsme tvář ani ve spojenectví s ODS, dokonce jsme pak vyhráli volby," připomíná navíc Foldyna opoziční smlouvu s největším rivalem z let 1998-2002.

Ačkoliv poslanci ČSSD i v tomto volebním období s komunisty několikrát "převálcovali" zbytek koalice (například v případě zákonů o nájemném či půdě), z otevřeného spojenectví s Grebeníčkem má řada sociálních demokratů strach.

Mezi největší odpůrce takové aliance vždy patřil odstupující premiér Vladimír Špidla či členové jeho vlády Petra Buzková, Bohuslav Sobotka, Milan Urban či Pavel Dostál. Buzková už minulý týden prohlásila, že by ve vládě závislé na KSČM neseděla.

Proti spolupráci s komunisty jsou i mnozí řadoví poslanci. V kuloárech se hovoří až o třetině poslaneckého klubu ČSSD. Není proto jisté, že by opravdu všichni poslanci ČSSD "svou vládu" opřenou o komunisty podpořili.

"Historická zkušenost nám velí, že se s komunisty nemáme spojovat," připomíná poslanec Milan Ekert "sloučení" obou stran z roku 1948. "Než tohle řešení, pak raději předčasné volby," říká Ekert.

Gross: Věřím, že najdu podporu v opozici
Stanislav Gross tvrdí, že do měsíce skončí hledání podpory pro novou vládu. A zároveň přiznává, že zatím většinu hlasů nemá.

Už jste získali klíčový hlas stoprvního poslance?

Nemohu rozhodně říci, že je ten problém vyřešený. Z toho asi plyne i odpověď na vaši otázku, i když stále si myslím, že se to podaří zvládnout. Že vláda získá ve sněmovně důvěru.

Bude ten 101. poslanec z komunistické strany, ODS, nebo někdo z odpadlíků Unie svobody?

Není možné v tuto chvíli předbíhat. Já pořád věřím, že snaha torpédovat vládu nezvítězí v myslích všech poslanců, kteří jsou v současné době v opozici.

Stále trváte na tom, že zvládnete sestavit vládu bez pomoci komunistů?

Nemám co měnit na věcech, které jsem doposud prezentoval. Takže uvidíme, jestli se to podaří v daných mantinelech zvládnout.

Předsednictvo ČSSD vás v sobotu vyzvalo, abyste zahájil jednání se všemi parlamentními stranami včetně komunistů. Co ta změna znamená?

Je třeba zdůraznit, že to bylo jednomyslné rozhodnutí. Myslím, že by bylo velmi nepřirozené, kdyby se nejednalo se všemi subjekty, které jsou v Poslanecké sněmovně. Stejně tak se může zdát zbytečné jednat s ODS při znalosti jejího postoje, ale přesto si myslím, že to jednání být musí.

S čím tedy konkrétně půjdete za šéfy ODS Topolánkem a KSČM Grebeníčkem? Požádáte je o podporu či toleranci vlády?

Asi by nebylo dobré, aby se to kolegové dozvěděli předem z novin. Ale v zásadě nelze očekávat nic převratného. V každém případě budu apelovat na to, aby se situace na politické scéně přece jen trošku zklidnila. Nesmiřitelné boje mezi současnou vládou a opozicí k ničemu prospěšnému nevedly. A nepochybně brzdily řešení problémů v této zemi.

Co bude s Unií svobody? Je reálné, jak chtějí někteří sociální demokraté, že unionisté nebudou sedět přímo ve vládě, ale budou ji jen tiše podporovat?

Nepochybně to je jedna z možných variant, ale nejsem si jist, jak by na tuto možnost Unie svobody reagovala.

Jak dlouho bude hledání většiny ještě trvat?

My jsme se s panem prezidentem dohodli, že nebudeme říkat žádné termíny, ale v zásadě je jasné, že to nemůže trvat déle než do měsíce.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek sledují vystoupení Miroslava Kalouska při...
GLOSA: Čtyři roky vládní nudy a rekordní zájem o parlament

Do říjnových sněmovních voleb se přihlásilo v celé zemi 31 stran a hnutí, tedy asi o třetinu více než před čtyřmi lety. Proč ten zvýšený zájem o parlament po...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Babiš chce od poslanců žádost o vydání, než se vyjádří ke kauze Čapí hnízdo

Předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš požádal mandátní a imunitní výbor Sněmovny, aby mu poskytl policejní dokumenty s žádostí o jeho vydání k trestnímu...  celý článek

Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek
Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek

Pohon, světla, automatické houpání a ohřívač stravy vám usnadní každý výlet.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.