Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Máme proti sobě skutečné protivníky, říká izraelský spisovatel Jehošua

  8:25aktualizováno  8:25
Za spisovatele světové třídy ho označil kolega spisovatel, za izraelského Faulknera zase americký literární kritik. Avraham B. Jehošua, jeden z nejvýznamnějších izraelských spisovatelů současnosti, přijel letos v březnu podruhé do Čech. Poprvé tu byl roku 2007, kdy byl hostem Festivalu spisovatelů Praha.

Američané jsou někdy nepřáteli sami sobě, ale my máme neustále velice skutečné protivníky, říká izraelský spisovatel Jehošua. | foto: Michal Šula, MF DNES

Cítíte se být hebrejským, izraelským, nebo židovským spisovatelem?
Hebrejština je pro mě pouze jazykovou záležitostí. Jsem Izraelec a jako Izraelec samozřejmě také Žid, protože chci popsat svou identitu, nejen národnost. Izraelec je však absolutní Žid v tom slova smyslu, že právě v Izraeli vešlo v život vše, co bych pracovně označil za potenciálně židovské, a právě v Izraeli čelí Židé otázkám, jakým nikdy nemuseli čelit v diaspoře: otázkám životního prostředí, otázkám válek a fyzických hranic. A Židé se přece navíc původně nazývali Izraelci - kdyby se tu teď před námi mohl objevit Mojžíš nebo David a měl by prohlásit, kdo je, řekl by Izraelec a netušil by, co znamená slovo Žid.

recenze románu milenec

Čím se podle vás liší postavení izraelského spisovatele od spisovatele českého nebo třeba amerického?
Jedině tím, že se pořád zpochybňuje naše identita. Vůdci Hamasu v Gaze Izraeli stále upírají právo na existenci a sní o tom, že nás zničí. Jako spisovatelé v sobě neseme trvalou nejistotu ohledně vlastního bytí i našeho místa ve světě. Je to jakési trvalé podtéma, s nímž se musíme vypořádávat - což nás omezuje, ale i inspiruje. Výsledkem je, že současnou izraelskou kulturu nelze na světové scéně zrovna přehlédnout.

V poslední libanonské válce padl také syn vašeho kolegy Davida Grossmana Uri. Mělo to nějaký zásadnější dopad na izraelskou společnost a konkrétně pak na literaturu?
Vnímám to jako tragédii. Týden předtím, než válka skončila, jsem totiž spolu s Amosem Ozem a Davidem Grossmanem poslal naší vládě otevřený dopis, v němž jsme požadovali její okamžité ukončení, i když jsme souhlasili, že byla oprávněná. Uri zemřel poslední den války - Davidovi jsem tehdy volal den co den a to ráno vzala telefon jeho žena a řekla mi, že Uri padl. Grossman pronesl nad jeho hrobem řeč, na kterou nikdy nezapomenu, a nedávno mu v Izraeli vyšel nový román. Není založen přímo na jeho vlastní zkušenosti, protože ho začal psát ještě dřív, než přišel o syna, ale jeho smrt se tam odrazila v postavě matky, která nechce vědět, co se stalo s jejím synem - a utíká z domova, aby se vyhnula špatným zprávám.

Mění se v Izraeli pohled na vojenskou službu?
Na začátku to byla nutnost, morální povinnost a čest, které se nikdo nechtěl vyhnout - v takovém duchu jsem sloužil já i moji synové. Ale v posledních letech se ozývají hlasy, které křičí: Dost! A jsou to hlasy pocházející také ze samého středu společnosti, nejen z okrajů jako dřív. Hlasy tvrdící, že nechtějí pokračovat v okupaci, že se naše armáda stává nespravedlivou - a stále více lidí se vojenské službě aktivně vyhýbá. V Milenci jsem ostatně poprvé popsal dezertéra, člověka, který utíká z bojiště jomkipurové války, a když román vyšel, byl to docela šok, protože jsem v něm otevřel i jiná do té doby tak trochu tabuizovaná témata. Dnes izraelská veřejnost Milence přijímá jako jednu z klíčových dobových výpovědí: je na seznamech školní doporučené četby, dvakrát byl zfilmován, objevil se i na našich jevištích. Nicméně zmínit chci i fakt, že v naší armádě slouží také ženy. Mnoho jich je přímo v bojových jednotkách.

Kteří autoři nejvýrazněji ovlivnili vaši tvorbu?
Nejsilněji náš veliký mistr, nositel Nobelovy ceny Šmuel Agnon, který také dodnes nejvýrazněji ovlivnil izraelské písemnictví jako celek, třebaže už je nějakých pětatřicet let po smrti. Pak Franz Kafka, který rovněž ovlivnil Agnona, třebaže to Agnon sám odmítal. Dále musím jmenovat Alberta Camuse, Maxe Frische a Williama Faulknera, snad nejdůležitějšího spisovatele 20. století: právě on dokázal spojit mytologii a historický rozměr s experimentem, s proudem vědomí. Oproti tomu musím konstatovat, že americká židovská literatura pro nás tak významná není: židovský problém tak, jak ho staví Saul Bellow nebo Philip Roth, tedy problém hranice mezi Židy a Nežidy v diaspoře, prostě není náš problém.

Proč právě Faulkner - souvisí to s otázkou historické paměti? A jak se jako Izraelec díváte na americkou literaturu vůbec?
Vlastně ani ne, protože paměť je na americkém Jihu nedílně spjata s porážkou v občanské válce. A mytologické otázky Ameriky jako otevřené hranice nebo pocit odcizení se rozhodně neřadí mezi naše otázky, kterými jsou přehnaná důvěrnost, všudypřítomnost rodiny a přemíra svazků vůbec. Kdykoli si znovu pročítám americké autory - a právě čtu McCarthyho Cestu - okamžitě si povšimnu divoké krajiny, v níž se pohybuje člověk, jednotlivec ve smyslu jedinec. Ústředním americkým tématem je prostě individualita, zatímco mezi naše témata patří historie, paměť, holokaust a nepřátelé. Američané jsou někdy nepřáteli sami sobě, ale my máme neustále velice skutečné protivníky.

Rozhovor vyšel v MF DNES 28. března 2009

Autor:


Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)
ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata zápisníku "Minulý týden", který vychází...  celý článek

Edvard Beneš před svou vilou
ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval jako "zbabělec".To jsou témata zápisníku...  celý článek

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.
ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj proti drogám selhal. To jsou témata...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.