Druhou část odpůrců Bushovi zajistily jeho vlastní politické kroky, zejména pak útok na Irák. Také v České republice je nejspíš více těch, kteří Bushe kritizují než těch, kteří jej obdivují.
V určitých kruzích dokonce přiznání, že vám přijde Bushova politika sympaticky pevná a zásadová, může znamenat dlouhodobé znemožnění.
A odmítavý postoj k velmocenské roli USA i k osobě amerického prezidenta se často promítá i do českých debat o radarové základně v Brdech. Jeden z nejčastějších argumentů zní: nedělejme Američanům poskoky.
Bezplatná bezpečnost
Další podobný: měli jsme tu přes dvacet let Rusy a teď si sem natáhneme Američany. A slyšet můžete i to, že je to jen další Bushovo neuvážené vojenské dobrodružství, které navíc zbytečně rozdráždí Rusko.
Co na tom, že si o radaru a přítomnosti (pár desítek) amerických vojáků rozhodneme sami, že srovnávat komunistický Sovětský svaz s dnešní Amerikou je téměř nechutné a že radar bude stát v době, kdy George W. Bush bude už dávno sepisovat na svém texaském ranči paměti?
Zaměňování diskuse o protiraketové obraně s diskusí o roli USA a Bushe ve světě není jen zmatečné, ale také nebezpečné. Předně je rozumné si uvědomit jednu základní věc: Spojené státy nemají vůbec žádnou povinnost platit ze svých peněz protiraketovou obranu nad evropským územím.
To, že se americká administrativa rozhodla rozšířit systém, který ve svých počátcích počítal pouze s ochranou území USA, bylo výsledkem diplomatického úsilí mnoha evropských politiků.
Antibushimus
Těch, jejichž následovníci dnes "americký systém" tak tvrdě kritizují a tváří se, že jestli nepůjde o společnou akci NATO (cudně nedodávají, že placenou z amerických peněz), je něco takového zcela nemyslitelné.
Že by pro příští vládu USA mohlo být stejně nemyslitelné platit ze svého cizí ochranu a že by Spojené státy mohly také opevnit jen své území, si z nějakého nepochopitelného důvodu nepřipouštějí.
Vidí jen nálady obyvatel, nesouhlas voličů s válkou v Iráku a své preference.
Mysleme dopředu
Dnešní Evropa se v drtivé většině nechává zaslepit módní vlnou "antibushismu", a chová se proto velmi neodpovědně. Je až s podivem, jak moc.
Pokud vám někdo nabídne, že vám bude během dovolené hlídat dům, aby ho nevykradli, plat strážníkům dá ze svého, ale potřebuje si u vás postavit židli na dvorek, aby strážníci na dům viděli, můžete ho pochopitelně poslat k čertu.
Na vašem dvoře si žádný cizák svou židli stavět přece nebude, to tak! Jenže až bude dům vydrancovaný, bude trošku pozdě přemýšlet o cizácích a židli.
V Evropě roku 2007, zdá se, není moc zemí, které by byly ochotny přemýšlet o své obraně na více let dopředu. Uklidňují se, že k nám žádné íránské či korejské rakety nedoletí, že my Evropané přece nemáme s těmito režimy žádné napjaté vztahy.
Odmítat bezpečnost je nemoudré
Je to stejné jako postavit dům bez plotu, protože zrovna teď kolem žádný zloděj neběhá a ostatně ani žádného osobně neznáme. Chytré, že?
Pokud bude Česko dnes souhlasit s radarem, který roztáhne protiraketovou obranu i nad velkou část Evropy, mohou mu jednou být obyvatelé Německa, Francie a dalších zemí, kterým se dnes radar na českém území moc nezamlouvá, velmi vděční.
Pokud ne, můžeme si pak velmi vyčítat, že jsme se nechali zmanipulovat masou, která podlehla momentální vlně sympatií, či spíše antipatií.
Nemusíte George W. Bushe obdivovat, nemusíte ho jít nadšeně vítat ani souhlasit s útokem na Irák, ale odmítat kvůli tomu vlastní bezpečnost je, mírně řečeno, nemoudré.
