Mám obavy o osud veřejného zájmu

Fedor Gál v této diskusi vyslovil obavy plynoucí z konkrétních projevu názoru konkrétních lidí či skupin lidí na členy Hodačova týmu. Chápu a sdílím s ním jeho znechucení nad primitivismem anonymních vzkazů a nad jednáním některých osob účastnících se shromáždění občanů na Kavčích horách. Jako sociolog by nicméně měl vědět, že tento jakkoli odpudivý, nekulturní a svým způsobem i nebezpečný (eskalujicí emotivní přístup k problémům) jev je všudypřítomný stejně jako nevymýtitelný a (zaplaťbůh) marginální vzhledem k problémem oslovené části společnosti i demonstrujícím komunitám (přiřazovat význam podle síly hlasů a zapamatovatelnosti sdělení je poněkud dětinské a do seriózní diskuse by nemělo patřit).

Křiklounští primitivové se jen svým způsobem chápou příležitosti ke zviditelnění, ale to je přece známá věc. Podstatnější je, zda jsou věčně důvody opravňující v příspěvku zmíněné kritiky pana Zelenky a paní Bobošíkove k citovaným reakcím.

Komu leží na srdci neegoistické ideály, má přirozeně na podobně názory nárok, lze se pouze tázat po upřímnosti mluvčího (Ruml, Marvanová, Halík - kdo však sledoval jejich veřejnou "kariéru", má dost důvodů jim v zásadních věcech věřit). I když se mi všichni ti primitivní anonymové a křiklouni lidský hnusí, nemám obavu o osud jejich slovních obětí (psychopat má tisíc jiných důvodů ke spuštění vražedného úmyslu než veřejné vulgární napadení jinou psychycky bizarní osobou).

Mám však jinou a velkou obavu  - o osud veřejného zájmu, o pozitivní hodnoty této společnosti a jejich reflexi v politické sféře. Projevy politické ignorance veřejného zájmu, manipulace s fakty a vytváření falešných strachu o visačky demokracie (právo, parlamentarismus...) jsou o několik řadu závažnějším důvodem k přemýšlení a zaujetí postoje než projevy primitivismu (a důvodného obvinění bouračů ideálu z úst idealistů), které tak vybudily Fedora Gála.