Malým vrahům nic nehrozí

Dvanáctiletý vrah z dětského výchovného ústavu v Kostelci nad Orlicí se nejspíš brzy vrátí tam, odkud před svým činem bez potíží utekl. Zpátky do ústavu mezi ostatní děti. Na malé vrahy totiž Česko není zařízené.

"Pokud se vrátí přímo k nám, bude to nejnešťastnější řešení. Má tu totiž partu tří obdivovatelů a vždycky si někoho z nich při útěku bere s sebou. Byl jsem rád, že tentokrát, když vraždil, byl alespoň sám," upozorňuje ředitel domova Jan Vodička.

Podobný případ za svou třiatřicetiletou praxi nepamatuje. "Před čtyřmi lety tu dva svěřenci přepadli naše vychovatele. Útočníci ale šli do vězení, bylo jim víc než patnáct," říká.

Chybí dětský domov s přísnějším režimem, odkud by se nedalo utéci a kde by s malými delikventy pracovali i psychiatři. Shodují se na tom ředitelé ústavů, psychiatři i policisté.

Že je takové zařízení potřeba, se píše ve zprávě ministerstva vnitra o kriminalitě útěkářů z dětských výchovných ústavů, kterou projedná vláda. Jen za loňský rok podle dokumentu spáchaly děti z ústavů 461 loupeží a přes dva tisíce krádeží.

Problém je podle odborníků i v tom, že děti do patnácti let vědí, že jim vězení nehrozí. Pro snížení hranice trestní odpovědnosti z 15 na 14 let je i nový ministr spravedlnosti Pavel Němec. "Zvažujeme, že změnu zařadíme do nového trestního zákoníku," řekl jeho mluvčí Petr Dimun.

Dvanáctiletý vrah se nejspíš vrátí tam, odkud utekl

Neutekl poprvé a nejspíš ani naposledy. Dvanáctiletý chlapec, který na útěku z dětského domova se školou v Kostelci nad Orlicí ubodal nůžkami jedenaosmdesátiletou cizí ženu jen proto, že ho nechtěla nechat u sebe přespat, sice vraždil poprvé, násilí však používá běžně.

Z ústavu, kam ho umístil brněnský soud poté, co nezvládala jeho výchovu teta, která ho měla u sebe, si utíká, kdy chce. A čas od času se dopouští loupeží. Dobře ví, že mu nic nehrozí.

"Počítá s tím, že není trestně odpovědný a do jeho patnáctin ho nikdo nemůže potrestat," říká ředitel "nadřízeného" diagnostického ústavu v Hradci Králové Pavel Jánský. "Když mlčel, nikdo by to do něho neřekl. Když se rozčilil, vypadal pak, že je schopen udělal cokoli," potvrdil Zdeněk Hlaváček, zástupce ředitele rychnovské policie.

Chlapec, který se policistům k činu přiznal, vraždil ze vzteku. "Při výslechu uvedl, že když mu žena nařídila, ať z jejího domu odejde, tak jak řekl - chytil nerva a vraždil," uvedl Hlaváček.

Psychiatři vraha propustí
Hoch je nyní v péči psychiatrů. Jenže už brzy bude zase volný. "Má narušenou osobnost. Vůbec neví, co je soucit nebo výčitky svědomí. To se léčit nedá. Z léčebny ho brzy propustí," říká jeden z terapeutů. Malý vrah se pak vrátí zpátky tam, odkud utekl. A právě to je problém. Ústav pro násilníky mladší patnácti let v Česku zkrátka neexistuje.

"Je pravda, že zařízení, ze kterého by děti nemohly utéci, zkrátka nemáme. Ani takové, kde by se kombinovala pedagogická péče s psychiatrickou. Musíme to řešit," připouští poradce ministryně školství Martin Profant a dodává: "Ale o toho chlapce se samozřejmě postaráme. I kdyby s ním měl být čtyřiadvacet hodin denně vychovatel."

Jen za loňský rok policisté hledali čtyři a půl tisíce dětí, které utekly z ústavů. Většina z nich přitom uprchla opakovaně a na svých toulkách se živila zločinem. Podle zprávy o kriminalitě dětí spáchali svěřenci ústavů na útěku za loňský rok 461 násilných trestných činů, hlavně loupeží. Bylo jich o 130 víc než v roce 2002.

Ministerstvo školství jedná už několik měsíců s resortem zdravotnictví o zřízení specializovaného ústavu pro malé delikventy s přísnějším režimem a odbornou péčí. Tak, aby nemohli utíkat. Za zřízení takového ústavu se ve své zprávě pro vládu přimlouvá i ministerstvo vnitra.

Ústavy nejsou vězení
Ředitelé ústavů doufají, že případ malého vraha, celou záležitost urychlí. "Ústavy nejsou a ani nemají být vězení. To, že jsou tu umístěni i vrazi, je obtížné i pro ostatní děti. Jednak se jich bojí a pak také vidí, že se delikventům nic nestane, ať provedou cokoli. To je nevýchovné," podotýká Jánský.

Sám by se přimlouval i za snížení věkové hranice trestní odpovědnosti dětí z nynějších patnácti na čtrnáct let. Právě to slibuje i nový ministr spravedlnosti Pavel Němec. Jánský mu však příliš nevěří. "Mluví se o tom už léta a pořád nic," podotýká.

Že je nejvyšší čas, aby se politici začali problémem zabývat, si myslí i dětští psychologové a psychiatři.

"Agresivita dětí roste, a tak se tato otázka bude muset řešit. Na jedné straně stojí potřeba ochránit se před jedincem, který páchá zločiny, a na druhé snaha tyto - často zanedbávané děti z okraje společnosti do ní nějak začlenit. Ideálním řešením by byly specializované ústavy, jaké mají třeba v Nizozemsku. Tam jsou umisťovány děti, které spáchají závažný trestný čin a pak jdou třeba do psychiatrického zařízení," říká Šárka Bínová z psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích.

Dětský domov v Kostelci nad Orlicí. Odtud utekl dvanáctiletý chlapec, který ubodal jedenaosmdesátiletou stařenku, protože ho nechtěla nechat přespat ve svém domě. (24. srpna 2004)