To aby v ústavech nebyly společně děti, které třeba jen kradly, s ostřílenými násilníky. Má s tím své zkušenosti. Narodila se alkoholičce.
Do policejních statistik mapujících kriminalitu dětí poprvé přispěla ve čtrnácti. "Utekla jsem z domova, s partou kamarádů přespávala v sušárně a společně jsme vykrádali auta," vzpomíná Anna.
Soud ji poslal do výchovného ústavu v Počátkách. Právě tam zažila šikanu a musela se poprvé bránit násilím. "Nic jiného než agresi vás v ústavu nenaučí," podotýká Anna.
Dětí ubývá, pachatelů je víc
V roce 1989 spáchaly děti do patnácti let 4118 trestných činů. Loni jich bylo už o tři sta víc. Jenže zatímco před patnácti lety žilo na území Česka dva a čtvrt milionu dětí, teď jich je skoro o milion méně.
"Zatímco dříve děti páchaly trestné činy spíše nahodile, v posledních letech jsou malí pachatelé čím dál víc kvalifikovaní. Jednají promyšleněji, přípravě činu věnují více času a úsilí a mívají zajištěné alibi. Jejich útoky jsou navíc brutálnější," varuje zpráva o kriminalitě dětí, kterou sepsalo ministerstvo vnitra.
Příčin rostoucí agresivity dětí je víc: vedle genetického zatížení to může být poškození plodu v době porodu. "Na scestí" se dostávají i děti z problémových rodin, jako se to stalo v případě Anny Rodinové, zvlášť když jejich výchovu převezme parta ze sídliště.
Čím dál víc rodičů nemá na své děti čas nebo nepracuje a žije jen ze sociálních dávek. "Určitý vliv mají i televize vysílající akční filmy plné násilí," podotýká Jiří Koutek z psychiatrické léčebny v pražských Bohnicích.
Politici se teď radí, co s tím. A kromě zřízení speciálního uzavřeného ústavu pro malé vrahy, který má být od léta v Děčíně, zvažují snížení věkové hranice trestní odpovědnosti mládeže.
"Měli by to udělat hned," míní bývalý šéf pražského oddělení vražd Jiří Markovič, který v roce 1985 dopadl tehdy šestnáctiletého spartakiádního vraha Jiřího Straku. "Dělal jsem tu práci šestnáct let. A úmyslnou vraždu spáchanou dítětem, jaké se dějí teď, nepamatuji," říká.
Jenže jen vězení pro děti a snížení hranice trestní odpovědnosti to podle odborníků nespraví. "Je potřeba se zamyslet nad tím, jestli musíme mít v ústavech nejvíc dětí z celé Evropy, a také zvýšit počty odborníků, kteří s rodinami malých delikventů pracují," upozorňuje Pavel Štern z ministerstva spravedlnosti.
Za příklad dává Velkou Británii, kde už rostoucí agresivitu dětí dávno řeší. V každém městě pracuje speciální komise pro malé delikventy. Složená je ze soudců, policistů, sociálních pracovníků i psychologů. "Spoluprací se jim podařilo snížit počet recidivistů mezi dětmi na dvacet procent. My jich máme skoro dvakrát víc," dodává Štern.
