Kdo ví, nakolik se do jeho osobnosti vepsal tělesný handicap. Faktem je, že fyzik Robert Hooke (narodil se 18. července 1635 na anglickém ostrově Wight, zemřel roku 1703) byl ješitný i hašteřivý a na cizí úspěchy žárlil jako Othello. Začínal jako asistent slavných (sestrojil kupříkladu důmyslná zařízení pro prvního vědeckého chemika Roberta Boyla), brzy se však stal jejich kolegou a nakonec ve funkci tajemníka slavné Royal Society v Londýně i jejich "šéfem". Miloval měření a pokusy, teorii přenechával jiným. Snad proto nedokončil řešení otázky gravitace. K odpovědi však inspiroval Newtona - aby ho pak obvinil z krádeže svých myšlenek. Kromě desítek vynálezů, bez kterých by si jiní badatelé ani neškrtli, roku 1667 objevil svým podstatně vylepšeným mikroskopem buňky (u korku). Podle jeho projektů byla postavena řada staveb. Hookův deformační zákon se stal základem moderní teorie pružnosti a pevnosti. "Pokud jsem viděl dál, bylo to jen proto, že jsem stál na ramenou obrů," prohlásil o své práci Issac Newton. V čele oněch obrů stál neduživý hrbáč Robert Hooke.
První plech u Marsu
Po neúspěšných pěti sovětských a jednom americkém pokusu konečně úspěch. Po sedmi a půl měsících letu se 14. července 1965 v blízkosti Marsu ocitá první umělé těleso. Kosmická sonda Mariner 4 míjí našeho vnějšího souseda ve vzdálenosti necelých 10 000 km. Přitom měří radiaci, magnetické pole, samozřejmě fotografuje, například několik pěkných kráterů.
Pan chemik
15. července 1800 se ve francouzském Alais narodil chemik Jean B. A. Dumas (zemřel 1884). Objevil řadu sloučenin, zavedl psaní chemických rovnic, ale především rozšířil možnosti elementární analýzy organických látek o stanovení dusíku (dosud se "uměl" jen vodík a uhlík). Skutečnost, že ani celkový vzorec (určený právě elementární analýzou), ani vlastnosti atomů ve sloučenině obsažených nestačí k její identifikaci, vedly Dumase k vytvoření substituční teorie: vlastnosti sloučeniny závisí na funkční skupině zavedené do látky náhradou za skupinu původní. Toto dělení látek se hojně používá dodnes.
Zapomenutý otec "živých" aut
Na Československém patentovém úřadě je 15. července 1920 zaregistrován patent na "karburátor výbušných motorů s úsporným a urychlovacím zařízením", jeho autorem je Josef Miksch z Prahy. V podstatě šlo o první akcelerační pumpičku na světě. Pohříchu patent platil jen v Československu - na poplatky pro cizinu vynálezce neměl peníze. Náš automobilový průmysl však o vylepšené karburátory neprojevil zájem.
První umělé slunce
K objevu radioaktivity potřeboval roku 1895 Becquerel lžíci uranové soli a fotografickou desku za pár franků. Triumf vědy a techniky, který ze studia radioaktivity vyplynul 16. července 1945, stál 150 000 lidí tři roky práce a americkou pokladnu 2 miliardy dolarů. "Co to bylo?" zeptala se jedna slepá dívka v Novém Mexiku, na místě vzdáleném několik desítek kilometrů od prvního jaderného výbuchu na světě, když nebe ozářil záblesk exploze. Místo odpovědi se pod ní zachvěla země.
Kepler začíná
Po mnoha bezesných nocích a nesčetných hodinách hloubání dospívá 19. července 1595 Johannes Kepler (ještě nikoli v Praze, ale ve Štýrském Hradci) ke znázornění oběžných drah planet pomocí různých mnohoúhelníků vždy opsaných dráze nižší (Slunci bližší) planety. Tato teorie, kterou okouzlený Kepler nazval "tajemstvím světa", byla sice důmyslná, leč nesprávná, na což sám autor posléze přišel. K něčemu však přece vedla: díky ní Kepler jako vůbec první upozornil na velkou, "nepřirozenou" proluku mezi drahami Marsu a Jupitera (jak dnes víme, zaplněnou planetkami).
- pátek 14. července 2000
