Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Malta prodává evropské pasy bohatým cizincům, zájem mají hlavně Rusové

  9:32aktualizováno  9:32
Malta vydala v posledních dvou letech stovky cestovních dokladů cizincům, kteří nepocházejí z členských států Evropské unie. Majetným zájemcům stačí přispět do státního rozpočtu ostrovní země a získají volný vstup do Unie a desítek dalších zemí. O vládním programu, který čelí vlně kritiky, informoval server Politico.

Nejmenší členský stát Evropské unie - Malta - vydělává na prodávání evropských cestovních dokladů cizincům. | foto: Profimedia.cz

Nejmenší členský stát Evropské unie vydělává na prodávání evropských cestovních dokladů již dva roky, během nichž získalo maltský pas přes devět set cizinců. Z toho sedm set nepochází z unijních zemí, píše list Politico.

V rámci takzvaného investičního programu pro jednotlivce nabízí středomořský ostrovní stát občanství výměnou za příspěvek do národního rozvojového fondu a investici do státních dluhopisů. Malta si díky programu přišla od roku 2014 na více než 200 milionů eur (přes pět miliard korun).

„Kdybych nechoval k Maltě jako zemi takovou lásku, sympatie a respekt, řekl bych, co mne napadlo již před dvěma lety: jedná se o praktiky banánové republiky, které musí být ze strany Unie neúprosně potírány,“ komentoval obchod s doklady lucemburský europoslanec Frank Engel.

„Jsem absolutně znechucena,“ přidala se portugalská europoslankyně Ana Gomesová, podle níž program „ohrožuje integritu schengenského systému“ a celou záležitost by měla prošetřit Evropská komise.

Bohatí se omezovat nemusí

Právě na naléhání Komise zpřísnila již dříve Malta požadavky na udělení občanství v rámci programu. Kromě příspěvku a investice musí žadatel alespoň rok vlastnit na ostrově nemovitost, aby prokázal „rezidenční pouto“. Bydlet tam však nemusí.

Občanství na prodej

Program vyžaduje od žadatele o maltské občanství příspěvek do národního rozvojového fondu ve výši 650 tisíc eur a investice do státních dluhopisů za 150 tisíc eur. Uchazeč musí rovněž vlastnit nemovitost na Maltě v hodnotě alespoň 350 tisíc eur po dobu jednoho roku.

Za 25 či 50 tisíc eur získá uchazeč doklady také pro partnera nebo dítě, čehož podle dostupných údajů využila řada rodin: 202 žadatelů zajistilo občanství 503 příbuzným.

Současná podoba investiční pobídky cílí na zámožnou klientelu. Jednorázový příspěvek, dluhopisy a patřičná nemovitost, které získání dokladů podmiňují, vyjdou zájemce v přepočtu na více než třicet milionů korun.

„Talentovaní lidé s prostředky dnes nemusí omezovat své občanství na jedinou zemi,“ láká na maltské pasy společnost Henley & Partners, která prodej dokladů zprostředkovává. Lukrativní zakázku shánění zájemců o maltské občanství získala firma v roce 2013. Provize za každého úspěšného uchazeče tak nyní směřuje do jejího sídla v daňovém ráji na Normanských ostrovech.

Podle Erica Majora, ředitele Henley & Partners, pochází většina „investorů“ ze zemí bývalého Sovětského svazu a z Blízkého východu. Program obhajuje tvrzením, že každý úspěšný žadatel přispěje do rozpočtu země víc, než „průměrný Malťan zaplatí za celý život na daních z příjmů“.

Vyřízení evropských dokladů nabízí firma také v dalších členských státech Unie, kde je možné získat občanství za nějakou formu investice - na Kypru a v Rakousku. Malta je však podle Majora v prodeji pasů zdaleka nejúspěšnější.

Kvalitní občané

„Občanství je něco, co si člověk musí zasloužit. Nelze ho jednoduše vydávat těm, kdo nemají hluboko do kapsy,“ připojil se lotyšský europoslanec Roberts Zīle k námitce, že zpeněžení dokladů podkopává koncept evropského občanství. Zároveň upozornil, že velká část žadatelů, ne-li přímo většina, jsou Rusové, kteří se tak snaží obejít sankce uvalené na jejich zemi.

Velkým otazníkem je také zajištění bezpečnosti při vydávání cestovního dokladu, který držitele opravňuje k bezvízovému styku s alespoň 166 státy. Maltská vláda reagovala na obavy zveřejněním seznamu těch, kdo loni získali maltské občanství. Dokument však obsahuje pouze jména, není zřejmé ani z jaké země žadatelé pocházejí.

„Žadatelé musí podstoupit tvrdou a důkladnou bezpečnostní prověrku,“ dušuje se mluvčí maltského premiéra Kurt Farrugia. „Vždy jsme hledali pouze kvalitní osoby,“ poznamenal s tím, že uchazeči jsou ověřováni u Mezinárodního trestního soudu a Interpolu a nesmí mít záznam v rejstříku trestů. Až 25 procent zájemců je podle něj na základě prověrky odmítnuto.

„Je zřejmé, že program budou i nadále provázet obavy z bezpečnostních dopadů. Lidé, kteří přicházejí, nemusejí být pro naši zemi žádoucí,“ vymezil se proti maltskému přístupu britský konzervativec Andrew Rosindell. A upozornil, že Malta svým jednáním fakticky rozhoduje o imigrační politice dalších států.

Malta

Malta

Autor:


19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí
19 tweetů ze života rodičů, které vás rozesmějí

Hlášky, které bez dětí nevymyslíte.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.