Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Malta prodává evropské pasy bohatým cizincům, zájem mají hlavně Rusové

  9:32aktualizováno  9:32
Malta vydala v posledních dvou letech stovky cestovních dokladů cizincům, kteří nepocházejí z členských států Evropské unie. Majetným zájemcům stačí přispět do státního rozpočtu ostrovní země a získají volný vstup do Unie a desítek dalších zemí. O vládním programu, který čelí vlně kritiky, informoval server Politico.

Nejmenší členský stát Evropské unie - Malta - vydělává na prodávání evropských cestovních dokladů cizincům. | foto: Profimedia.cz

Nejmenší členský stát Evropské unie vydělává na prodávání evropských cestovních dokladů již dva roky, během nichž získalo maltský pas přes devět set cizinců. Z toho sedm set nepochází z unijních zemí, píše list Politico.

V rámci takzvaného investičního programu pro jednotlivce nabízí středomořský ostrovní stát občanství výměnou za příspěvek do národního rozvojového fondu a investici do státních dluhopisů. Malta si díky programu přišla od roku 2014 na více než 200 milionů eur (přes pět miliard korun).

„Kdybych nechoval k Maltě jako zemi takovou lásku, sympatie a respekt, řekl bych, co mne napadlo již před dvěma lety: jedná se o praktiky banánové republiky, které musí být ze strany Unie neúprosně potírány,“ komentoval obchod s doklady lucemburský europoslanec Frank Engel.

„Jsem absolutně znechucena,“ přidala se portugalská europoslankyně Ana Gomesová, podle níž program „ohrožuje integritu schengenského systému“ a celou záležitost by měla prošetřit Evropská komise.

Bohatí se omezovat nemusí

Právě na naléhání Komise zpřísnila již dříve Malta požadavky na udělení občanství v rámci programu. Kromě příspěvku a investice musí žadatel alespoň rok vlastnit na ostrově nemovitost, aby prokázal „rezidenční pouto“. Bydlet tam však nemusí.

Občanství na prodej

Program vyžaduje od žadatele o maltské občanství příspěvek do národního rozvojového fondu ve výši 650 tisíc eur a investice do státních dluhopisů za 150 tisíc eur. Uchazeč musí rovněž vlastnit nemovitost na Maltě v hodnotě alespoň 350 tisíc eur po dobu jednoho roku.

Za 25 či 50 tisíc eur získá uchazeč doklady také pro partnera nebo dítě, čehož podle dostupných údajů využila řada rodin: 202 žadatelů zajistilo občanství 503 příbuzným.

Současná podoba investiční pobídky cílí na zámožnou klientelu. Jednorázový příspěvek, dluhopisy a patřičná nemovitost, které získání dokladů podmiňují, vyjdou zájemce v přepočtu na více než třicet milionů korun.

„Talentovaní lidé s prostředky dnes nemusí omezovat své občanství na jedinou zemi,“ láká na maltské pasy společnost Henley & Partners, která prodej dokladů zprostředkovává. Lukrativní zakázku shánění zájemců o maltské občanství získala firma v roce 2013. Provize za každého úspěšného uchazeče tak nyní směřuje do jejího sídla v daňovém ráji na Normanských ostrovech.

Podle Erica Majora, ředitele Henley & Partners, pochází většina „investorů“ ze zemí bývalého Sovětského svazu a z Blízkého východu. Program obhajuje tvrzením, že každý úspěšný žadatel přispěje do rozpočtu země víc, než „průměrný Malťan zaplatí za celý život na daních z příjmů“.

Vyřízení evropských dokladů nabízí firma také v dalších členských státech Unie, kde je možné získat občanství za nějakou formu investice - na Kypru a v Rakousku. Malta je však podle Majora v prodeji pasů zdaleka nejúspěšnější.

Kvalitní občané

„Občanství je něco, co si člověk musí zasloužit. Nelze ho jednoduše vydávat těm, kdo nemají hluboko do kapsy,“ připojil se lotyšský europoslanec Roberts Zīle k námitce, že zpeněžení dokladů podkopává koncept evropského občanství. Zároveň upozornil, že velká část žadatelů, ne-li přímo většina, jsou Rusové, kteří se tak snaží obejít sankce uvalené na jejich zemi.

Velkým otazníkem je také zajištění bezpečnosti při vydávání cestovního dokladu, který držitele opravňuje k bezvízovému styku s alespoň 166 státy. Maltská vláda reagovala na obavy zveřejněním seznamu těch, kdo loni získali maltské občanství. Dokument však obsahuje pouze jména, není zřejmé ani z jaké země žadatelé pocházejí.

„Žadatelé musí podstoupit tvrdou a důkladnou bezpečnostní prověrku,“ dušuje se mluvčí maltského premiéra Kurt Farrugia. „Vždy jsme hledali pouze kvalitní osoby,“ poznamenal s tím, že uchazeči jsou ověřováni u Mezinárodního trestního soudu a Interpolu a nesmí mít záznam v rejstříku trestů. Až 25 procent zájemců je podle něj na základě prověrky odmítnuto.

„Je zřejmé, že program budou i nadále provázet obavy z bezpečnostních dopadů. Lidé, kteří přicházejí, nemusejí být pro naši zemi žádoucí,“ vymezil se proti maltskému přístupu britský konzervativec Andrew Rosindell. A upozornil, že Malta svým jednáním fakticky rozhoduje o imigrační politice dalších států.

Malta

Malta

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Svědek natočil zásah policie po útokuv Barceloně
Jindy rušná barcelonská třída La Rambla je po teroru prázdná

Vždy rušná barcelonské metropole tepna La Rambla se po čtvrtečním odpoledním teroristickém útoku téměř vylidnila. Policie ji uzavřela, aby našla útočníka nebo...  celý článek

Ilustrační foto.
V Hongkongu odsoudili českého seniora za pašování drog, dostal 27 let

Soud v Hongkongu ve čtvrtek poslal na 27 let do vězení třiašedesátiletého českého občana za pašování drog. Muž se zřejmě neodvolá, protože by to zpomalilo...  celý článek

Pauline Hansonová přišla na jednání senátu v muslimském oblečení ve snaze...
Australská politička přišla do parlamentu v burce, sklidila kritiku

Australská senátorka Pauline Hansonová vyvolala pozdvižení, když ve čtvrtek přišla na jednání komory oblečená do černé burky. Vůdkyně protiimigrační strany...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.