Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Málomluvný Čuba, škola pro krále hazardu. Jak si stojí senátní nováčci

  1:01aktualizováno  1:01
Boj proti televizním poplatkům, za žalobu Česka proti kvótám na rozdělení uprchlíků, či za osvobození živé folklórní hudby od autorských poplatků. I takové aktivity za sebou mají senátoři, kteří jsou ve funkci přesně rok. Portál iDNES.cz se podíval na to, jak si ve funkci vedli. Mezi 27 senátory zvolenými loni 18. října bylo 20 úplných nováčků.

Noví senátoři zvolení ve Zlínském kraji - František Čuba (vlevo) a Ivo Valenta. | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

“V každém případě jsi byl pokračovatelem baťovské tradice a já bych ti za to chtěl veřejně poděkovat,“ pochválil tento týden při návštěvě Zlínska prezident Miloš Zeman senátora za Stranu práv občanů, devětasedmdesátiletého Františka Čubu. Bývalý šéf za socialismu veleúspěšného JZD Slušovice před rokem „vyautoval“ ze Senátu funkcionářku ČSSD Alenu Gajdůškovou, která teď radí premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

Když se podíváme na reálné počínání senátního doyena, až taková sláva, jakou získal Baťa, to není. Dvakrát velmi stručně vystoupil v rozpravě a je podepsán jako spolupředkladatel pode dvěma zákony. Jedním chtěl jeho kolega Jan Veleba omezit placení televizních poplatků, ale nakonec zákon stáhl (více zde), letos v září společně s dalším nováčkem v Senátu, majitelem hazardního kolosu Synot Ivo Valentou ze Slovácka, předložili návrh, který by od autorských poplatků osvobodil provozovatele živé hudební produkce, pokud budou provozovat pouze folklórní hudební díla.

František Čuba

František Čuba

„Pana senátora Čuby si velmi vážím. Bohužel po revoluci byl terčem štvavé kampaně, absolvoval asi 53 soudů a trochu se uzavřel. Nevystupuje třeba tolik na schůzi Senátu, ale vždy před ní s ním důležité věci konzultuji,“ řekl iDNES.cz předseda Strany práv občanů Jan Veleba, za níž byl Čuba zvolen.

„Víte, možná už mi není třicet a nestihnu toho tolik, ale nebudu sedět doma v bačkorách, když vidím, kam směřuje naše zemědělství a co můžu pro naši republiku udělat,“ hodnotil v létě v Kroměřížském deníku Čuba své počínání v Senátu. Jeho asistent Milan Frnka iDNES.cz řekl, že přímo s Čubou možné mluvit nebude.

Valenta proti posilování pravomocí tajných služeb

Další z nováčků v Senátu, Ivo Valenta, byl u řečnického pultu aktivnější. Vystoupil ostře proti kvótám pro rozdělování migrantů i proti posilování pravomocí tajných služeb. „Česká republika musí být ve své imigrační politice suverénní, přísná a sobecká, nekompromisní. Jinak si zaděláváme na velké sociální a možná i bezpečnostní problémy,“ řekl majitel Synotu v Senátu.

Ivo Valenta

Ivo Valenta

A ostře kritizoval to, že by tajné služby měly mít právo od telefonních operátorů znát kdykoli v případě potřeby majitele jednotlivých čísel a v bankách informace prolamující bankovní tajemství. „Pokud zde jednáme o prolomení bankovního či daňového tajemství, o přístupu zpravodajských služeb k citlivým údajům z databází telefonních služeb, musíme se ptát, co bude příště? Skutečnost, že jsme ochotni kvůli hrozbám, jako jsou terorismus či organizovaný zločin popírat nebo redukovat základní principy svobodné demokratické společnosti, znamená, že boj s těmito hrozbami prohráváme. A s tím se nedovedu smířit,“ kritizoval Valenta.

Našel čas i na to, aby osobně ve Sněmovně sledoval, jak se Miroslav Kalousek z TOP 09 „pere“ s vládou kvůli zákonu o zdanění hazardu (více zde), a rozhodl se finančně podpořit Stranu soukromníků, aby do Senátu příští rok dostal víc svých spojenců (více zde).

„Práce v Senátu mi hodně dala. Dozvídám se spoustu zajímavých informací, je to pro mne další ‚škola života‘, která mne baví. Člověk se musí naučit diplomacii, vyjednávání, komunikaci a respektovat druhé. Snažím se být aktivní především v regionu, za který jsem byl zvolen, ale také ve výborech. Předložil jsem novelu autorského zákona, iniciuji několik pozměňovacích návrhů k novelám a podobně. Jsem navíc příjemně překvapen tím, že je v Senátu bez ohledu na stranické barvy silná vůle k odmítání zbytečných zákonů a norem, kterým říkám regulokracie,“ sdělil iDNES.cz Valenta.

Vyštípala Chládka, v Senátu kritizovala rizika očkování

Nová v Senátu je také Zdeňka Hamousová, starostka Žatce, která jako kandidátka hnutí ANO dokázala z horní komory parlamentu před rokem dostat tehdejšího ministra školství Marcela Chládka z ČSSD.

Zdeňka Hamousová

Zdeňka Hamousová

Při projednávání novely zákona o ochraně veřejného zdraví se kriticky vyjádřila k možným negativním účinkům povinného očkování.

„Podporuji plně legitimní požadavek za odpovědnost státu při případných nežádoucích účincích u povinného očkování. Konzultovala jsem své názory jednak s lékaři, a musím speciálně vyzdvihnout skupinu mladých lékařů, kteří jsou současně i rodiči dětí ve věku do pěti let. Byla jsem požádána, abych prezentovala především názor povinné očkování ano, ale pracovat na tom, aby byly vakcíny šetrnější. Dovoluji si tedy ještě apelovat jednotlivě na šetrnost používaných vakcín,“ řekla na letošní červnové schůzi Hamousová.

Zaujala ji také novela školského zákona, konkrétně pasáž týkající se podpůrných opatření pro žáky ze sociálně vyloučeného prostředí. „Co se stane, když se ukáže, že tedy ta potřeba míry podpůrných opatření převyšuje finanční možnosti resortu. Ruku v ruce je také potřeba, abychom nesnížili kvalitu toho hlavního vzdělávacího proudu na základních školách, aby také tomu nějakým způsobem korespondoval počet žáků ve třídách,“ upozornila Hamousová.

Nový senátor za ODS bojoval za žalobu proti kvótám

Lumír Aschenbrenner, jeden ze dvou loni zvolených senátorů za ODS, na sebe upozornil na záříjové schůzi Senátu, když navrhoval, aby se česká vláda obrátila k Soudnímu dvoru Evropské unie kvůli uprchlickým kvótám, když Česko, Slovensko, Maďarsko a Rumunsko prohrály hlasování proti zbytku EU. Aschenbrenner ale neuspěl, pro bylo jen osmnáct jeho kolegů. Za svůj úspěch považuje například to, že se podařilo do Sněmovny vrátit zákon o posuzování vlivů na životní prostředí, aby se zamezilo podávání účelových žalob.

„Moje očekávání o působení v Senátu byla poměrně naplněna, neboť jsem do něj nešel řečnit, ale především vyjádřit svoje názory při hlasováních. Oproti komunální politice, ve které se pohybují téměř dvacet let, je zde určitě konstruktivnější atmosféra,“ sdělil iDNES.cz Aschenbrenner.

Lumír Aschenbrenner

Lumír Aschenbrenner

Možnost ovlivňovat reálně věci je podle něj v Senátu větší, než je všeobecně známo. „Stačí se podívat na množství přijatých senátních pozměňovacích návrhů. Já mám trochu nešťastnou povahu, že jsem se sebou stále spíše nespokojený a myslím si, že je pořád co zlepšovat. Takže spokojen jsem tak na tři čtvrtě. Ale to ať posoudí spíše voliči,“ uvedl po roce v horní komoře parlamentu senátor za ODS Aschenbrenner.

Jedním z levicových senátorů, kteří byli loni zvoleni, je sociální demokrat Karel Kratochvíle. Dříve poslanec a také ředitel Zemského hřebčince v Písku. Jeho zatím asi nejvýraznějším počinem v Senátu bylo, že se přidal ke kolegovi Zdeňku Škromachovi a spolupodepsal jeho návrh, aby se vrátilo vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Zákon ale v Senátu „zamrzl“. Nyní se o stejnou věc snaží ve Sněmovně s podporou části ČSSD komunisté.

Jitka Seitlová

Jitka Seitlová

Podle měření sdružení KohoVolit.eu je nejaktivnější senátorkou Jitka Seitlová, která byla před rokem zvolena na Přerovsku s podporu zelených a lidovců. Podle webových stránek Senátu byla za rok zpravodajkou u osmi návrhů, mimo jiné u zákonů o prevenci závažných havárií, o odpadech a ochraně veřejného zdraví.

V případě tohoto návrhu vystupovala Seitlová proti pravidlům ohledně hluku, vadila jí možnost hlasité veřejné produkce na veřejném prostranství (více zde). Senát ji podpořil, zákon vrátil, ale poslanci setrvali na původním návrhu zákona a podpořili letní hudební festivaly. Ale Seitlovou nelze považovat za nováčka v Senátu. Už v minulosti v něm byla, ale za již neexistující ODA, do Senátu se vrátila poté, co pracovala jako zástupkyně ombudsmana.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.