Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Vraždící major si na smrtící injekci počká, armáda se popravovat zdráhá

  16:19aktualizováno  16:19
Bývalý armádní psychiatr Nidal Hasan dostal u vojenského soudu za zabití třinácti lidí v roce 2009 trest smrti. Mnozí věří, že přesně to si přál, aby se stal mučedníkem. Jenže to může trvat celé roky, než skutečně popravčí vpraví do jeho žíly injekci se smrtící látkou. Armáda se k popravám vojáků příliš nemá, někteří odsouzenci na na smrt čekají i desetiletí.

Brigitte Woosleyová zachycuje na papír dění během procesu s Nidalem Hasanem (26. srpna 2013) | foto: AP

Hasan je totiž voják a trest mu vyměřil vojenský soud. A americká armáda, která nerada hrdelní tresty vůbec vynáší, nepopravila žádného odsouzence už více než padesát let. Naposledy popravčí ukončili v roce 1961 život vojína Johna A. Bennetta. Oběsili ho za znásilnění a pokus o vraždu jedenáctileté dívky.

V minulém století vojenští "kati" popravili zhruba 135 odsouzených amerických vojáků, většinu z nich mezi lety 1916 až 1950. Pak přišel útlum, armáda od té doby popravila jen deset svých vojáků. Některé tresty smrti také byly změněny na doživotí.

Malik Hasan

Americký major Malik Hasan byl odsouzen k trestu smrti za postřílení 13 lidí na základně Fort Hood v roce 2009. Muslim narozený v USA se mstil za nasazení vojáků v Afghánistánu a o nejvyšší trest podle mnohých sám usiloval. Obhajoval se sám a během procesu toho moc neřekl, vzdal se i práva na závěrečnou řeč (více o procesu zde).

V současnosti na vykonání trestu smrti čeká pět mužů. Jeden z nich už 25 let, připomněla televize Fox News. Je jím někdejší desátník Ronald Gray, nad nímž soud vyřkl ortel už v roce 1988 poté, co ho usvědčil z únosu, znásilnění a vraždy osmnáctileté vojačky a třiadvacetileté civilistky.

Dalším čekatelem na smrt ve věznici ve Fort Leavenworth v Kansasu je Dwight Loving, někdejší vojín, který v roce 1989 zavraždil dva taxikáře. Odsouzen byl ve stejném roce, nyní čeká, jak dopadne jeho odvolání, byť se k činu kdysi přiznal.

Společnost Graye a Lovinga dále doplňuje někdejší seržant Hasan Akbar, který během služby v Kuwaitu zaútočil granáty na své spící kolegy a dva z nich zabil, dalších čtrnáct vyvázlo se zraněními. Akbar se narodil jako Mark Fidel Kools a během života konvertoval k islámu. I u něj se čeká, jak dopadne odvolání.

Bývalý seržant Timothy Hennis dostal trest smrti hned dvakrát. Nejprve v roce 1986 v Severní Karolině u civilního soudu za vraždu tří lidí, ženy a dvou dětí. Později byl u dalšího soudu osvobozen. Poté se objevily testy DNA, které ho nezvratně usvědčily, ale prokurátoři narazili na americké pravidlo na ochranu před dvojitým potrestáním za tentýž trestný čin (double jeopardy).

Armáda popravovat vojáky moc nechce

Jenže Hennis se mezitím vrátil do armády a vojenský soud už stejným pravidlem nebyl svázán. Za stejný trestný čin ho tedy soudil potřetí a v roce 2010 mu vyměřil trest smrti.

Trest smrti v USA

Pro srovnání: civilní soudy ve Spojených státech posílají zločince na smrt mnohem častěji, byť i tam číslo klesá. Popravy navíc povolují jen některé americké státy. Loni tedy bylo v USA popraveno 43 lidí. A 80 lidí bylo k smrti odsouzeno, což je druhý nejmenší počet od roku 1976, kdy Američané tresty smrti obnovili.

Zdroj: CNN

Poněkud zvláštním případem je bývalý letec Andrew Witt, u nějž byl nedávno trest smrti zrušen kvůli tomu, že soud dospěl k závěru, že jeho advokát ho hájil nedostatečně. Teď se čeká na to, zda se armáda proti tomuto rozhodnutí odvolá. Smrt dostal v roce 2005 za ubodání jiného letce a jeho manželky.

Podle někdejšího plukovníka a současného advokáta Guye Womacka z Houstonu stojí za malým počtem odsouzených k smrti v americké armádě částečně generálové a odvolací soudy.

"Člověk by si myslel, že vojenská komunita, a hlavně armádní soudci, se nebudou více bránit uznání trestu smrti než jejich kolegové u jiných odvolacích soudů. Ale opak je pravdou. Neradi potvrzují tresty smrti," řekl NBC News. Podle právničky Teresy Norrisové, která zastupuje Dwighta Lovinga, je armáda solidární spolek. "Je tam skutečně nechuť popravovat další vojáky, pokud to tedy není vůbec nejhorší případ," řekla televizi CNN.

Vojenská jurisdikce se od té civilní poněkud liší. Trest smrti u jednotlivých vojáků musí v USA schválit jejich nadřízený generál i americký prezident. Kromě toho po vynesení rozsudku přichází na řadu odvolací proces - případ prošetří automaticky i speciální odvolací vojenský soud (i kdyby si to vojáci nepřáli). I kdyby si tedy Nidal Hasan přál v rámci mučednictví zemřít sebevíc, tímto procesem bude muset projít. Jeho cesta za smrtící injekcí tak může trvat ještě celé roky.

Takhle před čtyřmi lety udeřil Malik Hasan:

Autor:






Hlavní zprávy

Nejsem perfektní máma!
Nejsem perfektní máma!

Své dítě miluji, ale dávám mu opravdu to nejlepší?

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.