Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Ničil jsem Timbuktu, přiznal v Haagu islámský radikál. Hrozí mu 30 let

  10:30aktualizováno  11:07
Malijský radikál Ahmad Mahdí Faki se v pondělí u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu přiznal k úmyslnému ničení památek v Timbuktu, což je podle haagské konvence z roku 1954 považováno za válečný zločin. Hrozí mu až třicet let vězení.

Malijský radikál Ahmad Mahdí Faki se u soudu v Haagu přiznal k ničení památek v Timbuktu. | foto: AP

Je to poprvé, kdy Mezinárodní trestní tribunál (ICC) někoho soudí kvůli ničení kulturního dědictví a také poprvé, co před ním stanul člen islamistického uskupení, informoval zpravodajský server BBC.

„Lituji, že musím říct, že všechno, co jsem dosud slyšel, je pravda a popisuje to skutečnost,“ řekl po přečtení obžaloby Faki, než oznámil, že přiznává vinu. Ve své řeči před tribunálem také vyzval všechny muslimy, aby se nedopouštěli podobných činů, jaké spáchal on sám. „Nevedou k ničemu dobrému pro lidstvo,“ řekl.

Fotogalerie

Vzhledem k tomu, že se Faki přiznal, se očekává rozhodnutí o výši trestu během jednoho týdne. Maximální možný trest je 30 let vězení, obžaloba však uvedla, že bude žádat rozsudek mezi devíti a 11 lety vězení.

Faki, který pochází z vesnice vzdálené asi sto kilometrů od starobylého města, patří ke skupině Ansar Dine, která je napojena na severoafrickou odnož teroristické organizace al-Káida. V roce 2012 tato skupina po obsazení města Timbuktu začala ničit hrobky uctívaných mužů a svatyně (psali jsme zde).

Podle obžaloby zlikvidovala devět mauzoleí a vstupní bránu do mešity. Většina ze zničených památek pocházela ze 14. století. Islamisté je bořili, protože je považovali za svatokrádežné.

Radikály vytlačili z Timbuktu v roce 2013 malijští a francouzští vojáci. Faki uprchl do Nigeru, jehož vláda ho ale předala justici, když na něj ICC vydal mezinárodní zatykač.

Tajemné Timbuktu

Timbuktu založili kočovní Tuaregové ve 12. století a během 200 let se stalo bohatým městem na křižovatce významných obchodních cest, po nichž proudila sůl a zlato. Kvůli jeho nedostupnosti ho opřádalo tajemství. I v současnosti zůstává Timbuktu relativně odlehlou lokalitou, kam nevede asfaltová silnice. K mytickému charakteru místa přispělo i to, že zmizelo z mapy, když začalo v 17. a 18. století upadat.

Na vrcholu své slávy v 15. a 16. století bylo Timbuktu centrem islámské kultury a vzdělanosti. Na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO je město od roku 1988 díky svým třem mešitám a 16 hřbitovům a mauzoleím.

Autoři: ,


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.