Mírové dohodě mezi vládou a separatistickými Tuaregy předcházelo dvoutýdenní vyjednání, na kterou dohlížel prezident sousedního státu Burkina Faso Blaise Compaoré. Příměří začalo platit okamžitě a Mali tak stojí o krok blíže stabilizaci politické situace před nadcházejícími červencovými prezidentskými volbami.
Uzavření příměří oznámil v úterý na summitu G8 francouzský prezident François Hollande. Právě Francie na stabilizaci situace v bojích zmítaném Mali nese velký podíl. Letos v lednu vyslala do své někdejší kolonie vojenské jednotky, aby vytlačily radikální islamisty, kteří obsadili sever země.
S vyznavači islámského práva šaría se původně spojili i Tuaregové, kteří loni na jaře vyhlásili vlastní stát Azavad. Křehké spojenectví ale nemělo dlouhého trvání a sen pouštních nomádů o vlastním státě se záhy rozplynul.
Teprve s příchodem Francouzů začala malijská vláda postupně dobývat zpět islamisty obsazená města, mimo jiné i věhlasný památkový komplex v Timbuktu (jaké škody napáchali v Timbuktu povstalci čtěte zde).
Díky uzavření příměří mezi vládou a Tuaregy by se vládní jednotky mohly zakrátko dostat i města Kidal ležícího na severu země. Kočovníci se jej zmocnili letos v únoru poté, co z něj spojenci vyhnali islamisty.
Uzavření dohody o nastolení příměří potvrdil také mluvčí hlavní frakce tuaregských povstalců ze Separatistické malijské národní osvobozenecké armády (MNLA). "MNLA a její nejvyšší rada chtěly udělat vše pro to, aby bylo dosaženo míru. Proto jsme tuto dohodu přijali," citovala mluvčího MNLA Moussu Ag Attahera stanice BBC.
