Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Malé strany sestavily opoziční vládu

  0:21aktualizováno  0:21
Neparlamentní strany v čele s Pravým blokem Petra Cibulky sestavily takzvanou prozatímní občanskou vládu. Podle jejích zástupců se "Cibulkův kabinet" vymezuje proti diskriminačnímu volebnímu zákonu. Jeho cílem je podle prohlášení dovést Česko ke skutečně svobodným volbám. Vláda hýří pestrým spektrem členů od Republikánů přes Humanistickou alianci až po Stranu demokratického socialismu. Neparlamentní strany rovněž vyzývají voliče, aby jim dali přednost před parlamentními.

"Když má člověk volit, měl by si vybírat strany, které programově odpovídají jeho zaměření, ale také by měl volit způsobem, aby jeho hlas neskončil v koši," říká na iniciativu neparlamentních stran politolog Bohumil Doležal.

Neparlamentní strany nemají podle současných preferencí šanci se do parlamentu dostat. "Navíc se většinou od stran parlamentních neliší žádnou zásadní věcí, maximálně větší či menší mírou výstřednosti," tvrdí.

Diskriminují nás, stěžují si strany
Mimoparlamentní strany chtějí společně usilovat o změnu volebního zákona a také prolomit mediální blokádu, která je podle nich diskriminuje. Chtějí také, aby je přijal prezident Václav Havel.

Zástupci neparlamentních stran oznámili, že se kvůli volebnímu zákonu obrátí i na Ústavní soud. Že existuje pětiprocentní hranice ke vstupu do parlamentu a poplatky za kandidátky, které ztěžují život neparlamentním stranám, Doležal za chybu nepokládá.

"Já když vidím, jak ty strany vypadají, tak si říkám, zaplaťpánbůh za pětiprocentní hranici a za ty poplatky. Pustit něco takové ho do politického života by situaci, která už teď není moc dobrá, ještě zhoršilo."

"Pro tyto strany je přesvědčení, že jsou svaté, důležitější, než nějaké programové rozdíly. Panu Cibulkovi by však jakýkoli cíl neměl bránit vidět, že například Sládkova strana je nepřijatelná," dodává Doležal.

Glosa Martina Komárka: Malé strany

Pestrobarevná vláda
V čele dočasné vlády stanul šéf Pravého bloku Petr Cibulka, stínovým ministrem zahraničí se stal předseda Strany zdravého rozumu Petr Hannig. Zemědělství "řídí" Jan Veleba, předseda Strany venkova - spojené občanské síly.

Republikáni dostali na starost zdravotnictví, Národně demokratická strana průmysl, moravisté Ivana Dřímala zase resort pro místní rozvoj.

Další křesla zaujali lidé ze Strany za životní jistoty, Volby pro budoucnost, Humanistické aliance, Demokratické ligy, hnutí Nezávislí, Strany demokratického socialismu či Strany zelených.

Naděje do občanské vlády nejde
Jednou z mála neparlamentních stran, která se iniciativy neúčastní, je Naděje. "Mě pan Cibulka nepřijde zrovna důvěryhodný. V té vládě jsou i extrémistické strany různých směrů. To, že někdo není v Parlamentu, ještě neznamená, že je slušný člověk," říká předsedkyně Naděje Monika Pajerová.

"Jediné, s čím souhlasíme, je, že volební zákon je opravdu diskriminační," dodává.

Langer: Voliči vědí, co mají dělat
Podle místopředsedy ODS Ivana Langra mají všechny strany před volbami stejné šance. "Nemyslím si, že by byl volební zákon diskriminační," řekl iDNES.

Složení stran, které tvoří takzvanou občanskou vládu, nechtěl Langer komentovat, stejně jako výzvu, ať občané volí mimoparlamentní strany.

"Nechci poučovat občany, co mají dělat. Spoléhám na jejich rozum. Myslím, že voliči vědí, komu dát svůj hlas."

Občanská vláda zaznamenala první rozpory
O tom, že strany od krajní levice po extrémní pravici se v mnohém liší, se ve čtvrtek přesvědčili i novináři.

Předseda Národně demokratické strany Jan Valenta před nimi protestoval proti tomu, aby se ve společném prohlášení hovořilo o Chartě 77. Jeho strana se nechce ani setkat s prezidentem Havlem.

Protest proti diskriminaci
Demonstrace většiny neparlamentních stran na Václavském náměstí vzbudila jen minimální zájem Pražanů. Jejich zástupci protestovali proti volebnímu zákonu a přístupu médií. Na mítink přitom přišlo i několik novinářů.

Menší strany považují volební zákon za protiústavní, a to zejména kvůli pětiprocentní hranici pro vstup do sněmovny, volebnímu příspěvku 15 tisíc korun za kraj a hranici 1,5 procenta hlasů, jejíž dosažení je nutné pro získání státního příspěvku.

Pro menší politické strany je povzbuzením nedávný úspěch strany Akce za zrušení Senátu a proti vytunelování důchodových fondů. Několik krajských soudů již uznalo, že může kandidovat, i když nezaplatila zákonem stanovený příspěvek.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Ochránci zvířat pátrají po losovi, od D46 mohl vyrazit k Přerovu či Zlínu

Nevšední pohled se může v těchto dnech naskytnout lidem na střední Moravě, spatřit by zde totiž mohli losa evropského. Ochránci zvířat proto prosí veřejnost o...  celý článek

Volby 2017 na iDNES.cz
ON-LINE REPORTÁŽ: Volby do Poslanecké sněmovny

Dostane se do Poslanecké sněmovny nějaká nová strana? Kdo se stane vítězem? A jaká bude letos volební účast? Sledujte on-line reportáž na iDNES.cz.  celý článek

Předseda Pirátů Ivan Bartoš  odevzdal svůj hlas ve volbách do Poslanecké...
Volili už Fiala i Bartoš. Člen komise v Pardubicích se musel převléci

Češi po čtyřech letech vybírají poslance. Voleb do Sněmovny se za první dvě hodiny zúčastnila desetina až pětina voličů. Hlasovací lístek už odevzdala i řada...  celý článek

Grafton Recruitment Praha
QUALITY ENGINEER | AUTOMOTIVE | 40 000 Kč

Grafton Recruitment Praha
Středočeský kraj
nabízený plat: 35 000 - 40 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.