Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zlatý úsvit a Lidová ortodoxní výzva. Malé řecké strany se hlásí o moc

  16:03aktualizováno  16:03
Řekové o víkendu předčasně zvolí nový parlament. O slovo se začínají hlásit i malé řecké strany, ale místní obyvatelé vědí jistě jedno. Hlasování vyhraje konzervativní středopravicová strana Nová demokracie, které šéfuje ekonom Antonis Samaras.

Příznivci konzervativní středopravicové strany Nová demokracie mávají vlajkami během předvolebního shromáždění v Aténách (3. května 2012) | foto: Reuters

Tak to prostě bude. Voliči Nové demokracie (ND) jsou věrní, ač si o svých politicích většina lidí myslí, že jsou to "zkorumpovaní lumpové". A ještě nedávno by se takřka všichni Řekové vsadili, že na druhém místě skončí Panhelénské socialistické hnutí (PASOK). Zkrátka že vyhrají dvě nejsilnější strany, které se v zemi dělí o moc bezmála čtyřicet let, a že zase vytvoří společnou koalici.

I to se nejspíš stane, i když v poslední době v průzkumech výrazně posilují menší strany a vypadá to, že dosud neměnná mapa stranického systému se v budoucnu bude muset překreslit. Možné totiž je (k překvapení mnoha), že Nová demokracie a PASOK dohromady nezískají většinu a budou muset hledat podporu jinde.

A to přesto, že vítězná partaj v Řecku získává pro mnohé překvapivý bonus v podobě padesáti křesel v parlamentu. Konzervativci mají podle posledních odhadů okolo 38 procent, ale PASOK se propadl z 44 % na patnáct.

Malé strany proti škrtům

Z menších stran si nejlépe vedou levicová uskupení Koalice radikální levice (Syriza) a Demokratická levice (DIMAR). Také však posílila krajně pravicová strana Zlatý úsvit – ta bojuje hlavně proti imigrantům. Jsou to strany, jež nesouhlasí s přísnými, ale nevyhnutelnými úspornými opatřeními, která od podzimu nařizuje přechodná vláda úřednického premiéra Lukase Papadima.

Malé řecké strany

Pokořit tříprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu má 9 řeckých stran (v původním parlamentu jich bylo pět).

Kromě Nové demokracie a Panhelénského socialistického hnutí to jsou tři levicové partaje: Demokratická levice (DIMAR), Koalice radikální levice (SYRIZA), Komunistická strana Řecka (KKE). Z pravicových stran má šanci populistická Lidová ortodoxní výzva (LAOS) a Nezávislí Řekové. Z mimoparlamentních partají pak krajně pravicový Zlatý úsvit a environmentalističtí Zelení ekologové.

Zdroj: ČTK

Zchudlé Řecko je na tom špatně. Loni v listopadu se podruhé v pěti letech ocitlo na pokraji krachu a tehdejší socialistická vláda premiéra Jorgose Papandrea krizi neustála. K pádu přispěl hlavně zoufalý Papandreův návrh, aby si Řekové sami v referendu rozhodli, zda vůbec o evropskou finanční pomoc stojí. Mnohamiliardová půjčka totiž zemi zavazuje k utahování opasků a zvyšování daní.

Řízení státu pak dočasně převzali technokraté s bývalým viceprezidentem Evropské centrální banky Lucasem Papadimem. Původně přechodnou vládu tvořili zástupci tří stran: Nové demokracie, PASOK a populistické Lidové ortodoxní výzvy (Laos). Ta však záhy z koalice vystoupila. Začalo se totiž škrtat.

V březnu proto Řecko dostalo mnohamiliardový balíček od EU, na zhojení hlubokých ran však nestačí. Příští vláda bude muset v radikálních úsporách pokračovat, ale stejně už se mluví o další nutné půjčce.

Na posledním zasedání parlamentu v polovině týdne Papadimos prohlásil, že "hlavní mise této vlády skončila". "Nedělní volby určí budoucnost Řecka na další desetiletí," dodal a vyřkl tím obavy řady evropských odborníků.

Obavy z řecké paralýzy

Jestliže vznikne nestabilní vláda, která bude bojovat o každý hlas, ekonomické reformy to zásadně zbrzdí. Někteří ekonomové varují, že nedělní volby Řecko vrátí tam, kde bylo na podzim. Tedy do doby, kdy mnozí žádali, aby chudá země opustila eurozónu a vrátila se k drachmě, dřív než s sebou stáhne ostatní státy.

S krizí bojuje řada dalších evropských zemí. "Možná povolební politická paralýza v Řecku může vést k neplnění podmínek a dalšímu ohrožení eura," řekl agentuře Reuters analytik z Bank of America Athanasios Vamvakidis.

Menší strany mohou na vládu tlačit, aby znovu projednala podmínky pro získání evropských půjček. Řecký analytik britského listu The Guardian dokonce o řeckých volbách mluví jako o potenciálním začátku "evropského jara". "Pokud řecká levice zaboduje, Evropa může nakročit na novou cestu," uvedl. Odkázal přitom na francouzské prezidentské volby, které se budou konat ve stejný den a kde je hlavním favoritem také zástupce levice, socialista Francois Hollande.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Narkoman si připravuje dávku heroinu.
Skotsku vymírá „generace Trainspotting“, narkomany kosí podlomené zdraví

Skotsko se už deset let potýká s rostoucím počtem úmrtí spojených s užíváním drog. V přepočtu na milion obyvatel v této statistice dokonce vévodí EU. Podle...  celý článek

Voják syrské armády v provincii Dajr az-Zaur (30. dubna 2017)
Zlikvidovali jsme více než dvě stě bojovníků IS, tvrdí Rusové

Ruské letectvo údajně zabilo přes dvě stě bojovníků teroristické organizace Islámský stát (IS), kteří byli na cestě k východosyrskému městu Dajr az-Zaur ve...  celý článek

Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení (21.8.2017)
Italský ostrov Ischia zasáhlo zemětřesení, zemřeli nejméně dva lidé

Jihoitalský ostrove Ischia v pondělí večer zasáhlo zemětřesení o síle čtyř stupňů. Agentura Reuters uvedla, že se zřítilo několik budov. Italský list Corriere...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.